S my�lenkou investice do fotovoltaick� elektr�rny se v posledn�m obdob� doslova roztrhl pytel. Po��te�n� nad�en� investor� v�t�inou kon�� s hlub��m obezn�men� se s celkovou problematikou. Sporn� b�vaj� v�t�inou prvotn� informace od "�erstv�ch" obchodn�k� a prodejc� FVE, kter� jsou ve v�ech sm�rech optimistick�. Roz�arov�n� pak nast�v� p�i st�etu s energetick�m auditorem �i financuj�c� bankou, kter� audit vy�aduje.

Na z�klad� dat poskytnut�ch Asociac� podnik� topen��sk� techniky byl zpracov�n p�ehled prodej� zdroj� do 50 kW v �R pro rok 2006 a 2007.

Efektivita vyt�p�n� kondenza�n�mi kotli je d�na teplotou j�dra spalin v oblasti p��vodu vratn� vody. Pro r�zn� teplotn� re�imy kondenza�n�ch kotl� tak lze, na z�klad� znalosti teploty vratn� vody, stanovit t�i charakteristick� f�ze: bez kondenzace, s ��ste�nou kondenzac� a s �plnou kondenzac� s odpov�daj�c�m pod�lem z�skan�ho tepla.

Pro v�tr�n� s rekuperac� tepla v energeticky �sporn�ch domech se naj�ast�ji pou��v� tzv. kask�dov� v�tr�n�. Jak se nej�ast�ji pohybuje vzduch v m�stnostech a kam nejl�pe um�stit vy�stky vzduchu popisuje dne�n� d�l seri�lu.

P��sp�vek byl p�ednesem na semin��i doprovodn�ho programu AQ 2006. Prvn� ��st �l�nku mapuje v�voj cen palivov� z�kladny v tuzemsku. C�lem je zhodnotit v�voj cen energie pevn�ch paliv a prov�st porovn�n� se zemn�m plynem v �asov�m horizontu let 1999 - 2006.

V pond�l� 10.11.2008 se konala v Praze mimo��dn� odborn� konference k nov�m pravidl�m hodnocen� energetick� n�ro�nosti budov (ENB), kter� vch�z� v platnost od 1.1.2009 a jsou v�razn�m p�ed�lem v deklarov�n� energetick�ch pot�eb objektu.

Z �et�en� a zve�ejn�n�ch v�stup� "Nez�visl� komise vl�dy pro posouzen� energetick�ch pot�eb �esk� republiky v dlouhodob�m �asov�m horizontu" (veden� Prof. Pa�esem), vypl�v�, �e jak ve st�edn�dob�m, tak dlouhodob�m horizontu progn�zy dojde k ohro�en� d�lkov�ho z�sobov�n� teplem v d�sledku nedostatku hn�d�ho uhl� pro v�t�inu tepl�rensk�ch zdroj� u n�s.

�l�nok sa zaober� vplyvom tepelnotechnick�ch vlastnost� okien najm� zasklen� na potrebu tepla pri vykurovan� budov. Porovnanie tradi�n�ho dvojn�sobn�ho zasklenia s modern�mi n�zkoemisn�mi izola�n�mi zaskleniami rob� okno hlavn�m �etriacim prvkom na fas�de spomedzi stien, striech, podl�h a transparentn�ch �ast�.

Sto��ry VVN jsou ji� neodmysliteln� spjaty s vysp�lou civilizac�, vytv��� kostru p�enosov� s�t� venkovn�ho veden�. R�zn�m typ�m sto��r� se v�nuje pokra�ov�n� t�matick� z�kladny elektroenergetiky. N�sleduj�c� �l�nek se zab�v� funk�n�mi po�adavky a vlivem stavebn� techniky na konstrukci �e�en� sto��r�.

Elekt�ina ze Slunce l�k�. Za posledn� rok vzrostl instalovan� v�kon fotovoltaiky v �R v�ce ne� sedmkr�t a v leto�n�m roce se o�ek�v� dal�� v�znamn� n�r�st. Zd� se, �e je tato technologie mezi investory ��m d�l popul�rn�j�� a jejich pl�ny zahrnuj� instalace sol�rn�ch park� v ��dech miliard korun.

Zm�na Z1 �SN 27 4011, kter� m� ��innost od 1.3.2008 jednak �e�� probl�mov� z�le�itosti okolo provozn�ch rizik, kter� se vyskytuj� v horn� ��sti �achty a v prohlubn�ch v�tah� a pak tak� vy�la s hrani�n�m datem, kter� je rozhoduj�c� pro posuzov�n� podstatn�ch zm�n v�tah� a kontrakt�, kter� na n� byly uzav�eny.

Nov� instala�n� materi�ly, jako jsou v�cevrstv� potrub� jsou atraktivn�, konkurenceschopnou alternativou k tradi�n�m potrubn�m syst�m�m z m�di a oceli. D�ky zvy�uj�c�m se cen�m kovov�ch materi�l� se plastov� potrub� st�vaj� st�le atraktivn�j��mi. Od 1. �nora 2008 nabyla ��innosti nov� norma �SN EN 1775, kter� ji� pln� akceptuje pou��v�n� v�cevrstv�ho potrub� pro domovn� plynovody do 5 bar.

Pro modern� kancel��sk� budovy a �asto i obytn� domy a pr�myslov� stavby se st�le zvy�uj� po�adavky na chlazen�. ��ste�n� lze tyto pot�eby uspokojit pasivn�m chlazen�m, kter� zaji��uje architektonicky vhodn� �e�en� budova. Dal�� rostouc� n�roky mohou pak vedle tradi�n�ho kompresorov�ho chladic�ho cyklu zajistit i tzv. alternativn� zp�soby chlazen�. Tento �l�nek se zab�v� p�edev��m mo�nostmi adiabatick�ho chlazen�.