Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Biomasa je součástí budoucího světového slunečního hospodářství

Autor je chemik a je i vicepresidentem evropského sdružení Eurosolar. Zamýšlí se nad vztahem biomasy a sluneční energie a polemizuje s článkem Otazníky kolem biomasy, který vyšel v Občanských novinách.

V článku Václava Procházky "Otazníky kolem biomasy" (Občanské noviny 35/2004) bylo energetické využívání biomasy představeno jako způsob neřešící energetické problémy. Jako hlavní problém neudržitelnosti byl při spalování biomasy uveden vznik oxidů dusíku. Autor zřejmě přehlédl řadu technologií, které spalují deriváty biomasy prakticky žádný dusík neobsahující i technologie, které oxidy dusíku mohou snadno eliminovat. Jeho zásadním omylem je ale představa, že biomasa bude jedním z hlavních energetických zdrojů pro výrobu tepla a elektřiny. V promyšlených schématech a pilotních projektech západní Evropy má biomasa zřetelně jiné a mnohem širší aplikace. Je velmi reálné, že funkce biomasy v příštím slunečním hospodářství bude spočívat ve výrobě kapalných paliv jako pohonných hmot a v surovinové bázi pro celé spektrum průmyslových odvětví. Přímé energetické využití pro vytápění a výrobu elektřiny bude doplňkové.

Biomasa jako primární surovina

V budoucím energetickém solárním mixu nebude hrát biomasa hlavní roli ve výrobě tepla nebo elektřiny, poněvadž jsou jednodušší, levnější a ekologičtější způsoby vytápění objektů - především důslednou "solární sanací". A to jak stávajících, tak i výstavbou nulemisních domů, které nespotřebovávají žádné fosilní ani jaderné zdroje a mohou být sezónně zásobovány uskladněným slunečním teplem. V německém Neckarsulmu existuje takové celé sídliště.

Biomasa představuje především obnovitelnou surovinovou základnu. Tak, jak dnes chemický průmysl ve složitých syntézách a s nemalými energetickými nároky vyrábí z relativně jednoduchých vstupních látek, z ropy a plynu, barvy, povrchově aktivní látky, biocidy, fungicidy, léčiva a další složité substance, prakticky vždy za vzniku nežádoucích vedlejších produktů, tak příroda nabízí nebetyčnou a zdaleka ještě nepoznanou škálu již hotových konkrétních látek. Z rostlinného materiálu lze jednotlivé finální látky téměř vždy získat šetrnějšími metodami technicky jednoduchých postupů - například extrakcí. Technologie, na jejichž počátku jsou rostlinné materiály, neposkytují žádné nevyužitelné nebo škodlivé látky. Odpady po kvašení nebo extrakcích jsou použitelné v dalších biologických procesech; nakonec jsou vždy kompostovatelné a energeticky využitelné jako bioplyn či biometanol, či jsou použitelné jako hnojiva, postřiky proti škůdcům nebo krmiva. To nejsou sny ekologických vizionářů, ale úspěšně realizované projekty a technologie. U nás můžeme například jmenovat výrobu kompostovatelných folií z polyetylénu a kukuřičného škrobu, které se během potřebné doby rozloží. Dalším příkladem může být aktivita německého podnikatele Hermanna Fischera, nositele ceny Ekologický manažer roku 1992, který ve své firmě vyrábí širokou paletu barev, laků a nátěrových hmot pouze z obnovitelných přírodních materiálů.

Po vyčerpání ropných zdrojů se stane biomasa jediným "legitimním" materiálovým zdrojem v oblastech výroby plastických hmot, farmacie, kosmetiky, průmyslu barev, stavebních hmot a v mnoha dalších odvětvích. Biomasa v postfosilním věku nabídne mimořádně lákavou možnost začlenění průmyslových výrobních cyklů do přírodních cyklů. Z ekonomického hlediska z toho vyplyne toužebně očekávaná přednost lokálních a regionálních cyklů před globálními.


Biomasa jako zdroj pohonných hmot

Příkladem energetického využívání biomasy, kdy z paliva nevznikají žádné oxidy dusíku, jsou biosyntetické pohonné hmoty. Jejich škála je pestrá a zatím lze těžko určit, zda tržní převahu získá kvasný etanol, který se ve směsi s benzínem již léta používá v Brazílii, či další eventuality. Využívat lze biometanol získaný parciální oxidací metanu z bioplynu nebo přímo komprimovaný bioplyn. Tato paliva obsahují řádově méně dusíku než původní biomasa. Vedle biodieselu - který naše vláda, na rozdíl od německé, šmahem přeřadila do vyšší daňové skupiny a tím jej prakticky vyřadila ze hry - lze použít přímo čistý rostlinný olej s tím, že zbytky po lisování jsou krmivem pro hospodářská zvířata.

Novou a perspektivní cestou výroby pohonných hmot z odpadní biomasy je technologie, která vyrábí biopalivo pod názvem SunDiesel. Firma CHOREN se chystá v saském Freibergu již tento rok vyrobit 15 milionů litrů a očekává další expanzi. V blízkosti první německé odstavené atomové elektrárny v Greifswaldu se plánuje veliká rafinerie s roční výrobou 225 milionů litrů ze dřeva, slámy a dalších rostlinných odpadů. SunDiesel má průměrnou výtěžnost přes 3300 litrů z hektaru, což obsahem energie téměř dvojnásobně převyšuje jak bioetanol, tak i řepkový olej.


Ani při přímém spalování biomasy se nemusí oxidy dusíku dostávat do ovzduší

Moderní technologie přímého spalování biomasy mají málo společného s jednoduchým spalováním dřeva v kamnech. Nesmíme si představovat, že by se hlavní podíl biomasy spaloval v lokálních topeništích - na to by asi většina dnešních obyvatel nepřistoupila. Očekávají větší uživatelský komfort. Pakliže budeme vytápět městečko kotelnou nebo kogenerační teplárnou spalující biomasu, pak můžeme použít čištění spalin ve vypírkách - jako jsem například viděl u Nordby v kombinované výtopně (slunce - dřevěná štěpka) na dánském energeticky nezávislém ostrově Samsoe. V tom případě není problém oxidy dusíku zachytit a inertizovat. Z komína teplárny nakonec uniká pouze vodní pára a oxid uhličitý pohlcený v dalším cyklu biomasou.


Čekání na Godota

Václav Procházka vidí řešení v termojaderné fúzi. Je bohužel pravdou, že z evropských fondů stále plynou do jaderného výzkumu větší prostředky než do výzkumu obnovitelných zdrojů; v současném rámcovém programu v poměru 1,4 ku 0,8 miliardy euro. Děje se tak zřejmě na základě setrvačnosti, podporované silnými lobbistickými zájmy. Hledat řešení ve víře v budoucí novou technologii, která zdaleka ještě není k dispozici; v technologii, s jejímž základním výzkumem jsou desítky let problémy, když jsou již nyní k dispozici vyspělé technologie obnovitelné energetiky, které lze v principu pouze vylepšovat, je špatně pochopitelnou souvislostí. Poněvadž bychom měli - vedle nákladů na výstavbu a provoz - do budoucí hypotetické ceny elektřiny z termojaderné elektrárny započítat také veškeré dosavadní prostředky věnované na výzkum, lze předpokládat, že taková energie by nebyla konkurenceschopná. Alespoň se takto někteří výzkumní pracovníci vyjadřují. V představách plánovačů vznikají termojaderné elektrárny s výkonem až 200 GW (200 "Temelínů"). Jedna elektrárna pro několik velkých průmyslových států. Při bližším ohledání však záře megalomanského projektu pohasíná - skrývá se za ní nevídaná centralizace. Na základě dosavadních zkušeností lze s jistotou tvrdit, že by nezůstala stranou zájmů sféry politické. Důsledky jsou nasnadě - potenciální ohrožení demokratických a občanských hodnot. Neměli bychom zapomínat, že globalizace je především globálním využíváním lokálních (energetických) zdrojů a energetika není jedním z odvětví, stejně jako získávání energie jakýmkoliv subjektem na této Zemi není pouze jednou z funkcí, ale základním existenčním schématem.

Pokoušet se provozovat s obrovskými materiálovými a finančními náklady i nejistými politickými důsledky termojadernou reakci na Zemi, když existuje v bezpečné vzdálenosti ve vesmíru a poskytuje nám 15.000 krát více energie, než činí naše fosilně jaderná spotřeba, je nebiologické a ve svých důsledcích asociální uvažování.


Demokratická a občanská tvář decentrální energetiky

Hlavní hospodářskou předností biomasy je to, že ji principiálně nelze monopolizovat. Rovněž ji nelze, díky velikého objemu a nižšímu energetickému obsahu, běžně dopravovat na velké vzdálenosti. Tyto vlastnosti ji tedy předurčují jako lokální a regionální zdroj, který bude využíván menšími hospodářskými strukturami a nebude využíván globálně. To je principiální přednost, která se může stát bodem obratu stále se globalizujícího hospodářství a jeho nedozírných následků - odbourání sociálního státu. Má šanci se stát bodem zvratu stále se zvyšující mobility, která se nerozvážně, či hůře záměrně, považuje za bůh ví jakou přednost. Sluneční energie a sluneční suroviny jsou vázány na půdu a na specifickou lokalitu. Lze si představit město jako sluneční elektrárnu a zemědělský prostor především jako surovinovou základnu. V novém hospodářském schématu světového slunečního hospodářství bude jednoznačnou předností stále se omezující mobilita surovin a energií, zatímco se bude dále podporovat mobilita informací a technologií. Tato cesta bude schopna zastavit pustošivý vliv fosilně jaderného energetického systému a přinést nové oživení do každé obydlené lokality.

Letošní konference o bioenergii v Římě jednoznačně prokázala, že roční objem dostupné biomasy nepředstavuje v této oblasti obnovitelné energetiky limitu rozvoje. Celkem se na světě váže do biomasy každým rokem desetkrát tolik energie, než se celoročně celým systémem spotřebovává.

Německá zelená ministryně Renate Künastová nedávno nazvala zemědělce "ropnými šejky budoucnosti" - držme jim (i nám) palce!

 
 
Reklama