Měření teploty je doposud málo vídaným zásahem do lidského soukromí. Ve smyslu GDPR ho však s přihlédnutím k nutným hygienickým a protiinfekčním opatřením lze považovat za oprávněný zájem zaměstnavatele.
Rozšíření nákazy koronaviru a zavedení preventivních opatření je pro občany i podnikatele novou situací, na kterou většina z nich nedokáže adekvátně právně reagovat. Skupina advokátů a advokátních kanceláří z ČR i Slovenska se proto spojila a vytvořila projekt nazvaný Právo v roušce, v němž zpřístupnila aktuální právní tipy, postupy a vzory právních dokumentů pro stávající krizové situace. Informace a dokumenty by měly lidem i firmám pomoci lépe zvládnout nenadálou tíživou situaci.
Poslanci v minulém týdnu přijali kromě jiných i zákon, který dočasně zakazuje vystěhování nájemníka, pokud neplatí nájem kvůli mimořádnému stavu spojenému s pandemii koronaviru. Umožňují mu odložení splátek do konce roku. Kumulace dluhu se nelíbí majitelům, kteří byty pronajímají, podle nich by měl stát řešit situaci například příspěvkem na bydlení. Požádali jsme o stanovisko zástupce Občanského sdružení majitelů domů v ČR.
V minulém článku jsme vám představili řešení termokamery pro měření teploty zaměstnanců. Uběhly tři týdny a my jsme rádi, že vám můžeme nabídnout několik dalších řešení, protože trh s těmito technologiemi se neustále vyvíjí. Buďte s námi v obraze a přečtěte si, co dalšího vám můžeme aktuálně nabídnout.
Na dřevostavby byly v požárním kodexu historicky kladeny přísné požadavky a značná omezení. Doc. Ing. Vladimír Mózer, PhD., v přednášce vysvětluje, že dřevo jako stavební materiál nabízí mnohé výhody. Přednáška přibližuje možnosti bezpečného využití dřeva v konstrukcích a povrchových úpravách staveb.
I sebemenší požár znamená pro památkově chráněné stavby obrovské riziko. Martin Podjukl popisuje některé charakteristické znaky a okolnosti vzniku mediálně zajímavých případů požárů památek. Společně s rozborem dílčích a méně známých požárů historických a církevních budov lze zhodnotit současné možnosti a limity požární ochrany těchto unikátních staveb.
Recenzovaný Podzemní a nadzemní hydranty mají v rámci uzavíracích armatur zvláštní postavení. Ve vodovodních sítích jsou používány pro různé funkce. Jejich důležitost ve vazbě na platné normy se odráží i v tom, že mají stanovenou vyšší minimální životnost v počtech cyklů (1000 cyklů), než běžné uzavírací armatury s ručním ovládáním. V současnosti je obvyklým kritériem pro jejich nákup cena, nejsou zohledňována kritéria konstrukce a užitečných prvků z hlediska dlouhodobé životnosti a spolehlivosti.
Testování nové ryze české ochranné polomasky, kterou pod označením CIIRC RP95-3D na ochranu proti koronaviru vyvinul během jediného týdne Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT), pokračuje úspěšně dál. Tato ochranná osobní pomůcka s vyměnitelným filtrem splňující nejvyšší stupeň ochrany prošla dalším testováním v Národní referenční laboratoři Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Tentokrát se prověřovalo zachování již certifikovaných vlastností po profesionální sterilizaci. Veškeré postupy jsou konzultovány s předními experty díky aktivnímu zapojení České kardiologické společnosti.
Společnost PRO SECURITY SE nabízí technologické řešení pro firmy a instituce v rámci boje s nemocí COVID-19. Měření tělesné teploty zaměstnanců za pomoci termální kamery je hitem současnosti, které pomáhá odhalovat potenciálně infekční osoby, čímž eliminuje šíření nákazy mezi zaměstnanci i návštěvníky objektu. Jak systém funguje, kolik stojí a jaké má výhody do budoucna, se dozvíte v následujícím článku.
Tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze bojuje spolu s dobrovolníky z celého světa proti nové koronavirové nákaze spuštěním projektu FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace. Ta uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí. Technologie, která má zásadní potenciál pomoci občanům České republiky i v zahraničí, stojí na komunitním sběru anonymních dat – proto nyní vědci vyzývají k zapojení co nejvíce lidí.
České vysoké učení technické v Praze ve spolupráci s pracovní skupinou covid19cz.cz vyvinulo celoobličejové masky. Na designu masky se podíleli David Miklas, Martin Hřeben, Robin Fišer a Pavel Koníř.