Irena Plocková: Změny v právních předpisech a technických normách v příštím roce budou markantní

TZB-info: Evropská směrnice 2002/91 o energetické náročnosti budov vstoupila v platnost pro členské státy ES počátkem roku 2003. Je to dokument, o kterém se teprve v letošním roce začíná mluvit a který poměrně zásadním způsobem bude v příštích letech ovlivňovat obor TZB a potažmo celé stavebnictví ve všech zemích EU. Které byly podle Vašeho názoru hlavní důvody vzniku tohoto dokumentu?

Irena Plocková: Úvodní část Směrnice uvádí důvody, které vedly Evropský parlament a Radu Evropské unie k jejímu přijetí. Podle mého názoru se jedná o završení přirozeného vývoje ve vnímání důležitosti tepelně technických vlastností budov v souvislosti s jejich technickými zařízeními. Historicky se můžeme vrátit do začátku 70. let minulého století, kdy v zemích západní Evropy se vyrovnávali s ropnými krizemi a my jsme začínali budovat obor stavební fyzika, kde tepelná technika budov byla jednou z disciplín. Od té doby došlo k značnému rozvoji tohoto oboru a také poznání potřeby vzájemných zpětných vazeb mezi budovou, jejími konstrukcemi a jejich materiálovým řešením a otopnými, větracími a osvětlovacími systémy. Možnost modelování stavů vedoucích k optimalizaci navrhování tepelně technických vlastností staveb díky progresivnímu vývoji výpočetních metod přispěla také poznání hranic, kde je nutno funkci konstrukcí budovy podpořit účinnými technickými systémy. Tím jsme se dostali do pojmu "energetika budov" a od něj už je jen malý krůček k chápání budov jako součásti energetických infrastruktur na straně spotřeby a tedy i činitele ovlivňujícího stav životního prostředí. A protože bez budov není možné se obejít, došly takto uznání a pozornosti jako nepřehlédnutelná součást udržitelného rozvoje společnosti.

TZB-info: Co přinese konkrétně v České republice pozitivního a v jakém časovém horizontu tyto změny očekáváte?

Irena Plocková: S ohledem na mé profesní zaměření samozřejmě požadavky na hodnocení budov vyplývající ze Směrnice vítám, protože v tom vidím možnost ke zvyšování jejich kvality v celém životním cyklu, od projektu přes stavbu po provoz. Ohled na hospodárnost, tedy investiční náklady na pořízení nebo rekonstrukci či modernizaci budovy již nebude znamenat tlak na omezování její tepelně technické kvality, protože se to obratem projeví ve zvýšené energetické náročnosti a to i v případě, kdy část potřebné energie by byla kryta z obnovitelných energetických zdrojů. I když výstavba v ČR byla vždy na dobré technické úrovni díky vysoké odbornosti projektantů, přesto se vliv opatření v kvalitě fondu budov určitě projeví. Objektivní hodnocení kvality budovy stupněm její energetické náročnosti, jak je již známo ze štítkování spotřebičů, určitě přispěje k rychlejšímu posunu z oprav, tedy činností uvádějících budovu pouze do původního stavu, k energeticky účinným rekonstrukcím a modernizacím. Bude se tedy snižovat spotřeba primární energie, tedy i růst bezpečnosti dodávek díky omezování objemů dovozů někdy i z rizikových oblastí. Časový horizont je pro tento proces složitou otázkou, ale pravidelné monitorování energetické náročnosti české ekonomiky by mělo dávat odpověď na razanci jejího oprávněného snižování.

TZB-info: Vidíte také nějaká negativa, které uplatnění směrnice přinese podnikatelům a občanům?

Irena Plocková: Já ne, protože ve snižování energetické náročnosti vidím menší závislost na energetických zdrojích, impuls pro rozvoj nových technologií a samozřejmě také nová pracovní místa. Pro někoho, kdo podniká v oblasti např. teplárenství nebo plynárenství, se může zdát situace ne zcela optimální, protože ho vede k nabídce kvalitnějších a rozsáhlejších služeb, než bylo dříve zvykem. Výrobci a prodejci materiálů a výrobků s vysokou energetickou náročností při výrobě nebo provozu asi také nebudou nadšeni, ale tato společnost, která chce být navíc společností znalostní, moc jiných možností jak řešit svou energetickou spotřebu nemá.

TZB-info: Evropský a americký pohled na účinnost využití energie se zcela zásadně liší. Ten americký pohlíží na energii jako na volně obchodovatelnou komoditu, ten evropský spíše jako na přírodní surovinu, se kterou je potřeba šetřit a tudíž její spotřebu regulovat i s ohledem na emise vznikající při přeměnách energie. Dochází v poslední době ke sbližování stanovisek, nebo se podle Vašeho názoru rozdíly spíše prohlubují?

Irena Plocková: Když se podíváme na výroky některých politiků z obou stran, tak je vidět, že k zásadním posunům nedošlo a asi také nemůže dojít. Obě strany mají jinou motivaci, jiný historický, ekonomický a i kulturní vývoj. Co bych považovala za oběma stranám blízké, je pozornost věnovaná rozvoji palivových článků a, i když se o tom u nás moc nehovoří, např. rozsáhlá podpora výzkumu a vývoji v oblasti energetických úspor v budovách a jejich technických zařízeních. Představu si lze udělat např. prostřednictvím www.ecbcs.org, kde je možné najít účast amerických i evropských expertů na řešeních společných projektů.

TZB-info: Ve Vašem článku publikovaném na TZB-info 13.6. letošního roku velmi přehledně shrnujete praktické dopady jednotlivých článků směrnice do legislativy členských států EU. Tuto implementaci dokonce hodnotíte jako extrémní situaci. Jak byste ale dnes, uprostřed léta zhodnotila postup implementace do legislativy ČR?

Irena Plocková: Stále jsem přesvědčená, že se jedná o extrémní situaci a to v tom smyslu, že aspoň ze své praxe si nepamatuji období, kdy by docházelo k tak markantním změnám v právních předpisech, technických normách apod. S ohledem na informace, které mám jako vedoucí pracovní skupiny projektu PHARE řešícího otázky spojené s implementací do českých právních předpisů, mohu říci, že postup odpovídá českým legislativním pravidlům a měli bychom se již začít orientovat na praktické aplikace počínaje rokem 2006. Díky předchozím právním úpravám, např. zákonu 406/2000 Sb., o hospodaření energií a souboru prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu, nezačínáme na zelené louce a v případě energetického auditu a jeho "usazení" do běžné praxe jsme dost vepředu.

TZB-info: Které instituce podle Vašeho názoru drží toho "Černého Petra"?

Irena Plocková: Já v současné době o žádném nevím, ale již dnes se ukazuje potřeba intenzivní informační, vzdělávací a osvětové podpory, aby směrnice splnila očekávání, tedy urychlení procesu snižování energetické náročnosti a množství emisí CO₂ za ekonomicky přijatelných podmínek.

TZB-info: Děkuji za rozhovor.