Odborné recenzované články

Jaký zvolit tepelný zdroj pro rodinný dům s ohledem na investiční náklady, provozní náklady, neobnovitelnou primární energii, emise CO₂ a emise ostatních látek? Analyzován je příklad dvojpodlažního rodinného domu. Výsledky hodnocení jsou srovnány podle zmíněných pěti kritérií.

V příspěvku je hodnocena jakost drenážních vod z hlediska koncentrací živin (dusičnanový dusík, fosfor) a pesticidů a jejich metabolitů. Dále jsou představena některá opatření zmírňující negativní vliv podpovrchového (drenážního) odtoku na vodní zdroje, jako je zatravnění zdrojových oblastí, drenážní biofiltr a umělý mokřad.

Ocelové konstrukce se s výhodou používají pro dostavby stávajících konstrukcí. Při jejich návrhu je však nutno dodržovat přesné zásady, aby během provozu nedocházelo k poruchám, např. kondenzaci vody, při špatně zvolené skladbě konstrukce. Pro odhalení těchto případných vad se s výhodou dají použít některé metody nedestruktivního zkušebnictví.

Se zvyšováním nároků na tepelněizolační obálku budov narůstá význam tepelných mostů na celkové tepelné ztrátě jejich obálkou. Bodové tepelné mosty jsou ve výpočtech často zanedbávány, přičemž ale mohou vést k navýšení tepelných ztrát obálky budovy až o 35 %. Významnými bodovými tepelnými mosty jsou kromě jiného i prvky, které zabezpečují kotvení konstrukcí vystupujících před fasádu, jež plní nosnou funkci, jelikož hlavní důraz je kladen na únosnost takovéhoto prvku. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek se zabývá tepelnětechnickým posouzením vybraného kotevního systému a jeho experimentálním ověřením během zatížení v klimatické komoře.

Vzhledem ke zvyšování požadavků na energetickou úsporu staveb jsou dnes časté aplikace kontaktních zateplovacích systému na venkovních fasádách. Konstrukce, které vystupují před fasádu a plní nosnou funkci, je nutné dostatečně kotvit k obvodovým nosným konstrukcím. Vedle únosnosti je důležitým faktorem optimální řešení tepelných mostů v kotvícím sytému. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek představuje současně dostupná řešení a prezentuje experimentální výsledky vybraného kotevního systému.

Fotovoltaika je známa už niekoľko desaťročí a mnohokrát sa vyskytli aj diskusie o tom, či a kde je hospodárnejšia elektráreň s fixnými panelmi alebo panelmi s automatickým natáčaním ku slnku. Aj keď klesajúce ceny panelov a najnovšie technické objavy posielajú postupne solárne trakery do histórie, skúsme ponúknuť jednu ďalšiu myšlienku tím z fotovoltaickej obce, ktorí naďalej považujú trakery za zatiaľ perspektívne.

Keramické komínové vložky pro stavbu komínových systémů jsou tradičním a žádaným materiálem, a to hlavně díky vysoké odolnosti proti žáru a korozi. Z důvodů snížení emisí CO₂, tj. dosažení vyššího zužitkování paliv a snížení nákladů na vytápění, ale také pro snížení emisí CO a prachových podílů (zvýšení čistoty spalin) jsou zaváděny na trh nové kotle pro spalování pevných, kapalných a plynných paliv s vyšší účinností. Tyto kotle využívají i latentní teplo spalin a v komínovém systému tak vzniká kondenzát. Proto jsou na komínové systémy kladeny vyšší požadavky na odolnost vůči vlhkosti, kondenzátu, ale také i na sníženou plynopropustnost, která je vyžadována u energeticky pasivních domů.

Článek shrnuje požadavky legislativy na úpravny pitných vod, které jako zdroj využívají podzemní vody. Tyto úpravny patří mezi pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření (NORM). Existuje povinnost měřit a hodnotit obsah přírodních radionuklidů v pitných vodách z těchto úpraven. Podle nového zákona č. 263/2016 Sb. (atomový zákon) a prováděcích předpisů byly zavedeny další povinnosti pro provozovatele úpraven podzemních vod. Týkají se evidence, měření a hodnocení radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště, což v praxi mohou být odpadní vody, vodárenské kaly nebo filtrační náplně. Na příkladu tří úpraven podzemních vod jsou prezentovány výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodárenských kalech.

Z průzkumu skutečného působení historických a starších konstrukcí i konstrukcí realizovaných v současném období jednoznačně vyplývá, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním a stále perspektivním konstrukčním materiálům. Příspěvek je sestaven zejména na základě poznatků získaných při ověřování vlastností konstrukcí, na jejichž návrhu a realizaci se autoři článku podíleli, a na vyhodnocení výsledků průzkumu konstrukcí za účelem jejich sanace nebo rekonstrukce.

Článek se zabývá technologií BIM v součinnosti s projektováním TZB. Téma je rozděleno do dvou částí. V první části je popsána komplexní problematika týkající se technologie BIM a její zavedení v TZB praxi. V druhé části je znázorněno porovnání výpočtu tepelných ztrát dle ČSN EN a pomocí BIM nástroje.

Předpínací výztuž byla široce používána k vyztužení předem i dodatečně předpjatých betonových konstrukcí. Nedávné poruchy některých předpínaných mostních konstrukcí, způsobené korozí výztuže, vyvolaly velký zájem inženýrů o problém koroze předpínací výztuže a její protikorozní ochrany. Článek prezentuje naše zkušenosti z diagnostiky zkorodovaných předpjatých konstrukcí v návaznosti na možnosti jejich sanace.

Elektrické podlahové vytápění má ve srovnání s jinými způsoby nízké pořizovací náklady. Jednotkové náklady na energii jsou sice vyšší, ale tuto nevýhodu kompenzuje stálé snižování tepelných ztrát domů, jednoduchá instalace jak v novostavbě, při modernizaci, tak i dodatečně.

V této studii se dlouhodobá spolehlivost vzduchotěsnicích opatření ověřovala opakovaným měřením vzduchotěsnosti čtyř pasivních domů s dřevěnou konstrukcí v průběhu jedenácti let. Studie je jedinečná tím, že všechny zkoušky vzduchotěsnosti realizoval stejný technik stejným postupem a stejným měřicím zařízením. Většina zkoušek byla realizována ve stejném ročním období. Rozdíly mezi výsledky opakovaných zkoušek tedy především odrážejí vliv „stárnutí“ SVO případně vliv zásahů uživatelů.

Druhá část článku věnovanému obnovitelným zdrojům energie (OZE) v rámci energetické bilance je zaměřena na proces transformace a konečnou spotřebu a navazuje na část první, kde byly OZE představeny jako primární zdroje energie.

V tomto pokračování seriálu článků je uveden přehled základních prvků elektrického podlahového vytápění a jejich vlastností.

Článek je zaměřen na představení obnovitelných zdrojů energie (OZE) v rámci energetické bilance jako zdrojů primární energie, během procesu transformace a jejich využití ke konečné spotřebě. První část je věnována základní terminologii a primárním zdrojům energie, druhá část se zaměří na proces transformace a konečnou spotřebu.

O přímé využívání elektřiny k podlahovému vytápění má zájem nemalý počet příznivců, zejména díky snadné a přesné regulaci a nízkým pořizovacím nákladům.

Jaký je výskyt organoleptických závad ve spojitosti s výskytem vybraných metabolitů mikroorganismů? Podívejme se na vhodné metody monitoringu organoleptických závad a konkrétní poznatky z případové studie.

Zápalnost a hořlavost dřeva stále limituje jeho použití jako stavebního materiálu různými omezeními. Málokdo si uvědomuje, že dřevo je sice zápalné a hořlavé, ale má na druhou stranu velmi dobrou požární odolnost.