Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Technická zařízení budov / od 29.7.2021 do 13.9.2021


zpět na aktuální články

Železobetonová konstrukce - ilustrační obrázek
13.9.2021
doc. Ing. Karel Vojtasík, CSc., doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., Ing. Marek Mohyla, RNDr. Jana Staňková Ph.D.

Recenzovaný Výsledky výpočtové parametrické studie, zkoumající vliv stupně a způsobu vyztužení ocelobetonového průřezu na výpočtovou hodnotu modulu pružnosti homogenizovaného průřezu a na hodnoty přerozdělovacích napěťových koeficientů. Homogenizovaným průřezem je ocelobetonová výztuž reprezentována ve výpočtech. Napěťové přerozdělovací koeficienty slouží k přepočtu stavu napětí v homogenizovaném průřezu na stav napětí v ocelových prvcích a ve stříkaném betonu. Výpočty modulu pružnosti homogenizovaného průřezu a hodnoty přerozdělovacích napěťových koeficientů jsou provedeny metodou, která je založena na teorii spolupracujících prstenců výpočetním programem HOMO. Výsledkem parametrických výpočtů je závislost hodnot přerozdělovacích napěťových koeficientů na stupni vyztužení ocelobetonového průřezu.

© Fotolia.com
11.9.2021
Ing. Tomáš Žajdlík, doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D.

Recenzovaný Při použití konstrukcí ve stavebních objektech musí jednotlivé prvky prokázat vlastnosti požadované návrhem. Jedním z požadavků na konstrukce je jejich požární odolnost. Požadované vlastnosti jsou dány normovými hodnotami dle charakteru objektu a způsobu jeho užívání. Potvrzení o splnění požadovaných hodnot je dáno získáním požárně klasifikačního osvědčení. Prokázání těchto vlastností je možné na základě několika způsobů. Jedním z těchto postupů jsou požární zkoušky. Článek se zabývá zkoušením požární odolnosti konstrukcí objektů pozemních staveb.

Pitná voda © Dmitry Naumov - Fotolia.com
10.9.2021
Ing. Jana Nováková, Ing. Jan Ručka, Ph.D.

Recenzovaný Tento článek je zaměřen na problematiku měření teploty vody ve vodárenských distribučních sítích. Zvýšená teplota vody může mít za určitých podmínek negativní vliv na jakost pitné vody, což může v krajních případech vést až ke ztrátě statusu hygienické nezávadnosti pitné vody. Článek obsahuje přehled negativních důsledků zvýšené teploty vody na její jakost, přehledné představení všech částí distribučního systému, ve kterých může dojít ke změně teploty vody a popisuje stávající postupy pro měření teploty vody. Součástí práce je také popis navrhované metodiky pro kontinuální měření teploty vody v distribuční síti, jejíž proveditelnost byla experimentálně zkoušena v laboratorních podmínkách.

30.8.2021
doc. Ing. Karel Vojtasík, CSc., doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., Ing. Lukáš Ďuriš, Ph.D.

Recenzovaný Článek uvádí poznatky z porovnání stavů napjatosti v ocelobetonovém profilu obdélníkového průřezu. Stav napjatosti je stanoven podle dvou různých přístupů. První, založený na teorii spolupracujících prstenců, je rozvíjen na katedře geotechniky. Druhým, referenčním, je teorie železobetonu, aplikovaná v pozemním stavitelství. Porovnání stavů napjatosti slouží k posouzení, zda lze metodu spolupracujících prstenců aplikovat k řešení stavu napjatosti v tunelových ostěních z ocelobetonových profilů a k vymezení, za jakých podmínek. Ověření bylo provedeno na ocelobetonovém profilu s prutovým příhradovým nosníkem.

© Miroslav Beneda - Fotolia.com
29.8.2021
Ing. Kateřina Suchá, Ing. Věra Horáková, prof. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc.

Recenzovaný Cílem tohoto výzkumu je komplexní zhodnocení retenční schopnosti krajiny v závislosti na použití půdoochranné technologie ve vybrané lokalitě a porovnání vybraných hydropedologických charakteristik v kontextu hospodaření s půdou. Lokalita je modelově vyhodnocena z hlediska erozních a odtokových poměrů. V další etapě je v plánu vyhodnocení změn vybraných fyzikálních hydropedologických charakteristik v průběhu roku v podmínkách klimatické změny.

3D tisk budov
23.8.2021
Ing. Josef Kamenický, Ing. Marek Štádler

Recenzovaný Technologie 3D tisku má přínos v automatizaci stavby budov. V současnosti již existují vytištěné budovy určené ke každodennímu užití. Pohyby 3D tiskáren jsou řízeny pomocí G-kódu. Budovy mají geometrický popis, který se transformuje do G-kódu pomocí postprocesoru. Postprocesor vhodný pro tisk budov musí respektovat vlastnosti tiskové směsi. Práce navrhuje vytvoření nového postprocesoru pro tisk budov. Ten musí obsahovat matematický model materiálu, dle kterého bude generovat G-kód pro danou geometrii budovy. V práci jsou navrženy experimenty pro zjištění parametrů pro matematický model materiálu.

22.8.2021
Ing. Petra Okřinová, Ing. Jiří Apeltauer, Ph.D., doc. Ing. Tomáš Apeltauer, Ph.D.

Recenzovaný Požárně bezpečnostní posouzení stavby je proces, u něhož je nutné zohlednit řadu technických požadavků a aspektů, jež předepisují české právní předpisy a technické normy. Požadavky vycházející z těchto dokumentů jsou závazné a formují konkrétní nároky na stavby a jejich řešení, které musí být zohledněny již v návrhové fázi projektu, a to jak v jeho stavební, tak i v technologické části. V rámci požárně bezpečnostního posouzení předpisy připouštějí možnost využít dvou základních návrhových přístupů, a to normového přístupu a přístupu inženýrského. Následující práce představuje vybrané příklady aplikace inženýrského přístupu (konkrétně pomocí metod FEM a CFD) pro požárně bezpečnostního řešení v porovnání s hodnotami získanými klasickým normovým přístupem.

15.8.2021
Ing. Pavel Koudela, Ing. Juraj Chalmovský, Ph.D., doc. Ing. Lumír Míča, Ph.D.

Recenzovaný Mikrovyztužování zemin vlákny je metodou pro zlepšení vlastností zemin. V této oblasti byla provedena již řada výzkumů, avšak všechny se zaměřovaly na použití vláken, jejichž tvar byl rovný a povrch hladký. To může způsobovat nedostatečnou interakci mezi zeminou a výztužnými vlákny. Větší interakce mezi vlákny a výztuží může být dosaženo úpravou tvaru a povrchu a tím může být dosaženo i vyšší pevnosti kompozitu. V této práci je představeno mikrovyztužování zeminy rozptýlenými vlákny, které byly vyrobeny za použití 3D tisku. Tato technologie umožnila vytvořit různé tvary vláken a následně testovat jejich příspěvek ke smykové pevnosti zeminy. Při laboratorních zkouškách bylo zjištěno, že při použití vláken s modifikací tvaru je dosaženo vyšší pevnosti kompozitu než v případě rovných vláken.

11.8.2021
Ing. Martin Nguyen, doc. Ing. Radomír Sokolář, Ph.D.

Recenzovaný Článek se zabývá procesem syntézy žárovzdorné forsterit-spinelové keramiky za použití různých vstupních surovin. Vstupní suroviny byly rozemlety, smíchány v různém poměru a vypáleny při 1500 °C po dobu 2 h. Vypálené zkušební vzorky byly charakterizovány pomocí RTG difrakční analýzy a rastrovacího elektronového mikroskopu. Rovněž byla zkoumána pórovitost, nasákavost, objemová hmotnost, žárovzdornost, únosnost v žáru a odolnost proti změnám teplot. Vliv různých surovinových směsí byl zkoumán v souladu s výslednými vlastnostmi a mikrostrukturou všech vypálených vzorků. Přítomnost spinelu ve vzorcích vedla ke zlepšení mikrostruktury, mechanických vlastností a odolnosti proti změnám teplot. Zejména směsi s 10–20 % spinelu měly nejslibnější výsledky.

9.8.2021
Ing. Kristýna Čápová, Ph.D., Ing. Milan Dvořák, Ph.D., Ing. Jiří Weiss, Ing. Ladislav Šašek, CSc., Ing. Jan Včelák, Ph.D.

Recenzovaný Příspěvek popisuje vývoj snímače pro sledování technického stavu ocelové výztuže v železobetonových konstrukcích. Výstupy z takovýchto senzorů významně přispívají ke znalosti aktuálního technického stavu železobetonových konstrukcí, především mostů a lávek. Článek popisuje optimalizaci původního návrhu senzoru, laboratorní testování i jeho výsledky. V závěru je pak uvedena diskuze nad výsledky testování. Testování prokázalo, že korozní přírůstek indikovaný snímačem, který je obklopen betonem, je menší než v případě volného umístění výztuže v korozním roztoku. V obou případech je korozní přírůstek plně dostačující pro indikaci poruchového stavu.

8.8.2021
Ing. Jan Vystrčil, Ing. arch. Tatiana Rebrova

Recenzovaný Článek popisuje problematiku vývoje prototypu vegetačního fasádního panelu za pomoci parametrického modelování. Parametrické modelování bylo nejvíce využito pro návrh jednotlivých dílů panelu, a to především pohledové části panelu, kterou tvoří matematicky generovaná síť a dále pro vytvoření nosné struktury pro vegetaci. Výroba jednotlivých prototypů panelů, jejich dílců a součástí byla provedena za pomoci FDM 3D tisku. Jednotlivé prototypy byly dále podrobeny testování v reálných podmínkách pro ověření funkčnosti navrženého prototypu a dále zjištění silných a slabých stránek panelu, které budou využity pro další vývoj.

5.8.2021
Ing. Simona Šarvaicová, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Katedra betónových konštrukcií a mostov

Recenzovaný Tento článok sa zaoberá experimentálnym overením šmykovej odolnosti fragmentu dosky v pretlačení. Experimentálna vzorka hrúbky 0,2 m je podopretá výrazne obdĺžnikovým stĺpom s rozmermi priečneho rezu 0,15 × 0,9 m, následkom čoho sa šmykové namáhanie koncentruje v oblasti rohov podpery. V dôsledku tohoto javu je potrebné dĺžku kontrolného obvodu redukovať. Na základe výsledkov získaných z experimentálneho testu a z nelineárnej analýzy v programe Atena, bola analyzovaná skutočná potreba redukcie dĺžky kontrolného obvodu s použitím vzťahu pre výpočet šmykovej odolnosti dosiek podľa Eurokódu 2. Následne bola taktiež overená spoľahlivosť vybraných návrhových modelov.

prosluněný interiér © Stock Adobe
2.8.2021
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha

Recenzovaný Pro správné pochopení smyslu normalizace denního osvětlení je potřebné zamyslet se obecně nad důvodem existence norem a nad prostředky jejich tvorby. Taková úvaha může mít svůj aktuální význam právě v této době, kdy Evropská komise pro normalizaci (CEN) sjednotila normy pro denní osvětlení budov v rámci celé Evropy a kdy Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila nový stavební zákon.

29.7.2021
Ing. Ivana Kumpová, Ústav stavební mechaniky, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně

Recenzovaný Metoda rentgenové mikro-tomografie je stále více využívána mimo jiné při výzkumu materiálových charakteristik a lomového chování stavebních materiálů. Poskytuje slibné výsledky v oblasti trojrozměrného pozorování a kvantifikace prvků mikrostruktury, včetně objektů lomu. Se standardním přístupem k získávání tomografických dat je však dosažitelné rozlišení výrazně omezeno velikostí zkoumaného objektu, což má za následek omezení nebo dokonce úplnou ztrátu užitečných informací týkajících se například tvaru a velikosti lomové procesní zóny. Z tohoto důvodu byly v této práci testovány možnosti tomografického cílení na zájmovou oblast s vyšším dosažitelným rozlišením, než je obvyklý limit tomografických systémů.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama