Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zapojení dětí do plánování rozvoje města pro vyšší bezpečnost

Při vhodně zvolených metodách participace lze od žáků mateřských, základních a středních škol získat množství cenných informací o vnímání a užívání veřejného prostoru, volnočasových aktivitách, výskytu sociopatologických jevů nebo o dopravní bezpečnosti a využít je v plánovací praxi.

Děti jsou bystrými pozorovateli prostředí kolem sebe

Děti patří, spolu se seniory a rodiči na rodičovské dovolené, k nejčastějším a nejzranitelnějším návštěvníkům veřejného prostoru. Jsou zvýšenou měrou ohroženy dopravním provozem, verbální i fyzickou agresí nebo distribucí návykových látek.
Při zvolení vhodných forem “dotazování” je nejen počet, ale i relevance podnětů i od dětí z prvního stupně základní školy či dětí předškolního věku vysoká, mnohdy vyšší než od dospělých, kteří na tématu nejsou zainteresováni. Participace dětí zvyšuje zájem jejich rodinných příslušníků o řešené téma. Výtazně tak zvýšíme počet zainteresovaných osob.

Jak sbírat náměty od dětí

Z pedagogické praxe vyplývá, že pro udržení pozornosti a zájmu dětí je nutné zvolit interaktivní kontaktní formát a jejich věku přizpůsobit i délku programu. Za důležité považujeme, aby lektory byli cizí lidé, zkušení v oboru a zároveň i práci s dětmi, nikoli pedagogové z domovské školy, před nimiž mívají děti větší tendenci k autocenzuře.
Interaktivní práce s dětmi ve třídě představuje časově efektivní metodu sběru dat. Již během půldruhé hodiny lze se zapojením tří lektorů získat bohatý kvalitativní materiál k vybranému tématu od 30 dětí. Přibližně stejnou dobu potřebuje každý lektor na zpracování (digitalizaci) dat. Zásadní je, aby lektor pracoval se zvládnutelným počtem dětí. Ani u dospělých by neměla velikost pracovní skupiny přesáhnout dvanáct osob. Dotazníky, které jsou tzv. rozhozeny do třídy učitelem, rozhodně jí nedoporučujeme

Výstupy nepochybně najdou uplatnění v koncepčních dokumentech města, které se zabývají správou a revitalizací veřejných prostranství.

Příklady

děti mají dobře “zmapováno”
  • kde se často vyskytují osoby, které pro ně představují skutečnou či pocitovou hrozbu
  • které ulice a křižovatky jsou nepřehledné, kapacitně přetížené a z pohledu pěšího účastníka provozu nebezpečné

 
 
Reklama