MŽP uvolňuje další tři miliardy korun na kombinaci technických i přírodě blízkých protipovodňových opatření a připravil novelu vodního zákona, která má urychlit jejich realizaci. Závěrečná zpráva potvrdila, že se osvědčilo včasné varování, aktivní role povodňových orgánů i lepší komunikace s veřejností. Naopak je potřeba posílit energetickou soběstačnost obcí, záložní komunikační systémy a individuální připravenost obyvatel na krizové situace.
Recenzovaný Odhalovat nové možnosti v oblasti vlhkostních průzkumů je úkolem takřka detektivním. V prvním díle našeho seriálu jsme se věnovali vlhkosti v konstrukcích, kterou jsou ovlivněny okolím stavby, působením klimatu, terénu, účinky podzemní vody či provozem stavby. V další části přejdeme podrobněji k vlhkostním poruchám; budeme se věnovat jejich rozdělení, hodnocení vlhkosti a moderním technikám měření vlhkosti, včetně výčtu sanačních principů. Tím se uzavírá téma v oblasti Vlhkostních průzkumů staveb zpracované v rámci spolupráce se Společností pro technologie ochrany památek (STOP).
Recenzovaný Nové možnosti v oblasti vlhkostních průzkumů posouvají obor stále více dopředu. Učíme se ovšem více na historických stavbách. Nadměrná vlhkost jejich zdiva je v našich podmínkách běžným a stále se opakujícím jevem. Podnikat kroky k jejímu snížení je technickou nutností, ale zároveň je nezbytné se s ní do určité míry smířit a hledat způsob vzájemného soužití. Přítomnost vlhkosti v konstrukcích je dominantně ovlivňována okolím stavby, tj. přímým působením klimatu, působením terénu, účinky podzemní vody a provozem stavby. V úvodní části dvoudílného seriálu se budeme věnovat vlhkosti ve stavebních konstrukcích, vlhkostním poruchám a zjišťování jejich příčin.
Recenzovaný V souvislosti s klimatickou změnou dochází k nerovnoměrnému rozložení srážek, což může vést k častějším a intenzivnějším epizodám, tj. přívalovým dešťům a povodním. Ty mohou ohrožovat nejen kvalitu surové vody, ale v případě studní i přímo vodu pitnou. Při těchto epizodách hrají mikrobiologická rizika významnou úlohu, neboť přívalová voda obsahuje velké množství mikroorganismů, včetně běžných i méně známých patogenů – jsou to např. enterické viry (např. noroviry, enteroviry, adenoviry), parazitární prvoci, bakteriální patogeny jako např. střevní bakterie (např. kampylobaktery, salmonely, shigely), leptospiry apod.
V době, kdy se stále častěji vyskytují silné deště, které představují stále větší výzvu pro soukromé domácnosti i komerční provozy, často dosahují veřejná protipovodňová opatření svých limitů. O to důležitější je, aby větší počet domácností, firem a veřejných zařízení byl připraven pomoci si sám. Zde přichází na řadu KSB Flood Fighter L, který představila skupina KSB na veletrhu ISH 2025 ve Frankfurtu. Jedná se o výkonné plug-and-play odvodňovací řešení velmi vysoké kvality, vyvinuté a vyrobené v Německu.
Recenzovaný Čtvrtá a zároveň poslední část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o problematice zatížení objektů při průchodu povodňové vlny. Konkrétně o výpočtu zatížení svislým vztlakem vody z povodňové vlny, zatížení dynamickým tlakem a zatížení dynamickým účinkem plovoucího předmětu.
Recenzovaný Třetí část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o možnostech sanace vlhkého zdiva příček po zásahu vodou z povodňové vlny. Dále o problematice podzemních konstrukcí a povodňového území, které je zároveň poddolovaným územím. Závěr třetí části patří úvodu do problematiky zatížení objektů při průchodu povodňové vlny.
Recenzovaný Druhá část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o zvláštnostech u historických a památkově chráněných objektů. Dále pak o úpravě dilatačních spár, ochraně proti působení tlakové vody a úpravě vnitřních rozvodů technických zařízení budov. V neposlední řadě pak problematikou sanací objektů po zásahu povodňovou vlnou.
Recenzovaný Příspěvkem začíná první část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území. V první části je pojednáno jak o obecné problematice týkající se zajištění stávajících staveb proti účinkům povodňové vlny, tak také o konkrétních možnostech realizace dodatečných stavebních úprav u stávajících objektů. A to z hlediska vnitřní dispozice i z hlediska možností statického zajištění nosných konstrukcí.
Povodně, které postihly velkou část naší země, jsou stále spojeny s potřebou obnovy území a míst postižených velkou vodou, s potřebou zásadních oprav rodinných domů, veřejných budov a objektů. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků v oblasti stavebního práva na nový stavební zákon, respektive na paragraf 264, který se týká mimořádných postupů, tedy obnovy stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené mimořádnou událostí.
Recenzovaný Každá lokalita je specifická, a tak abychom našli nejvhodnější řešení, tak je obvykle nutné zvážit více variant. Přičemž cílem by mělo být najít variantu, která bude udržitelná – tj. nejlepší po stránce ekologické, ekonomické a sociální, odolná vůči možným rizikům a akceptovatelná obyvateli, a i dalšími stakeholdery. Ideální je se tak na objekt nebo celou lokalitu dívat jako na systém se vstupy (zdroji), procesy zahrnujícími úpravu a spotřebu a úpravu před výstupem a výstupy, a takto holisticky variantu posuzovat. Nově by součástí ekologického hodnocení vhodnosti měla být i uhlíková neutralita nebo schopnost adaptace na sucho.
Recenzovaný Článek představuje měkké zahušťování jako fenomén vhodný pro udržitelný rozvoj stárnoucí suburbánní zástavby větších měst v České republice. Východiska, potenciál i rizika jsou popsány pomocí literatury a zahraniční praxe a naznačují možné použití této strategie v českých podmínkách. Jako podklad pro další výzkum slouží popis prostorových typů měkkého zahušťování s vazbou na rezervy stávajících pozemků a domů, a popis hlavních aktérů fenoménu. Součástí článku je i představení online databáze Hustý Satelity, která vznikla s cílem shromažďovat projekty dobré praxe a popularizovat téma mezi širší veřejností.
Letošní 10. ročník mezinárodní konference Počítáme s vodou si kladl důležité otázky ohledně hospodaření s dešťovou vodou, hledal možnosti zapojení modro-zelené infrastruktury do plánů měst a obcí, přesvědčil o důležitosti vodohospodářských detailů při realizaci staveb a objevil souvislosti mezi modro-zelenou infrastrukturou a kvalitou vody. Nabízíme některé zajímavé momenty, jež přinesla tato akce.
