Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Co dělat po povodni - výběr informací z veřejných zdrojů

Bezplatné rozbory vody po záplavách, co dělat po povodni - praktické kroky, pravidla hygieny po záplavách, podzemní voda říčních náplavů, odolnost studní proti znečištění, sanace studní, jak dlouho bude studna nepoužitelná, desinfekce odpadních sifónů a žump, desinfekční prostředky...

Důležité upozornění:
Vodu z povodněmi zasažených studní lze jako pitnou používat opět až tehdy, kdy přezkoušení prokáže její odpovídající kvalitu.


1. Co dělat po povodni? [1]

Nechte si zkontrolovat stav obydlí:

  • statickou narušenost,
  • obyvatelnost bytu, domu,
  • rozvody energií (plynu, elektrické energie),
  • stav kanalizace a rozvodů vody,
  • pokud neklesne hladina spodní vody, nečerpejte vodu ze sklepů domů.

Podle pokynů hygienika:

  • zlikvidujte potraviny, které byly zasaženy vodou,
  • zlikvidujte polní plodiny, které byly zasaženy vodou,
  • zlikvidujte uhynulé domácí zvířectvo, které bylo usmrceno povodní,
  • nahlaste hygienikovi výskyt úhynu cizích domácích a divokých zvířat,
  • nepijte vodu z místních zdrojů, pokud hygienik vodu jako pitnou neschválil.

Informujte se o místech humanitární pomoci a v případě stavu nouze si vyžádejte:
(v obcích mohou být zřizována místa humanitární pomoci)

  • finanční pomoc,
  • pitnou vodu, potraviny, teplé oblečení, hygienické prostředky,
  • potřebné nářadí pro likvidaci povodňových škod,
  • další potřebné prostředky.

Při obnově studní a zdrojů pitné vody se řiďte pokyny odborníků a zabezpečte:

  • vyčištění studny a odčerpání znečistěné vody,
  • chemické ošetření vody ve studni,
  • laboratorní prověření kvality vody,
  • povolení od hygienika o používání obnoveného zdroje pitné vody.

Kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod:

  • ohlaste pojistnou událost pojišťovně v souladu s pojistnými podmínkami,
  • vyhotovte soupis škod, případně je zdokumentujte (fotografie, znalecký posudek, účty, svědectví),
  • při řešení pojistné události postupujte podle pokynů pojišťovny,
  • odškodnění obdržíte dle smluvních podmínek po uzavření šetření.

Pokud možno aktivně se zapojte při likvidaci následků povodní:

  • informace o možnosti zapojit se do obnovovacích prací obdržíte od pracovníků obecního úřadu a dalších pověřených pracovníků,
  • jednejte s rozvahou, pomáhejte sousedům, starým a nemocným lidem,
  • dodržujte pokyny územně příslušných správních úřadů,
  • dbejte dodržování hygienických zásad při pracích na území zasaženém povodní a nechte si řádně ošetřit každé otevřené zranění,
  • odstranění škod způsobených povodní lze v řadě případů zvládnout svépomocí, nebezpečí z dlouhodobé práce v externích podmínkách nepodceňujte,
  • odstranění škod způsobených povodní je dlouhodobý proces náročný na materiální, finanční a psychologickou podporu. Vzájemná pomoc a sociální péče o postižené je většinou nezbytná a je vhodné jí co nejvíce využívat.


2. PRAVIDLA ZÁKLADNÍ HYGIENY PO ZÁPLAVÁCH [2]

ZÁKLADNÍ HYGIENICKÉ PRAVIDLO: Myjte si pečlivě a často ruce!!!
Myjte si ruce zejména vždy po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem, pitím a také před kouřením. Dále vždy než se dotýkáte obličeje, ale i před a samozřejmě po použití WC. Ruce a obličej utírejte nejlépe do papírových ubrousků. Máte-li rýmu, používejte papírové kapesníky pro jedno použití.

DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ:
K pití používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena !!! Při všech pracích užívejte ochranné pomůcky, především gumové rukavice a pevnou obuv !!!

PO VSTUPU DO DOMU ČI BYTU ZKONTROLUJTE IHNED STAV POTRAVIN !!!
Zaplavené potraviny:
Nejezte zaplavené potraviny a výjimkou potravin hermeticky Balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto konzervy je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat. Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených zlikvidujte (uložte do označených kontejnerů).
Čištění konzerv:
Umyjte konzervu v čisté vodě se saponátem, poté v roztoku dezinfekčního prostředku a opláchněte pilnou vodou.
Zlikvidujte konzervy, jestliže mají narušený nebo silně pomačkaný obal, zvlhlý obsah, silně znečištěný uzávěr!
Zlikvidujte chlazené nebo mražené potraviny, jestliže chlazené potraviny byly ponechány nad teplotou 6 °C déle než 4 hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny. Zlikvidujte všechny následující potraviny vystavené zátopové vodě, jedná li se o otevřená balení, která byla v kontaktu se záplavovou vodou, dále všechna i neotevřená papírová, sáčková, látková a celofánová balení a všechny potraviny neuzavřené hermeticky.
Máte-li jakékoli pochybnosti o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji! V případě prvních příznaků onemocnění (bolení břicha, průjem, teploty) raději kontaktujte svého lékaře. Nepodceňujte počáteční lehké příznaky!

PO NÁVRATU JE NUTNO BYT VYSUŠIT, UKLIDIT A DEZINFIKOVAT !!!

  • Udělejte v místnostech nebo místnosti průvan.
  • Je-li to možné, použijte ventilátory nebo teplovzdušné zdroje.
  • Odstraňte všechno bahno a nečistoty z povrchu důkladným umytím vodou a mechanickým očištěním.
  • Odstraňte veškerý zvlhlý interiérový materiál - tapety a omítky.
  • Nábytek, podlahy, zdi, nádobí, dopravní prostředek dezinfikujte za pomoci 2% roztoku Chloraminu B, který připravíte rozpuštěním 8 vrchovatých polévkových lžic prášku v 10 litrech vody. Dále se může použit SAVO (l litr SAVA nalijeme do 9 litrů vody) nebo SAVO PRIM (3 dcl SAVA do 10 l vody). Nechte působit 30 minut nebo zaschnout.
  • Dezinfikované nádobí nezapomeňte opláchnout pitnou vodou, stejně tak i hračky.
  • Všechny dutiny ve zdech, podlaze a stropech musí být otevřeny, vyčištěny a pečlivě vysoušeny.

POKUD NEJSTE NAPOJENI NA VEŘEJNÝ VODOVOD, NEODEBÍREJTE VODU Z VLASTNÍHO ZDROJE, NENÍ-LI SANOVÁN A NENÍ-LI PROVEDEN ROZBOR KVALITY VODY S USPOKOJIVÝM VÝSLEDKEM!!!

Postup při sanaci zatopených studní:
Očista a dezinfekce studní se provádí za přítomnosti nejméně 3 osob. pro případ poskytnutí první pomoci osobě, která sestupuje do studny.

Základní postup:

  • Mechanicky očistit vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravit poškozené části vnějšího krytu studny. Důkladně opláchnout čistou vodou, nejlépe tlakovou.
  • Otevřít studnu a úplně vyčerpat vodu.
  • Zjistit, zda se ve studni nevyskytují jedovaté plyny a zda je u dna dostatek kyslíku - nejjednodušší způsob kontroly je spuštění zapálené svíčky na dno studny. V případě bezkyslíkatého prostředí svíčka zhasne, v případě výskytu methanu dojde ke vzplanutí.
  • Důkladně mechanicky (např. kartáčem) očistit vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a dno studny. Důkladně opláchnout čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpat.
  • Omýt vnitřní stěny studny 5% roztokem SAVA (l litr SAVA nalijeme do 19 litrů vody).
  • Opláchnout stěny studny čistou vodou a vodu znovu vyčerpat.
  • Odstranit stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek) a vyměnit za nový, případně za důkladně propraný starý.
  • Nechat studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračovat v čerpání až do vymizení zákalu.
  • Provést dezinfekci vody, například přípravkem SAVO. Při provádění dezinfekce respektujte návod výrobce k použití.
  • Teprve po provedené dezinfekci je možno odebrat vzorek vody k provedení laboratorní kontroly.

DŮLEŽITÁ JE TAKÉ DEZINFEKCE ODPADNÍCH SIFONŮ A ŽUMP !!!
Použijte 5% roztok Chloraminu B (20 vrchovatých polévkových lžic na 10 litrů vody) nebo zalijte tekutý odpad neředěným přípravkem SAVO.
K dezinfekci obsahu žump použijte l kg chlorového vápna na l m3 obsahu žumpy.

NEZAPOMEŇTE OČISTIT A DEZINFIKOVAT ODĚVY A PRÁDLO !!!
Pozor! Chloramin B a SAVO mají bělící účinky!

Silně znečištěné prádlo namočte na 4 hodiny do 3% roztoku Chloraminu B (připravíte rozpuštěním 12 vrchovatých polévkových lžic prášku v 10 litrech studené vody) nebo na 8 hodin do roztoku SAVA (připravíte nalitím l litru SAVA do 9 litrů vody).
Méně znečištěné prádlo namočte po dobu l hodiny do 1% roztoku Chloraminu B (připravíte rozpuštěním 4 vrchovatých polévkových lžic v 10 litrech vody) nebo do SAVA (l litr SAVA nalijte do 9 litrů vody). Prádlo po dezinfekci vyperte obvyklým způsobem za použití pracího prášku. Cennější šatstvo, které nelze dezinfikovat, vysušte, vykartáčujte a nechejte vyčistit v profesionální čistírně. Prádlo, které snese vyvářku, perte při teplotě nejméně 90 °C nebo vyvařte po dobu 10 minut a následně vyperte.
Po skončení úklidových prací doporučujeme dezinfikovat ruce v 0,5% roztoku Chloraminu B, po dobu l minuty (roztok připravíte rozmícháním 2 vrchovatých polévkových lžic prášku v 10 litrech vody) nebo alkoholovým dezinfekčním přípravkem SEPTODERM GEL dle návodu výrobce.

RIZIKO INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
Při práci v zatopených prostorách a při jejich čištění jsou osoby vystaveny riziku infekce. Jedná se jednak o infekce přenášené vodou kontaminovanou lidskými výkaly pocházejícími z žump a čističek odpadních vod (např. dysenterie) a vodou kontaminovanou výkaly zvířat v případě některých infekcí přenosných na člověka (např. leptospiróza či tularémie). Jejich původci mohou vniknout do organismu člověka i nepatrně poškozenou kůží (například oděrkami a záděrami). Snažte se tedy omezit styk vody a bláta s tělem pokud možno co nejvíce. Při práci používejte vždy holinky a gumové rukavice. Ruce si po skončení práce vždy řádně umyjte a dezinfikujte. Znečištěné prádlo ošetřete výše uvedeným způsobem.
Pokud zjistíte jakoukoliv odchylku od normálního zdravotního stavu (např. zvýšenou teplotu), ihned navštivte lékaře a informujte ho, že jste pracovali v zatopeném prostředí.


3. STUDNY PO ZÁPLAVĚ - jejich sanace a za jak dlouho budou znovu použitelné [3]

Podzemní voda říčních náplavů
Široká údolí našich velkých řek vznikla v ledových dobách. Tehdy většinu vody na Zemi pohltil ledovec a když poklesla hladina oceánů, donutil zvýšený spád řeky, aby si na své cestě k ústí do moře prorvaly do skal hluboká údolí. Když později ledovce roztály a hladina moří se opět zvýšila, zaplnily řeky tato svá údolí drobnějším materiálem, který jejich pomalejší tok už nestačil unést. To se mnohokráte opakovalo, až vznikla pod původním rovinatým terénem rozlehlá dolina se stupňovitými skalními terasami pokrytými i vysoko nad vodou zbytky říčního štěrku, na jejímž dně kličkuje řeka širokou štěrkopískovou plošinou, kterou na povrchu přikrývá úrodná povodňová hlína připlavená z polí. Tuto plošinu nazýváme údolní nivou a z jejího štěrkopísku, který je shora špatně propustným pokryvem chráněn před znečištěním, berou podzemní vodu zdejší domovní studny i mnohé studny průmyslových a zemědělských závodů, či obecních vodovodů. Při normálním, anebo nízkém stavu řeky je v nich hladina vody nad úrovní hladiny v řece, protože skalní pukliny v bocích údolí napájí přes svahové sutě údolní štěrkopísek podzemní vodou. Ta jím pomaloučku prosakuje šikmo po proudu řeky a odvodňuje se do jejího koryta. Při vysokém stavu vody v řece se podzemní voda v údolní nivě vzduje a její proudění se nejprve zastaví a nakonec změní směr. Potom údolní nivu napájí řeka a zanáší do ní prostřednictvím svých břehů nejrůznější kontaminaci. Ta tam zůstává i po opadnutí velké vody a vymývá se jen zvolna, takže voda ze studní umístěných příliš blízko řeky nebývá nikdy příliš kvalitní a nelze ji k pití doporučit.

Odolnost studny proti znečištění a možnost její sanace
Klasická domovní studna není vlastně nic jiného nežli objemný vodojem, zapuštěný do zvodnělé horniny. Když si z ní načerpáme kbelík vody, poklesne v ní trochu hladina a to donutí okolní podzemní vodu, aby do ní dotekla dnem a ponechanými vtokovými otvory ve stěně. Pokud je to studna provedená podle platné české státní normy, tak jsou to jediné cesty, kudy se do ní voda může dostat, protože její kryt musí zabraňovat vnikání dešťové vody a nečistot a proti průniku povrchové vody je taková studna chráněna i jílovým těsněním zadusaným mezi stěnou výkopu a skružemi do hloubky nejméně 2,5 m. V zaplavovaném území musí toto těsnění sahat do hloubky nejméně 3 m, plášť studny musí být vyzděn nejméně 30 cm nad hladinu stoleté vody a její nejbližší okolí musí být zvýšeno ochranným kuželem zeminy. Jenže většina studní pamatuje ještě císaře pána a ani nové studny nebývají příliš často tak pečlivě provedeny. Přesto nebývá žádnou tragédií, když do nich pronikne po náhodném přívalovém dešti znečištěná povrchová voda. Obvykle vypomohou hasiči a po několikerém vyčerpání studny a vydesinfikování jejích stěn je zase všechno v pořádku, protože všude kolem čeká v náplavu čerstvá podzemní voda, která sem přitekla z boků údolí, kvůli zvýšené hladině v řece se do ní nedostala a teď se už přímo třese na to, aby mohla vtrhnout alespoň do studny a nahradit v ní odčerpávanou kontaminovanou vodu.

To, na co jsou lidé zvyklí při nenadálých přívalech, bohužel neplatí pro celoplošné stoleté záplavy. Málokdo si uvědomuje, že při nich tatáž destrukce, kterou vidíme na povrchu, probíhá i pode dnem řeky. Každá veliká záplava v řečišti rozviřuje a promíchává údolní náplav až ke skalnímu podloží, plní mezery ve štěrkopísku povodňovou vodou a tlačí ji do boků, do štěrkopísku údolní nivy. Místy dravý proud rozlité řeky odnáší z jejího povrchu ochranný kryt povodňové hlíny, podemílá sloupy a stavby, vymílá do obnaženého štěrkopísku prohlubně i celá nová koryta a jimi proniká voda z řeky do náplavu i shora. V takovém případě může čištění zbavit studny jenom nejhoršího bláta a kalu, protože ještě dlouho po katastrofě do nich může přitékat z okolí jenom kontaminovaná povodňová voda. Nejdůležitější je čištění příliš neuspěchat a počkat až hladina ve studních opadne, protože když je za stěnou studny hladina podzemní vody ještě příliš vysoko, může při předčasném čerpání rozdíl tlaků přetlačit váhu zeminy, dostat ji do vznosu, vyplavit z ní drobné části a vytvořit dutiny, do kterých se studna zhroutí. Do takové studny je nebezpečné vstoupit, bylo by jí možné opravit jenom za nákladného odvodnění a často nezbude nic jiného, nežli ji zasypat čistě vypraným štěrkem a vyhloubit co nejdále od ní studnu novou. Podobně se chovají i zaplavené sklepy, jenže v jejich případě může netrpělivost při čerpání ohrozit celý dům.

Za jak dlouho bude studna znovu použitelná
Jak dlouho bude trvat, než bude voda ve studnách po záplavě znovu použitelná, to záleží na tom, čím vším řeka po cestě protekla. Tvrdí se, že k přirozenému odumírání baktérií a mikroorganizmů dochází v horninovém prostředí zhruba za padesát dní. Proto pokud řeka nepotkala cestou žádné chemičky, jenom mršiny a tyfové bakterie, tak je šance, že se zhruba po dvou měsících podzemní voda v horninovém prostředí sama nějak přečistí. Spoléhat na to ale nelze, protože samočisticí schopnost zeminy závisí na mnoha faktorech a může být snížena, či dokonce zničena chemickým znečištěním, anebo trvalým přetěžováním. O používání studny je proto třeba rozhodnout až na základě výsledků rozborů vzorků vody. Účast hydrogeologa bude nezbytná, jestliže se ukáže, že kontaminace podzemní vody dostatečně rychle neustupuje a že je třeba situaci nějak řešit. Někdy to bude možné pomocí speciálně utěsněných vrtů vyhloubených hluboko do skalního podloží a v jiných případech nezbude nic jiného než vodu dovážet tak dlouho, dokud nebude možné dům, anebo celou vesnici napojit na vodovod. Rozhodně nelze dovolit, aby se pod záminkou rychlé nápravy začaly živelně hloubit vrty přes kontaminovanou mělkou podzemní vodu, protože bez zvláštních opatření by mohly zavléct znečištění i do dosud zdravé horniny. Náprava znečištění podzemního prostředí záplavou bude v některých případech možná jen dlouhodobým čerpáním podzemní vody přes speciální filtry a jejím opětovným vracením do země v nepřetržitém uzavřeném koloběhu. Dnes se tak provádějí sanace starých průmyslových úniků, na které Fond národního majetku každoročně vynakládá miliardy. Je to zcela mimo možnost jednotlivce a v každém takovém případě je třeba pečlivě zvážit, jestli se to vůbec vyplatí.

Sanace zatopených studní (postup je převzat z materiálu Odboru hygieny a epidemiologie Ministerstva zdravotnictví ČR, vlastní komentář je tučně).

Sanaci zatopené studny je účelné provádět až po stabilizaci vodního režimu v postižené oblasti, úklidu okolí studny a jejím stavebně technickém zabezpečení.

Pokud provádíte očistu a desinfekci studny svépomocí, provádějte ji za přítomnosti nejméně 3 osob.
Pracovník sestupující do studny musí být vybaven osobním zajištěním proti pádu a doporučuji, aby ho po celou dobu činnosti navázaného na laně zajišťovali nejméně dva pracovníci, kteří se nesmí zabývat ničím jiným a jsou tělesně zdatní.

Kdyby se mu udělalo špatně, musí ho ze studny vytáhnout, nebo tam pro něj lézt !

Je třeba dodržovat bezpečnostní vyhlášku ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. Vstup do šachet, studní, vrtů, žump, kanálů, či jiných uzavřených prostorů je zakázán, pokud výskyt plynů, nebo zdraví škodlivých látek přesahuje přípustnou koncentraci. Do uzavřených prostor musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu a musí se zajistit dostatečné osvětlení, bezpečné proti úrazu elektrickým proudem. Kolem otvoru studny se musí provést opatření proti pádu materiálu a předmětů.

Základní postup

  • Mechanicky očistit vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravit poškozené části vnějšího krytu studny. Důkladně opláchnout čistou vodou, nejlépe tlakovou.

  • Otevřít studnu a úplně vyčerpat vodu

  • Zjistit, zda se ve studni nevyskytují jedovaté plyny a zda je u dna dostatek kyslíku - nejjednodušší způsob kontroly je spuštění zapálené svíčky na dno. V případě bezkyslíkatého prostředí svíčka zhasne, v případě výskytu metanu dojde ke vzplanutí.

  • Důkladně mechanicky (např. kartáčem) ošetřit vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a dno studny. Důkladně opláchnout čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpat.

  • Omýt vnitřní stěny studny 5% roztokem SAVA (1 litr SAVA nalijeme do 20 litrů vody). Pozor - pracujte v gumových rukavicích !

  • Opláchnout stěny studny čistou vodou a vodu znovu vyčerpat !

  • Odstranit starý pokryv dna (písek, štěrčík) a vyměnit za nový, případně za propraný starý. Pozor! Pokud by se po nadzdvižení kamenu začal do studny hrnout tekutý písek, okamžitě pusťte kámen kde byl, ihned opusťte studnu a vypněte čerpadlo. To nebyl pokryv dna pro lapání nečistot, ale kamenný rošt chránící studnu před zavalením. Zavolejte studnaře !

  • Nechat studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračovat v čerpání až do vymizení zákalu.

  • Provést dezinfekci vody, k níž se doporučuje přípravek SAVO. Při provádění desinfekce respektujte návod k použití. Orientačně uvádíme, že (při nejběžnějších průměrech skružových studní od 80 do 120 cm) na 1 m výšky vody ve studni se dávkuje 1 ml SAVA. Celkové množství SAVA pro dezinfekci vypočítejte podle výšky vody ve studni, pak toto množství rozřeďte v kropicí konvi a roztokem pokropte vnitřní stěnu skruží i hladinu vody. Nechte působit alespoň 8 hodin. Doporučuje se 2 dny.

  • Teprve po provedené dezinfekci je možno odebrat vzorek vody k provedení laboratorní kontroly. Bakteriologický rozbor vydezinfikované vody neznamená, že podzemní voda v okolí studny, která bude odebranou vodu nahrazovat, je nezávadná. Studna by se měla znovu vyčerpat, nechat naplnit a pak měly by se z ní měly odebrat vzorky vody na základní rozbor (II) podle Vyhlášky č. 376/2000 Sb. Pokud se ukáže, že vtékající podzemní voda je závadná bakteriálně, měli by studnaři instalovat do studny chlorátor. Pokud bude závadná i jinak, je třeba se zařídit podle závažnosti překročeného ukazatele.


Zdroje:
[1] Ministerstvo vnitra
[2] Ministerstvo zdravotnictví březen 2006
[3] RNDr.Petr Čížek


Užitečné odkazy:

 
 
Reklama