P�i v�m�n� oken je nutn� sledovat jeho vlastnosti a vy�adovat takov� okno, kter� spl�uje podm�nky pro pou�it� v bytov� v�stavb� s p�eru�ovan�m vyt�p�n�m (v noci toti� doch�z� ke sn��en� vyt�p�c� teploty a hroz� zv��en� kondenzace vodn� p�ry).

�l�nek popisuje �e�en� z�kladn�ch �loh tepeln�-vlhkostn�ch �prav vzduchu. V prvn�m d�lu popisuje p�ehled psychrometrick�ch diagram� a voln� u�iteln�ch program� slou��c�ch projek�n� praxi v oboru v�tr�n� a klimatizace pro n�vrh �prav vzduchu.

�l�nek je zam��en na stanoven� tepeln�ch zisk� z vnit�n�ho vybaven� administrativn�ch budov, jako jsou po��ta�e, monitory, tisk�rny, kop�rky, faxy a skenery, kter� se v�znamn� pod�lej� na celkov� tepeln� z�t�i pracovn�ho prost�ed�.

V�t�ina majitel� byt� v panelov�ch domech si neuv�domuje, �e v dom� je mnoho ��st�, kter� pot�ebuj� rekonstrukci. Argumentem obvykle je, �e tato ��st slou��, tak pro� se j� v�bec zab�vat. N��e uv�d�me stru�n� p�ehled podstatn�ch sou��st� dom�, kter� je obvykle nutn� d��ve �i pozd�ji rekonstruovat.

St�ny jsou jednou z nejrozmanit�j��ch stavebn�ch konstrukc�. Po�adavky na st�ny i mo�nosti r�zn�ch materi�l� a jejich kombinac� jsou neuv��iteln� rozs�hl�, a proto nelze o�ek�vat jednoduch� shrnut�. Postupn� se v rubrice v�novan� materi�l�m pro st�ny budeme v�novat po�adavk�m a r�zn�m konstrukc�m st�n z r�zn�ch pohled�.

V�tr�n� obytn�ch prostor se st�v� st�le aktu�ln�j��m probl�mem u nov� stav�n�ch dom� s n�zkou spot�ebou energie na vyt�p�n� vyzna�uj�c�ch se vzduchot�snost� obvodov�ch konstrukc�, oken i dve��. Jednou z pov�r kolem v�tr�n� je i tvrzen�, �e "ze� mus� d�chat".

Tepeln� pohoda �lov�ka je z�visl� na metabolick� produkci organismu, tepeln�-izola�n�ch vlastnostech od�vu a tepeln� vlhkostn�ch podm�nk�ch prost�ed�. Tepeln� stav prost�ed� lze hodnotit tzv. v�slednou teplotou, kter� se m��� kulov�m teplom�rem a zohled�uje vliv teploty vzduchu i s�l�n� okoln�ch povrch�.

Diskusn� semin�� s t�mto n�zvem uspo��daly Liga ekologick�ch alternativ a Calla, sdru�en� pro z�chranu prost�ed�, dne 11. listopadu 2005 v �esk�ch Bud�jovic�ch v r�mci veletrhu ForArch. N�sleduj�c� �l�nek dokl�d�, �e byl opravdu zaj�mav�.

Tento �l�nek evokuje nov� p��stup k zav�d�n� inteligence v bytov�ch domech a vybran�ch ob�ansk�ch budov�ch, kter� vych�z� ze stavu roku 2004 a vytv��� podm�nky pro hospod�rn� vynalo�en� investice. ��elem �vahy nen� �e�it vlastn� proveden� a zapojen� syst�mu umo��uj�c�ho inteligenci budovy. C�lem je evokovat obecn� po�adavky na vytvo�en� podm�nek p�i realizaci stavebn� konstrukce a technick�ho zabezpe�en� budov s ohledem na �ivotnost budovy a jej� funk�nost p�i rozvoji elektroniky a j� vybaven�ch spot�ebi��, optim�ln� vysok� spot�eb� energie na provoz budovy a zabezpe�en� dal��ch pot�ebn�ch funkc� budovy.

Rekonstrukce panelov�ch dom� je sou�asn� velk� t�ma stavebnictv�. Majitel� jsou v�ak �asto laici, kte�� se nechaj� velmi ovlivnit v��e�n�mi prodejci �ehokoliv a tak se st�le je�t� lze setkat s nekomplexn� prov�d�nou rekonstrukc�, na kterou ve sv�m d�sledku doplat� majitel.

Tepeln� �erpadlo (vzduch-voda, voda-voda) zapojen� v monoenergetick�m provozu pro vyt�p�n� - dimenzov�n�, mo�nosti u�it� a po�adavky na instalaci.

V �l�nku jsou soust�ed�ny informace, kter� se v�� k legislativ� p�i dod�v�n� a instalaci nov�ch v�tah�. Je v n�m zd�razn�na vazba na evropsk� p�edpisy a samostatn� jsou zm�n�ny okolnosti p�i projedn�v�n� stavebn�ch �prav p�i prov�d�n� podstatn�ch zm�n v�tah�.