Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zákon o OZE prezident nepodepsal, ale ani nevetoval

Zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vstoupí v platnost, přestože nebyl přijat prezidentem. Autor v kostce shrnul postoj jednotlivých stran a vybral zajímavé názory některých poslanců a senátorů ve zdlouhavém a někdy hektickém schvalovacím procesu.

Určitě jedna z nejdůležitějších právních norem, která bude mít hluboký dopad zejména na další rozvoj využívání obnovitelných zdrojů v ČR byla, nutno dodat, že po dlouhých průtazích a přelévání ze strany na stranu, dne 31.3.2005 schválena Senátem ČR. Prezident tuto normu nepřijal, ale ani ji nevrátil zpět Parlamentu ČR k přepracování a vyjádřil tím svůj postoj k tomuto zákonu. Ústava tuto variantu připouští a nezbývá nic jiného, než že zákon podepíše předseda vlády. S jeho účinností se počítá od 1. srpna 2005.

Nejen na stránkách portálu TZB-info, ale i jinde jste mohli čas od času sledovat protichůdné názory jedné či druhé skupiny, poplatné tomu, jaké stanovisko tato skupina hájila. Právě zde jsem si uvědomil, že naprostá většina názorů diskutujících vycházela z povrchních informací o tom, jak je tato zákonná norma připravována a projednávána. Výsledkem poté byly rozporuplné závěry, které laikovi neumožňovaly dobrou orientaci v celé problematice.

Zajisté se shodneme v tom, že nejdůležitějším znakem jakékoli informace je její pravdivostní hodnota. A proto, aby si každý logicky uvažující člověk mohl udělat objektivní názor na proces vzniku, projednávání a schvalování této normy, její přívržence i odpůrce z řad politiků, poslanců a senátorů-zástupců politických stran, jsem si dovolil vytvořit dále uvedenou kompilaci. Ta vychází zejména ze záznamů diskusí v Poslanecké sněmovně i Senátu a pomůže každému zjistit, jaký názor na tuto normu měli jednotlivci i politické strany.
Z výsledků hlasování je patrno, že v Poslanecké sněmovně byli největšími zastánci zákona poslanci za KDU-ČSL, ČSSD, souhlas projevila i většina poslanců US-DEU, stanoviska poslanců KSČM byla mírně pro, největšími odpůrci pak byli členové ODS. Největšími pozměňovateli předloženého návrhu zákona byli poslanci ČSSD.

V Senátu pak pro zákon jako jeden muž hlasovala KDU-ČSL, téměř všichni senátoři za ČSSD a Klub otevřené demokracie, SNK a pravděpodobně díky práci senátora Bedřicha Moldana byla pro i část senátorů za ODS.

ODS se tak deklarovala jako jediná politická strana, která se rozhodně stavěla proti přijetí této právní normy, a to zejména svým postojem v Poslanecké sněmovně. Tato skutečnost docela dobře zapadá do kontextu odmítavého protievropského postoje ODS na domácí politické scéně. Na straně druhé ani přívrženci zelené energetiky nebyli v názorech jednotní - viz zveřejněné názory paní doktorky Winkelmann-Heyrovské na portálu TZB-info, postoj senátora Novotného atd. Asi nejvýstižněji charakterizovala pozitivní aspekty navržené právní normy poslankyně Taťána Fischerová.

Osobně jsem přesvědčen, že zákon byl prosazen zejména díky úsilí ministra ŽP Libora Ambrozka a jeho pracovního týmu, za což mu bezesporu patří uznání. Udělejte si ostatně obrázek sami a podívejte se, jak placení zástupci lidu projednávali návrh tohoto klíčového zákona.


Průběh projednávání Parlamentem ČR

Vláda předložila sněmovně návrh zákona 13. 11. 2003.

Poslanecká sněmovna - 41. schůze, 513. hlasování, 23. 2. 2005, 11.04
Senát svým usnesením č. 98, v hlasování č. 83 projednal tento tisk s výsledkem jednání - schvaluje.

Názory vybraných poslanců a senátorů: (STRANA), Jak hlasoval

Poslanec Oldřich Vojíř: (ODS) zpravodaj zákona, NE
Nasnadě je tedy další otázka - lze opravdu ještě hovořit o volném trhu s energiemi, a proč jsme jej tedy zaváděli? Tento záměr podporuje neekonomický podnikatelský plán a deformuje nově se rodící trh s energiemi. Ve svém důsledku přinese výrazné zatížení celého hospodářství a v některých případech i paradoxně životního prostředí, například bude-li vystavěna hromadně velká větrná farma.

Poslanec František Pelc: (US-DEU), ANO
Zákon je v rámci velmi přínosný z důvodů, které tady již byly podrobněji sděleny, a umožní České republice přistoupit k - dejme tomu - poněkud pozitivněji laděné politice Evropské unie k většímu využívání obnovitelných zdrojů. Je pravda, že Česká republika je z hlediska energetické náročnosti ve vztahu k jednomu obyvateli nebo k výrobě jednoho HDP(?) velmi energeticky náročnou zemí, a to v průměru dvakrát až třikrát více než v nejvyspělejších zemích Evropské unie. Je také pravda, že to snižuje určitou konkurenceschopnost české ekonomiky nejenom v oblasti - dejme tomu - ochrany životního prostředí, ale koneckonců i ekonomické prosperity. Proto tento zákon považuji za velmi přínosný nejen z hlediska ochrany životního prostředí, ale i v budoucnosti účinnosti českého hospodářského energetického komplexu.

Poslankyně Taťána Fischerová: (US-DEU), ZDRŽELA SE
Volání po podpoře energie z čistých zdrojů se ozývá už několik let. Patříme mezi poslední evropské státy, které ještě takovouto legislativu nemají, a přitom ji urgentně potřebujeme, a to hned z několika důvodů. Ani my, naše země, se nemůžeme zříci odpovědnosti za stav této planety a za náš nezanedbatelný příspěvek ke znečištění ovzduší a k souvisejícím globálním změnám podnebí. Patříme bohužel mezi evropské rekordmany v exhalacích oxidu uhličitého. Více než 12 tun na obyvatele a rok nás dokonce řadí mezi nejhorší znečišťovatele mezi průmyslovými státy vůbec. Samozřejmě nikdy nebudeme mít tolik větrných elektráren jako Velká Británie, tolik solárních kolektorů jako Španělsko anebo tolik větrných elektráren jako Norsko. Prostě k tomu nemáme přírodní podmínky, jak už bylo řečeno. Ale musíme využít ten potenciál, který v naší krajině je, abychom náš rekordní příspěvek ke znečištění ovzduší alespoň částečně snížili.

Nezanedbatelný je i druhý argument. Hledáme cesty, jak oživit venkov, zabránit jeho vylidňování a odlivu pracovních příležitostí. Podpora obnovitelných zdrojů venkovu přece jednoznačně pomůže. Energetické plodiny, výroba bioplynu i prodej zemědělského a lesnického odpadu jsou dobré podnikatelské příležitosti, které mohou vytvořit nová pracovní místa a vítaný zdrojů příjmů do obecních pokladen. Ale nejde pouze o biomasu. Pro řadu zemědělských podniků, soukromých rolníků či obcí vznikne možnost přivydělat si instalací větrné elektrárny a zlepšit tak svou nelehkou ekonomickou situaci.

A nakonec urychlené zavedení legislativy podporující čistou energii přináší přece i šanci pro český průmysl a možnost rozvíjet aktivity v oblasti, které za našimi hranicemi mnozí už dávno znají a které se chopili. České firmy s letitou tradicí strojírenské výroby by se mohly rozvíjet i jako dodavatelé větrných elektráren, solárních kolektorů, kotlů a dalších zařízení.

Na podporu těchto argumentů uvádím i několik příkladů z evropských zemí. V Británii např. vláda v minulých měsících oznámila změnu legislativy, která umožní ještě zvýšit výrobu čisté energie. V Německu větrné elektrárny dodávají skoro tolik elektřiny jako Temelín a Dukovany dohromady, v Nizozemsku je poptávka po čisté elektřině větší než její nabídka energetických společností. Obnovitelné zdroje tedy zažívají úspěch.

Poslanec Ludvík Hovorka: (KDU), ANO
... je chvályhodné, že Česká republika chce dostát závazkům, které učinila v Kjótu, a snížit emise škodlivých plynů. Je ovšem nepřijatelné dosáhnout tohoto cíle za každou cenu, zejména společným spalováním biomasy a uhlí v tepelných elektrárnách, obecně s velmi malou účinností. Tento návrh je příkladem plýtvání přírodními zdroji, které by měly především sloužit jako palivo pro místní malé a střední zdroje energie s vysokou účinností spalování, a tedy výroby energie. Poptávka ve velkém po dřevě, po odpadech dřeva a po jiných druzích biomasy z velkých tepelných elektráren přinese výrazné zvýšení ceny této suroviny na trhu a také pochopitelně její nedostatek, což způsobí potíže všem domácnostem i obcím i menším podnikům, které neváhaly investovat do ekologického vytápění, do kotlů na dřevoplyn, výtopen na biomasu a podobně. Samozřejmě přinese i výrazné zdražení této suroviny. Tyto investice budou do značné míry znehodnoceny a bude tak pokračovat masová dezorientace občanů ve vytápění domácností, která započala v 90. letech přeorientováváním z paliva na palivo, z uhlí na elektřinu, z elektřiny na plyn, z plynu na dřevo a podobně. To považuji za největší nedostatek tohoto zákona, který je nutno odstranit.

II. čtení Poslanecká sněmovna:

Poslanec Oldřich Vojíř: (ODS), NE
Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, do obecné rozpravy jsem se přihlásil proto, že chci na Sněmovnu opětovně apelovat, abychom se skutečně vážně zamysleli nad dopadem zákona, který se chystáme projednat a případně schválit. Ať už Kjótský protokol bude, či nebude finálně ratifikován a vstoupí v platnost, Evropa se vydala ambiciózní cestou a chtěla by v horizontu nejprve dnes už šesti let a následně dvaceti let, tzn. do roku 2030, zvýšit podíl elektrické energie vyráběné z obnovitelných zdrojů energie až na 20 %.
Toto by bylo logické, kdyby nedocházelo k dramatické deformaci nedávno otevřeného trhu s elektrickou energií, neboť je zřejmé, že minimálně v horizontu právě oněch šesti let cenově takto vyrobená elektrická energie nebude konkurenceschopná .... A dokonce si troufnu říci, že ten horizont bude ještě delší, protože ceny ve srovnání například s jadernou energetikou nebo s klasickou energetikou se pohybují od trojnásobku výše. (Šum v sále.) ... Já jsem, dámy a pánové, přesvědčen o tom, že nemusíme podléhat každé direktivě, kterou Evropa přijala, možná z různých důvodů, pod tlakem tu Německa, tu Francie, tu Španělska, tu Itálie. Myslím si, že jsme dnes rovnoprávnými členy Evropské unie. Byl bych pro, abychom tento zákon odmítli, případně v měkčí variantě vrátili k přepracování a směřovali k tomu, co jsem naznačil - aby ten zákon pouze řešil malé decentralizované zdroje výroby elektřiny a pak klidně i tepla z obnovitelných zdrojů elektřiny, aby např. řešil i spalování druhotných surovin a abychom vyvolali jednání v rámci Evropské unie o tom, že tato norma není normou ekonomickou.

Poslankyně Iva Šedivá: (ČSSD), ANO
... abych se krátce vyjádřila k tomu, jak byl tento zákon projednáván, k jakému závěru došel náš výbor a i krátce k tomu, co tady bylo řečeno panem zpravodajem Vojířem. Nechala jsem si k tomu zpracovat právní rozbor a z toho právního rozboru vyplývá, že tímto způsobem není možno implementaci příslušné směrnice Evropské unie udělat. Z rozboru konkrétně vyplývá, že tím nebude naplněn čl. IV, který se týká systému podpory, protože pokud český systém pracuje s podpůrnými systémy, tak toto bude muset být zakotveno v zákonné podobě. Ještě navíc je tady čl. VII, který zajišťuje přístup a distribuce elektřiny z obnovitelných zdrojů přes síť, a tam ten princip naplnění právní jistoty pro možné dodavatele je naprosto zřejmý a je opět nutno mít k tomu tu zákonnou předlohu. Je možno předpokládat, že v momentu, kdy tato cena se bude odvíjet od skutečných nákladů, které podle různých propočtů vycházejí podle příslušné biomasy, která se spoluspaluje, vycházejí někde mezi cenou 1 200 až 1 700 korun, pokud se dostaneme na tuto cenu, tak se dá reálně uvažovat o tom, že trh se srovná, a tím pádem bude i možný přístup dalších možných producentů obnovitelné energie, právě těch menších, to znamená těch, kteří budou vycházet z cen, které jsou pro spalování samotné biomasy, a tím pádem bych řekla, že celý problém by mohl mít možnost být vyřešen.

Poslanec Martin Říman: (ODS), NE
Chtěl bych poznámkou do jisté míry možná pomoci těm z vás, kteří ještě váháte, jak s tímto návrhem zákona naložit... Slovensko naopak jde tou cestou, že si velmi pečlivě, zodpovědně vyhodnotilo možnosti své země, jak se k tomuto indikativnímu cíli dostat, a dospělo jednoznačně k závěru, že splnění jejich indikativního cíle by bylo ekonomicky naprostým nesmyslem pro slovenskou ekonomiku, a slovenská vláda je dneska v pozici, kdy si stanovila tři různé indikativní cíle, z nichž všechny jsou podstatně nižší, než je ten podepsaný v přístupové smlouvě, a jde vyjednávat o změně svého indikativního cíle do Bruselu. Toto je současný stav, co se týče tzv. obnovitelných zdrojů na Slovensku. Prostě přišli na to, že to je nesmysl, že je to bude stát - a ne vládu, ekonomiku, to je to, co naše vláda nechce pochopit, ekonomiku, tedy i firmy, i soukromníky - že je to bude stát příliš mnoho zdrojů, které se dají použít efektivněji jinde a jinak, a nebojí se jít do Bruselu s tím, že chce vyjednat podmínky pro ni výhodnější. Já to tady říkám proto, abychom se nedívali na indikativní cíl, ke kterému jsme se zavázali, jako na něco, co spadlo z nebe, co je dané od boha, resp. od Evropské unie, a je nezměnitelné. Slovensko se rozhodlo, že to změní. Já nevidím nejmenší důvod, proč bychom se takto nemohli rozhodnout i my, protože pro nás těch 8 % je opravdu nesmyslně mnoho vzhledem k našim podmínkám. ... A poslední poznámka, možná trošku žertovná, na odlehčení situace, která trošku dokreslí, co to vlastně ty tzv. obnovitelné zdroje jsou. Byla tady debata o metanu jako o jednom ze skleníkových plynů, relativně velmi nebezpečném, a o zdrojích metanu. V našich podmínkách samozřejmě zdrojem metanu jsou důlní díla. Ale, dámy a pánové, a tím pádem samozřejmě pan kolega Pelc, který už tady není, správně argumentoval tím, že se nemůže jednat v tomto smyslu o obnovitelný zdroj, ale dámy a pánové, celosvětově nejsou ani zdaleka tím největším producentem metanu důlní díla - je tady (poslanec Pelc). Největším producentem metanu celosvětově jsou krávy - a to nepochybně obnovitelný zdroj je.
Děkuji. (Potlesk ODS.)

Poslanec Miloš Kužvart: (ČSSD), ANO
Myslím, že zákon potřebujeme. Potřebujeme ho z řady důvodů. Nikoli kvůli vnějšku, kvůli tomu, abychom naplnili ten či onen implementační úkol. Myslím, že zákon je velmi užitečný i z důvodů, které jakoby nesouvisejí s energetikou a obnovitelnými zdroji. Je velmi důležitý proto, že podpora obnovitelných zdrojů energií v oblasti biomasy - a nechtěl bych, aby má slova byla dávána do souvislosti s před chvílí citovanou kauzou bioetanolu - znamená jednu věc: že dokáže tato země pečovat o krajinu tam, kde se již nevyplácí klasické zemědělství. Že dokážeme to, co je v energetice velmi důležité, to znamená diverzifikovat a decentralizovat jednotlivé zdroje energie ... je před námi hlasování, kterým rozhodneme o tom, zdali naše energetika bude moderní, stabilní, diverzifikovaná, decentralizovaná, nebo na druhou stranu že to bude energetika, která bude svými kořeny, svými principy tkvět někde v oblasti sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. V době, která stále ještě přetrvává, kdy nejsou internalizovány externí náklady na klasickou energetiku. Proto je možné zde od tohoto mikrofonu tvrdit, jak jsou obnovitelné zdroje drahé. Je to jednoduchý důvod - klasická energetika nemá zahrnuty do svých nákladů veškeré ceny, veškeré náklady, které jsou spojeny např. s uhelnou energetikou nebo energetikou založenou na jádru.

Poslanec František Pelc: (US-DEU), ANO
Má poznámka se týká toho, že tento návrh poněkud deformuje tržní prostředí. Já se dokonce domnívám, že takový zákon by byl zbytečný, že je možná i zbytečný - za jednoho drobného předpokladu, že skutečně budeme mít ve všech cenách našich energií, ve všech cenách fosilních paliv promítnuto to, co skutečně stojí, že do nich budeme internalizovat veškeré externality, které do dnešního dne nejsou vypořádány. Potom se domnívám, že hra s čísly, která tady jsou naznačena, je zcela neférová, protože vychází z deformovaného trhu. Můžeme to tak vnímat, protože to je současná realita, nicméně zákon by měl obsahovat i určité tendence, které směřují k narovnání trhu.



Senátor Jaromír Štětina: (Klub Otevřené demokracie), ZDRŽEL SE
Zákon, který dnes budeme posuzovat, to není zákon, který přijímáme pro sebe, to je opravdu zákon, který přijímáme pro své děti a pro své vnuky. A řekl bych, že potřebujeme tento zákon. A potřebujeme tento zákon takový, aby měl stanovena jasná pravidla, aby poskytl investorům jistotu čitelných podmínek pro podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů a aby umožnil spotřebitelům odebírat ekologickou elektřinu, a to i tehdy, kdyby nám to EU směrnicí neukládala.

Zákon, který dnes projednáváme, je tedy mimořádně důležitý. Přesto bychom neměli přehlížet některé jeho dost významné nedostatky. Mezi ně počítám zejména to, že výhodné podmínky by se nyní vztahovaly, podle tohoto znění, které tady máme, i na velké zdroje, které nelze považovat za ekologické a žádoucí, např. velké vodní přehrady, spalování biomasy ve velkých konvenčních tepelných elektrárnách nebo nepřiměřeně rozsáhlé parky větrných elektráren.

Je žádoucí, po vzoru legislativy jiných evropských zemí a v souladu s cílem Evropské směrnice, omezit v § 3 zmíněného návrhu zákona velikost podporovaných zdrojů tak, abychom podporovali zdroje skutečně ekologické a decentralizované. To je hlavní námitka, kterou tady přednáším.

Druhým nedostatkem předlohy zákona je nejistota, která vzniká investorům a podnikatelům ohledně ceny, s níž mohou počítat při přípravě projektů a zajišťování úvěrů. V návrhu zákona se cena stanoví až v r. 2006. Myslím si, že by bylo výhodné, kdyby byla stanovena už v roce 2005, aby byli malí investoři méně znevýhodňováni.

A třetí závažnou mezerou v zákoně je zafixování nepřiměřeně výhodných cen jako cen minimálních pro směsné spalování biomasy s uhlím (§ 6 zákona). Současná cena by v tomto případě měla být stanovena jako cena maximální a nikoliv minimální.

Senátor Jan Horník: (Klub Otevřené demokracie), ANO
Chtěl bych apelovat na to, aby se naše země konečně přičlenila k těm zemím, které se rozhodly pro budoucnost svých dětí připravit lepší životní prostředí.

Když projíždím pravidelně z míst, odkud pocházím, podkrušnohorským zlomem, tak vidím ta zvěrstva, která napáchaly elektrárny na fosilní paliva, a bohužel příroda se není schopna tak rychle dát dohromady, jak bychom to všichni očekávali. My té přírodě bohužel ještě přisazujeme. Obávám se, že v této republice jsou velmi silná energetická lobby. V podstatě to zažíváme i na základě návrhu ministra Urbana, kdy se chce Severočeská uhelná a Mostecká uhelná společnost privatizovat směrem k ČEZu. Obávám se, že ČEZ má připraveny i další projekty, které půjdou do oblasti alternativních zdrojů energie a bude mít tu výhodu, na rozdíl od drobných a středních investorů, v tom, že má obrovské miliardové zisky, které tam může okamžitě do toho vrhnout a v podstatě nám ten trh jako takový "vycucne".

Bohužel nový zákon, který je tady připraven a na který doopravdy už léta čekáme, neřeší tuto záležitost, a obavy z toho, že by na trhu mohlo dojít k významným pohybům cenovým v oblasti štěpky a dřevěného odpadu, jsou určitě na místě.

Byť tento zákon není ideální, a bohužel asi na tom má svůj podíl Poslanecká sněmovna, kde bylo hodně pozměňovacích návrhů, přesto bych se přikláněl k tomu, abychom ho schválili, abychom konečně něco měli na stole, abychom mohli vůbec začít.

Ale pak je asi ten druhý úkol. Pokud se to nepodaří prosadit nám tady v Senátu, připravit do budoucna, a to do velmi krátké doby, novelizace tohoto zákona, které by tento zákon vylepšily a které by daly zejména té branži, která v podstatě tady dneska neexistuje, jasné signály, kam by tato republika do budoucnosti měla v oblasti obnovitelných zdrojů energie postupovat.

Co mi ještě na zákonu vadí všeobecně, že je tam citováno v podstatě dvanáct zákonných norem a vyhlášek, dokonce včera jsem se na výboru dozvěděl, že by měla přijít vlastně třináctá od ředitele České energetické agentury, když jsem se zeptal, jakým způsobem bude ERÚ stanovovat výkupní ceny. Bylo mi řečeno, že např. u větru by měly být limity průměrné roční rychlosti 5,2 m/vt. a 1500 hodin v provozu. To jsou asi věci, které se dají v jistých lokalitách České republiky splnit. Bylo by to takové omezení, že by se nestavěly tyto zdroje v místech, kde vítr není a v České republice bohužel máme několik instalací, které jsou postaveny na velmi špatných lokalitách, kde jsme daleko pod 4,5 m/vt. větru v ročním průměru.

Abych nemluvil dlouho, nechci zdržovat. Chci pouze apelovat na to, abychom se pokusili zákon schválit, třeba i s dobrými pozměňovacími návrhy. Budu pro to hlasovat. A měli bychom se pak pokusit použít všech našich sil, aby i v Poslanecké sněmovně v podstatě naše pozměňovací návrhy prošly a zákon nakonec vstoupil v platnost. Děkuji.

Senátor Josef Novotný: (SNK), NE
Pane místopředsedo, páni ministři, vážení kolegové. Úvodem oznamuji, že jsem předpojatý, protože provozujeme v našem městě jednu z těch kotelen, které štěpku spalují.

Zúčastnil jsem se celého legislativního procesu a byla to skutečně složitá cesta, než se tento zákon dostal sem.

Na druhou stranu poučení, jak v Poslanecké sněmovně, tak i v našich výborech, mám v tom, že skutečně lobby velké energetiky tady hraje svou roli a zákon podle toho vypadá. Zákon je velice závažný a dotýká se všech, nás všech obyvatel, netýká se přímo šesti až deseti procent průmyslu, protože tento průmysl dřevařský je napojen na tuto současnou zejména štěpku, a jsou to cihláři, papírny, dřevodeskaři, nábytkáři a další.

Celý zákon je poplatný velké energetice a jsou tam i některé věci, které jsou pro mě naprosto nepochopitelné, např. podpora důlního plynu. To je sice maličkost, ale tyto věci se řeší jiným způsobem, jinou podporou, a tohle je jaksi bonbónek ještě navíc. Proč je tam vodní energetika neomezená, když velké elektrárny jsou dávno zaplacené, jsou z nepochopitelných důvodů v majetku energetické společnosti a přehradní nádrže jsou v majetku státu a stát se o ně musí starat.

Tam tedy podpora je naprosto zbytečná a nechápu, jak se tam dostala, nebo spíš chápu...

To nejhorší už tady bylo řečeno kolegy přede mnou. Je to směsné spalování. Směsné spalování, abych to přiblížil, protože jsem zároveň profesí energetik, je v podstatě přisypání stávající dřevní štěpky do uhlí a spálení zejména ve fluidních kotlích, které jsou o něco lepší než ty původní, a 30 % z energetické vydatnosti paliva se spotřebuje na elektřinu a zbytek se prožene chladícími věžemi.

Takto vypadá ekologie v podání České republiky v současné době.

Současní provozovatelé těchto kotlů - a není to jenom ČEZ, ten je tam dokonce v menšině, 55 % jsou jiní výrobci a už si to vyzkoušeli - s minimálními investicemi tuto štěpku přisypou do uhlí a získávali v roce 2003 a 2004 neoprávněnou podporu ve výši jedné miliardy korun. Poté Energetický regulační úřad tuto podporu zarazil, nicméně každému občanovi vytáhl stokorunu z kapsy. Za to jsem zaslechl na výborech a při projednávání jen takovou nejasnou omluvu: Nepovedlo se nám to.

To je jen poznámka k tomu, jak se ta politika dělá a co od ní můžeme očekávat v provedení v tomto zákoně.

Včera jsem byl na Výboru pro životní prostředí přítomen. Exministr ze Spojeného království Wilson tam hovořil o obnovitelné energetice a hovořil jsem s ním na téma směsného spalování. U nich je to povoleno dočasně na dobu deseti let a nikdo ho nevyužívá, protože omezení, která tam jsou, jsou tak nevýhodná, že by si to nikdo nedovolil, vejít se do podmínek, které v legislativě jsou. U nás je to naprosto bez omezení.

Dále budu hovořit o štěpce. V současné době dřevní štěpka neexistuje žádná volná. Jakýsi přetlak zelené štěpky, kterou se v duchu výkupních cen znetvořených pokusili asi dva soukromníci vytěžovat z lesů, a této zelené štěpky v současné době je teoreticky 5 miliónů krychlových metrů. Celá tato biomasa, kdyby se vytěžila, představuje 4 dvacetimegawattové bloky, je to asi 0,8 % z celkové spotřeby republiky v obnovitelných zdrojích. A to je všechno.

Pokud se bavíme o směrnici 77 a dodržujeme ji, to znamená, že budeme dělat systém teplárenský, podporovat jej a že budeme podporovat systémy ..., které jsou s vysokou účinností a všechno teplo z biomasy se využije.

Pokud nebudeme takto postupovat a budeme to dělat ... způsobem, tak se bavíme o 11 dvacetimegawattových blocích. A je to všechno. Všechno, co je v lese, zmizí v těchto zdrojích a nic víc neexistuje.

Pak musím říci záležitost velice nepříjemnou, protože směrnice zase hovoří o tom, že by se měly odstraňovat překážky atd. My tam hovoříme, jak řekl tady kolega Horník, o dvanácti, třinácti předpisech, hovoříme o tom, že ministerstvo, regulační úřad a všichni budou stanovovat jakési předpisy, jak se toto celé bude odvíjet, a cílem je 8 %. A nezajímá nás hospodářský dopad, nezajímá nás vlastně nic jiného, jenom abychom splnili 8 %. Takto je zákon postaven. Já tvrdím, že 8 % nesplní skoro žádná evropská země, snad kromě dvou nebo tří v r. 2010. Pro nás to je pouze indikativní cíl, nejsme nijak sankcionováni, tak nebuďme papežštější než papež.

Na druhou stranu nejsem proti tomuto zákonu obecně, nejsem proti stanovení mantinelů, naopak, ale v tom, jak ten zákon nakonec byl znetvořen nebo dotvořen, tak prostě jej podpořit nemohu.

Co bude následovat? Výrobci a současní odběratelé štěpky, pokud se jim výrazným způsobem změní podmínky pro podnikání, budou samozřejmě své škody vyčíslovat, uplatňovat na Úřadu pro hospodářskou soutěž, uplatňovat je arbitrážně atd.

Z historie vzniku třeba té ceny v roce 2003 mohu uvést, že na základě posudku tří profesorů z ČVUT stanovil energetický regulační úřad cenu. A titíž profesoři, aniž by přišli o kulaté razítko, stanovili pro letošní rok cenu místo 2,50 - 1,50. A nic se neděje. Takhle se u nás dělá energetická politika. Takhle málo stačí, abyste do toho procesu vstoupili a připravili podklady buď pro jeden nebo pro nějaký jiný extrém. Tohle ten zákon umožňuje a bude umožňovat právě těm, kteří mají kulatá razítka, nebo kteří budou vytvářet předpisy mimo zákonnou normu, mimo vůli Parlamentu, ale dopadne to všechno na naše obyvatele.

Dřevní štěpku zatím nelze v České republice pěstovat. To je zjištění, které byste měli všichni vědět. Snažíme se to všude možně říkat. Vůbec si nedovedu představit, že bych zde zákon; pozměňovací návrh zákona o zemědělském půdním fondu předložil, přestože to mám tady připraveno. Na to tvůrci vůbec neslyšeli, přestože jsem se jim to snažil všelijak podstrčit a zabudovat do toho zákona. Protože v současné době zhruba 150 ha plantáží záměrně pěstované štěpky jsou v podstatě pokusy; matečnice - a zatím nejsou žádné výsledky, protože se tím dlouhodobě zabývám.

V zákoně jsou nějaké opravitelné nedostatky; jsou to dva zásadní pozměňovací návrhy, které bych potom předložil. Jeden se týká omezení výkonového - tak jako třeba v Německu bylo dvacet megawattů, a i to se ukázalo jako moc na velké Německo. Tak u nás by tam mělo být několik stupňů. Potom je to výchozí podmínka, ze které by se vycházelo při investování, tzn. nějaká vstupní cena. Z toho by se odvíjel buď pokles nebo nárůst ceny o těch 5 %, jak je uvedeno. Zatím toto nejde v současné době takové zařízení ani projektovat. O ekologických hlediscích, kdy se tady předpokládají obrovské převozy, nevzniknou pracovní místa, protože proč by vůbec vznikaly, když stačí vzít štěpku z trhu a začít tu směs spalovat; a zvednout cenu, protože jakási ta regulace to dovolí, a podle toho se bude odvíjet stupeň biomasy ze současného trhu. Nevznikne regionální energetika, a sice, že by v místě vzniklá biomasa se zpracovávala na energie, a že by nedocházelo k tomu, že z Ostravy se doveze štěpka; tam je velká produkce dřeva a štěpky; vozí se do Hodonína, a pak se z Hodonína zase dráty převádí elektřina do Ostravy.

Na závěr bych řekl. My se tady pořád tváříme, že jsme ve spěchu, teď jsme v politické krizi, nebo jsou věci strašně složité; ty normy. Dokonce tady padlo, že tady budeme s pozměňovacími návrhy do večera. Tohle nejsou pro mě hlediska pro to, abych zákon v tak špatné podobě, jak je, podpořil, a navrhuji ho zamítnout v této podobě.

Senátor Bedřich Moldan: (ODS), ANO
Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, rád bych chtěl vaši pozornost přilákat pár slovy do historie relativně vzdálené, totiž do 70. let, konkrétně do roku 1973, kdy v důsledku izraelsko-arabské války bylo krátké, několikaměsíční embargo, které OPEC uvalil na americké a západní ropné společnosti a v důsledku toho nastal krátkodobý nedostatek ropy a výrobků z ropy, zejména ve Spojených státech.

Tato situace měla velmi zásadní vliv na celý západní svět. Především znamenala krátkodobý, nicméně obrovský, desetinásobný nárůst cen ropy a ropných výdělků a také krátkodobý nedostatek konkrétních výrobků jako třeba benzinu u amerických pump. To vedlo k tomu, že západní svět začal přemýšlet o významu energie pro civilizaci vůbec a o širších souvislostech, o budoucnosti, o cenách v této souvislosti. V té době jsme byli totálně izolováni od těchto věcí díky tomu, že v tehdejším Sovětském svazu se ropy těžilo dost a my jsme se cítili naprosto bezpeční, a toto všechno bylo považováno za nějaké poslední křeče kapitalismu, takže jsme se tomu ani nesmáli, protože jsme o tom nebyli ani informováni. Skutečnost je ale taková, že díky tomu, speciálně v České republice, jsme nikdy teoreticky ani prakticky si neuvědomili, že taková situace jako energetická krize a různé další souvislosti, které s tím souvisejí, mohou vůbec nastat. Proto nejsme psychologicky a vnitřně připraveni na to, že to, co platíme za energii, je jenom přibližně polovina skutečných společenských nákladů, které tato energie stojí. Do ceny energie v současné době nejsou započítávány známé externality, negativní ekonomické náklady, které byly například v našem vlastním centru na univerzitě nedávno spočítány podle dosti přesné metodiky zhruba na úroveň přibližně stejnou, jakou cena konkrétně elektřiny z našich elektráren má.

Čili tady nejsme zvyklí na to, že energie je cosi, co v podstatě dočasně naše civilizace využívá díky úspěšnému využívání fosilních zdrojů. Ale tyto fosilní zdroje rozhodně krom toho, že nejsou navěky, nejsou tím konečným řešením. To konečné řešení je zcela nepochybně v obnovitelných zdrojích energie. Otázka samozřejmě je, kdy to nastane, za jakých okolností to nastane. Ale je jasné, že v budoucnosti relativně vzdálené, řekněme tři nebo možná čtyři dekády, to znamená třicet, čtyřicet let, se nepochybně tyto obnovitelné zdroje postupně prosadí.

Jsem přesvědčen, že tento náš zákon je taková vůbec první věc, která se této široké záležitosti dotýká. Jsem přesvědčen o tom, přes velmi četné nedostatky, které tento zákon má a které, dovolím si předpovědět, že pokud přijmeme jakékoliv pozměňovací návrhy, že tento zákon možná dílčím způsobem zlepšíme, ale žádným způsobem ho nemůžeme zásadně vylepšit.

Přesto si myslím, že je to signál, který je velmi důležitý. A proto jsem já osobně přesvědčen, že bychom tento zákon měli schválit. Děkuji.