Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Otevřený dopis občanům obce Boží Dar

Autor se obrací na občany obce, kteří v refendu rozhodli, že se v katastru obce nebudou stavět větrné elektrárny, a žádá je o důkladné znovuzvážení jejich rozhodnutí. Věcná argumentace rozebírá všechny aspekty využívání větrné energie v protikladu s dosavadní orientací energetické politiky státu na budování nových uhelných a jaderných zdrojů.

Vážené dámy, vážení pánové, vážení občané obce Boží Dar!

Před několika dny jste v místním referendu rozhodli o tom, že se v katastru vaší obce nebudou stavět větrné elektrárny. Připojili jste se tak k tradici, kterou na podzim minulého roku započala zastupitelstva Dubí, Oseku a Krupky. Jistě na to máte právo. Nicméně každé takové rozhodnutí s sebou nese následky. Budou tyto následky přínosem nebo ztrátou pro vaše spoluobčany a sousedy, budou přínosem pro všechny obyvatele České republiky? Rozhodli jste se zachovat "malebnou krásu". Na úkor ale čeho?

Jak jistě víte, lidstvo se ocitlo v pasti dnešního fosilně jaderného energetického systému. S ohledem na jeho dvě nezpochybnitelné limity - vyčerpatelnost a ekologické následky - ohrožuje nejenom životní prostředí, ale i celou současnou civilizaci. Energetické války, zvětšování rozdílů mezi bohatými a chudými regiony a krize třetího světa, rostoucí nezaměstnanost, hospodářská globalizace nesená na perutích globálního využívání lokálních energetických zdrojů a související demontáž sociálního státu a sociálně kulturní devastace širokých vrstev, to jsou jen některé z aspektů neschopnosti přijmout obnovitelné hospodářské paradigma. Tato historická šance se stále popírá, ač je v mnoha vědeckých scénářích doložena jako realistická - tak například v roce 1981 komisí Enquete německého Bundestagu jako alternativa k atomové energii a v roce 2002 jako alternativa k budoucnosti energetického zásobování, která ukázala na možnost úplného zásobování Německa do roku 2050 obnovitelnou energií. Existují další vědecké studie úplného zásobování obnovitelnými energiemi celého světa, Evropy, Německa, USA, Japonska, Francie a Rakouska. Nedávno zpracovala naše organizace simulační model zásobování České republiky obnovitelnými zdroji. Nedílnou součástí energetického solárního mixu těchto scénářů je také větrná energie.

Ekologicky únosná výroba elektrické energie
Především je ekologicky nesouměřitelné stavět vedle sebe nevratné nebezpečí současných energetických zdrojů pro lidstvo a nebezpečí reverzibilních regionálních zásahů do přírody využíváním obnovitelné energie. Pochopitelně je netknutý hřeben hor hezčí, ale alternativa nezní: neporušené hory či větrná zařízení, ale větrná zařízení nebo pokračující těžba uhlí, emise CO2 a výroba proudu v atomových elektrárnách. Na každou vybudovanou větrnou elektrárnu o výkonu 2 MW se do oběhu dostane ročně nejméně o 5000 tun CO2 z uhelných elektráren méně. Být proti takové stavbě z důvodů ochrany přírody, a tím v podstatě přijmout, že ničení přírody atomovými nebo fosilními zdroji energie nelze odpovídajícím způsobem redukovat, je z ekologického hlediska neobhajitelné.

Je estetický dojem objektivní, měřitelnou nebo osobní, niternou, módní a v čase proměnnou veličinou? Okolo roku 1900 bylo na pobřeží Severního moře více jak 100.000 větrných mlýnů a v Dánském vnitrozemí 30.000. Jak můžeme ještě vidět, byly součástí přirozeného obrazu krajiny. Proč by to nemělo co nejdříve platit zase? Ochranářské argumenty proti větrným elektrárnám jsou přitažené za vlasy; přesto jsou rozčileně rozšiřovány za blahovolné pochvaly velkých výrobců energie, kteří jako ti, co jsou odpovědni za smog, sami vynalezli výraz "estetické znečišťování prostředí" a nebo hovoří o hlukové zátěži, ačkoliv veliká větrná elektrárna produkuje méně hluku než nákladní automobil.

Máme jiné možnosti výroby elektřiny?
Česká republika ani celá Evropa neoplývají již dnes žádnými většími fosilními zásobami. Jejich spalování by ale stejně vedlo k produkci oxidu uhličitého, jehož emise jsou limitovány mezinárodními dohodami. Zbývá tedy jaderná budoucnost?

V současné době je na světě v provozu 439 atomových elektráren s celkovým elektrickým výkonem 365 GW [IAEA - PRIS 9/2004]. Ke světové výrobě elektrické energie přispívají 17 %, přičemž podíl spotřeby elektrické energie u koncových spotřebitelů činí 16 % a podíl na celkové spotřebě energie na Zemi činí pouze 2,7 %. Samotné vodní elektrárny vyrábějí stejné množství proudu jako atomové elektrárny a jiné obnovitelné zdroje, především biomasa, pokrývají na rozdíl od atomové energie také značnou část světové spotřeby tepla. Obnovitelné energie tak přispívají dohromady k pokrytí celosvětové spotřeby energie více než zdroje jaderné [IEA Statistics 2003]. Narůstající lidstvo by potřebovalo minimálně 10.000 jaderných reaktorů. Minimálně každých 50 let by musely být jejich radioaktivní struktury zlikvidovány. K tomu lze připočítat zařízení na výrobu a ukládání odpadu, pozůstávající z vysoce citlivých zařízení. Přírodní katastrofy jako zemětřesení a lidmi zapříčiněný chaos mohou přispět k tomu, že by se dlouhodobé radioaktivní zamoření časem rozšířilo po celé Zemi. S množstvím atomových elektráren riziko poroste.

Máme spoléhat na něco, co ještě není? Fúzní jaderné elektrárny, i kdyby za půl století fungovaly, budou velice drahé. Poněvadž primárně vyrábějí pouze teplo a to nelze odvádět pomocí tyčových elementů jako v případě konvenční jaderné elektrárny, musí být veliké. Pro svůj provoz potřebují tritium, které je pro člověka velmi jedovaté. Obrovské množství odpadního tepla - vedle proudu musí elektrárna z termodynamických důvodů vyrábět i tepelnou energii - již nelze odvádět řekami. S ohledem na vysoké neutronové toky v komplexním fúzním reaktoru lze vyrábět nejenom plutonium pro zbraně, ale současně bude vznikat množství radioaktivního odpadu v podobném množství jako u konvenčních reaktorů.

Větrná elektrárna jako sekáček na ptáky?
Nikdo nehoruje pro to, aby se větrné elektrárny stavěly v ptačích rezervacích nebo v místech pravidelných tahů hejn. K tomu ani nemůže dojít, protože podle zákona musí proběhnout environmentální posouzení vlivu stavby.

Podívejme se však na data z amerických studií: podle Daniela Klema z univerzity v Muhlenbergu jsou největším nepřítelem ptactva skleněné fasády domů. Podle jeho odhadu na nich ročně zahyne pouze ve Spojených státech od 100 do 900 milionů ptáků. Počet ptáků ulovených domácími kočkami dosahuje opět v celých Spojených státech 100 milionů a podle univerzitní studie se toto číslo pouze ve Wisconsinu odhaduje na 7 milionů. Americká organizace National Institute for Urban Wildlife and U.S. Fish and Wildlife Service uvádí, že na všech amerických dálnicích přijde ročně o život kolizí s jedoucími automobily mezi 50 až 100 miliony ptáky a 174 milionů umírá po nárazu do elektrického vedení. Podle Smithsonian Institutu hyne pesticidy 67 milionů ptáků a kosením přes 1 milion ročně. Ročně je v USA legálně uloveno přes 100 milionů ptáků, mezi jiným kachen, husí, labutí, chřástalů a jeřábů a další množství hyne jako přímý důsledek rybolovu. Pouze v Aljašském zálivu bylo při rybářských aktivitách za jednu sezónu zjištěno 40 tisíc uhynulých mořských ptáků. 2 miliony má na svědomí těžba ropy a plynu. Neznámý, ale značný počet ptačích obětí se připisuje rozšiřování měst.
Vedle toho je odhad 10 - 40 tisíc ptáků zabitých ročně všemi větrnými turbínami na území Spojených států bezvýznamným příspěvkem.

Budete vstřícní k jiným energiím?
Uvažovali jste, vážení občané, nad tím, až se na Vás obrátí některé vládní struktury, abyste například udělili souhlas s umístěním jaderného úložiště? Budete proti tomuto plánu protestovat, jako před několika měsíci obyvatelé jihočeských obcí, kteří se cítili být tímto záměrem ohroženi? Ponecháte čest výstavby jaderného úložiště svým spoluobčanům v jiných obcích, necháte se koupit - jak se nedávno vyjádřil náměstek Pecina - třeba za nové hřiště?

Nebo podpoříte prolomení limitů těžby hnědého uhlí, jak proti němu před vládou této země minulý rok v zimě demonstrovali Vaši sousedé z Horního Jiřetína? A nebo vystačíte se svíčkou - ovšem jenom z včelího vosku - protože obyčejná, koupená v Penny, je z ropy?

Vážení občané, vyzývám vás, abyste revokovali své referendum a rozhodli ve prospěch budoucnosti nás všech.

Se srdečným pozdravem, Milan Smrž

V Praze 11.1.2005

 
 
Reklama