Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Odpovědnost projektanta při záměně výrobků v průběhu stavby

Použití jiných výrobků, než které byly projektantem navrženy, je praxe běžná na mnoha stavbách. Požádali jsme JUDr. Jana Kužela, advokáta renomované pražské právní kanceláře, o vyjádření k problematice zodpovědnosti projektanta v takovém případě.

S otázkou přišel p. Holický - jeden z účastníků semináře Opatření pro zajištění hygieny vnitřních vodovodů. Na semináři byly mimo jiné prezentovány praktické zkušenosti ze srovnání kvalitních značkových výrobků s mnohdy až tristní kvalitou některých prvků na našem trhu a ze situace, kdy některé levné výrobky nemají ani požadované vlastnosti. V případě návrhu systémů TZB se jedná o koncepční řešení vyžadující od projektanta odborný pohled, který je na stavbě nahrazen čistě laickým "dejte tam to nejlevnější".

Otázka je ještě důležitější z pohledu platné legislativy, která uvádí:
Ve smyslu zákona č. 40/2004 a vyhlášky č. 239/2004 z 21.4.2004, kterou se stanoví rozsah zadávací dokumentace stavby, je nutno vzít zřetel na následující upozornění. Pokud je v tomto projektu uveden typ výrobku, výrobce nebo dodavatel, v žádném případě to neznamená, že do projektované stavby musí být zabudován výhradně tento popisovaný výrobek od uvedeného výrobce či dodavatele. V projektu uvedený popis výrobků pouze dokumentuje rozsah technických parametrů, limitů, vlastností popř. minimální kvalitativní nebo estetický standard výrobku, který má být k danému účelu a v daném místě použit. Všechny popisy je proto třeba chápat ve smyslu "například výrobek XY" nebo "minimálně ve standardu výrobku XY". Při použití jiného výrobku musí tento splňovat všechny technické, ale i další kvalitativní parametry jako výrobek, který je zde uveden jako srovnávací standard. Toto upozornění platí pro CELOU projektovou dokumentaci tzn. pro technickou zprávu, textové přílohy, výkresy, rozpočet a výpis výměr.

Otázka pro JUDr. Kužela zní:
V případě, že projektant napsal do projektu konkrétní výrobek, což bylo chápáno při realizaci dle výše uvedeného jako rozsah tech. parametrů atd. a byl použit výrobek jiný, kdo posuzuje, zda skutečně použitý výrobek je skutečně shodný a kdo za to nese odpovědnost? Do jaké míry nese projektant odpovědnost za celý projekt, pokud jsou výrobky při realizaci zaměňovány, a jak se může ochránit například proti skutečnosti, že zaměněné výrobky mají třeba i ne ihned patrný vliv i na funkci dalších jím navržených zařízení?

Odpověď na dotaz:
Při odpovědi na Váš dotaz je nutné vycházet zejména z ustanovení zákona č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách a dále z ustanovení vyhlášky č. 239/2004 Sb. vydané k provedení ustanovení § 50 odst. 4 zákona č. 40/2004 Sb. Předmětná vyhláška stanoví podrobný obsah a rozsah zadávací dokumentace stavby.

Ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb. stanoví, že součástí zadávací dokumentace stavby je projektová dokumentace stavby zpracovaná do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky, rozšířená o výkaz výměr s podrobným popisem prací a dodávek, přičemž podrobný obsah a rozsah zadávací dokumentace stanoví výše citovaná vyhláška.

Dle § 1 odst. 2 citované vyhlášky zadávací dokumentace stavby obsahuje mimo jiné i projektovou dokumentaci stavby, kterou se pro účely této vyhlášky rozumí dokumentace, která určuje stavbu do technických, ekonomických a architektonických podrobností, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně - technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti a jakost, a umožňuje vyhotovit výkaz výměr (§ 4 vyhlášky).

Technickými specifikacemi, které jsou zadavatelem stanoveny dle § 49 odst. zákona o veřejných zakázkách odkazem na české technické normy, které přejímají evropské normy, evropské normy, evropská technická schválení, technické specifikace zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie nebo české technické normy, se pro účely citované vyhlášky rozumí souhrn technických charakteristik obsažených v zadávací dokumentaci stavby včetně technických a uživatelských standardů stavby, přičemž technický standard stavby je popis jednotlivých částí, který jednoznačně stanoví stavebně-fyzikální požadavky a technické parametry navrhovaných konstrukcí, technologií, výrobků a materiálů. Uživatelský standard stavby je popis jednotlivých částí stavby, který jednoznačně stanoví kvalitativní parametry a kompletní požadavky uživatele na konečnou podobu stavby. Technické a uživatelské standardy mohou mít formu technických kvalitativních podmínek, které se člení na všeobecně technické podmínky, obecně platné pro jednotlivé druhy prací, kterými mohou být rezortní, oborové nebo jiné technické kvalitativní podmínky vydané pro příslušný okruh stavebních prací, a zvláštní technické kvalitativní podmínky vypracované v případě, že vzhledem ke specifickým vlastnostem příslušné veřejné zakázky je nutné požadavky podle všeobecných technických kvalitativních podmínek upřesnit, pokud to všeobecné technické kvalitativní podmínky nevylučují (§ 5 vyhlášky).

Zpracovaná nabídka uchazeče o veřejnou zakázku pak musí odpovídat zadávací dokumentaci stavby. O tom, zda tato podaná nabídka splňuje podmínky zadávací dokumentace, rozhoduje hodnotící komise zřízená zadavatelem. Pokud hodnotící komise nabídku uchazeče o veřejnou zakázku vyřadí z důvodu nesplnění podmínek zadávací dokumentace, musí zadavatel uchazeče bezodkladně vyloučit ze zadávacího řízení. O tomto je zadavatel povinen uchazeče písemně vyrozumět. Proti rozhodnutí zadavatele je vyloučený uchazeč oprávněn podat opravný prostředek k orgánu dohledu.

V případě použití jiného výrobku v nabídce, než je výrobek uvedený v zadávací dokumentaci, o jeho přijatelnosti rozhoduje nejdříve hodnotící komise a v případě vyloučení uchazeče ze soutěže na základě opravného prostředku podaného uchazečem, orgán dohledu.

K otázce, zda projektant nese odpovědnost za změnu projektu a jak se může vůči těmto změnám bránit, uvádím následující.

Projektant, který uzavřel smlouvu o dílo, jejímž předmětem je zhotovení projektu, je vázán touto smlouvou pouze ke svému smluvnímu partnerovi. Pokud dodavatel nebo objednatel projektu, což mohou nebo nemusí být stejné osoby, dodatečně bez vědomí projektanta provede v projektu jakékoliv změny, nese odpovědnost za tyto změny ten, kdo změny provedl. Provedení takovýchto změn např. v průběhu realizace stavby nelze zabránit a jejich vyloučení ve smlouvě o dílo uzavřené mezi projektantem a objednatelem projektu bude pro objednatele nepřijatelné, protože při vlastní realizaci stavby (na základě smlouvy o dílo, jejímž není projektant účastníkem) se obvykle projevuje nutnost provést určité činnosti nebo práce nebo použít výrobky jinak, než stanoví projekt nebo se kterými projekt z nějakého důvodu nepočítá.

Z výše uvedeného vyplývá, že projektant nese odpovědnost pouze za vady projektu. Pokud jsou v průběhu realizace stavby zaměněny výrobky uvedené v projektu a v důsledku této změny vykazuje výsledná stavba vady, nenese za tyto vady projektant odpovědnost. Následným změnám projektu provedeným v průběhu stavby se projektant nemůže nijak bránit, neboť není účastníkem smlouvy o dílo na realizaci stavby a z tohoto důvodu nemůže nijak ovlivnit vůli účastníků smlouvy o dílo.

 
 
Reklama