Zájem o fotovoltaiku v Česku zůstává vysoký. Trh se postupně stabilizuje a přechází z éry rychlého růstu do fáze, ve které už není klíčovým kritériem jen cena – je to především kvalita a bezpečnost. A zároveň už nejde o pouhou instalaci panelů na střechu. Stále více domácností i firem si uvědomuje, že fotovoltaická elektrárna (FVE) je nejen investice do úspor, ale také zařízení, které musí být spolehlivé, bezpečné a dlouhodobě funkční.
Recenzovaný Druhá část série představuje komplexní přístup k výzkumu účinnosti OSB obkladů jako pasivní požární ochrany ocelových nosníků. Byla provedena velkorozměrová zkouška v horizontální peci, která ukázala, že OSB obklady významně zpomalují ohřev oceli až do okamžiku selhání obkladu. Jednovrstvé opláštění prodloužilo čas do dosažení kritické teploty přibližně o 17 minut, dvouvrstvé až o 30 minut. Slabinou systému se ukázaly pracovní spáry mezi deskami, kde docházelo k předčasnému selhání. CFD model vytvořený v prostředí FDS dokázal velmi dobře replikovat průběh ohřevu, zejména u nechráněných profilů a chráněných prvků do okamžiku ztráty integrity obkladu. Odchylky nastaly až po jeho odpadnutí, což poukazuje na nutnost dalšího rozšíření modelu o mechanické porušení. Výsledky potvrzují ochranný potenciál OSB obkladů a poskytují základ pro rozvoj návrhových metod zahrnujících stabilitu obkladu, přítomnost spar i predikci selhání obkladu v čase.
Od srpna 2025 je možné podle normového přístupu navrhovat dřevostavby do požární výšky až 18 m, pokud jsou dolní podlaží z nehořlavého systému, může to být až 22,5 m. Za dodržení řady podmínek to umožňuje nová příloha K ČSN 73 0802. Informace o dřevostavbách zazněly na konferenci Požární bezpečnost staveb 2025, kterou pořádá portál TZB-info na veletrhu For Arch.
Recenzovaný Tento článek se zabývá problematikou pasivní požární ochrany ocelových konstrukcí pomocí deskových materiálů na bázi dřeva, konkrétně OSB desek. Ocel je sice nehořlavý materiál, avšak při teplotách nad 400–600 °C rychle ztrácí své mechanické vlastnosti a vyžaduje účinnou ochranu před požárem. Studie ukazuje, že dřevěné obklady, ač samy podléhají hoření, mohou díky tvorbě zuhelnatělé vrstvy paradoxně zpomalit ohřev oceli a prodloužit dobu její odolnosti vůči požáru. V rámci experimentu byly testovány nosníky s různým typem OSB obkladu a výsledky prokázaly, že vícevrstvé opláštění zvyšuje požární odolnost o desítky minut oproti nosníku nechráněnému. Tyto poznatky byly dále ověřeny numerickým modelováním (CFD a FE analýzou), které umožnilo detailně popsat přenos tepla, proces pyrolýzy i mechanickou odezvu. Studie přináší metodický základ pro návrh a posouzení dřevěného opláštění jako alternativního systému požární ochrany ocelových prvků, s důrazem na bezpečnost, architekturu a udržitelnost.
Odborný Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ČKAIT, oblastní kancelář Plzeň a profesní aktiv ČKAIT pro statiku, mosty a zkušebnictví, ve spolupráci s Informačním centrem ČKAIT, pořádali v polovině září již 8. ročník konference Statika staveb Plzeň. Akce si kladla za cíl podat informace o stavu navrhování a realizaci nosných konstrukcí a zmínit nové požadavky z předpisů a vývoje technických norem. Tradiční součástí byla výměna poznatků z navrhování a posuzování nosných konstrukcí a poukazování na dobré i špatné návrhové postupy a realizace staveb. Nabízíme malé ohlédnutí.
Pokračujeme v debatách nad novým zákonem o kybernetické bezpečnosti. Tentokrát se věnujeme rizikům požadavku na předložení návrhu smlouvy v nabídce v zadávacím řízení v případech, kdy zadavatel učinil součástí zadávacích podmínek závazné znění návrhu smlouvy. Na podrobnosti, jak postupovat, pokud dodavatelé v nabídce návrh smlouvy nepředloží nebo jej předloží v jiném než požadovaném znění, jsme se zeptali v rámci naší spolupráce s portálem epravo zástupců advokátní kanceláře MT Legal.
Odborný TZB-info doporučuje Vstupy, vjezdy, parkoviště, chodby, výtahy, kavárny, prodejní plocha, úniková schodiště atd. mají svou kameru. Nejde jen o oprávněnost jejich instalace, ale i o schopnosti detekce. O co méně se o kamerových analýzách ve veřejně přístupných komerčních objektech mluví, o to více se používají.
Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem zveřejnilo praktický manuál pro obce nazvaný Když se valí voda z polí. Jedná se o doporučení osvědčených postupů, jak reagovat na přívalové deště, erozi a splachy ornice, a to včetně možných řešení pozemkových a stavebních úprav, protierozních opatření nebo přírodě blízkých řešení v krajině.
Rodinný dům není jen obyčejná budova, je to srdce rodinného života a jedna z největších investic, kterou ochráníte správným pojištěním majetku. Věděli jste, že dobrá pojistná smlouva kryje mnohem více než jen samotnou budovu? V tomto článku se podrobně podíváme, co všechno pojištění majetku zahrnuje a jaké jedinečné výhody nabízí pojištění od Allianz.
Jak co nejlépe v dnešní době urychlit transformaci směrem k chytře a udržitelně provozovaným budovám? To si klade za cíl také společnost Siemens, lídr v oboru technologií budov. Obchodní jednotku Siemens Buildings tvoří tým nadšených expertů v oboru automatizace budov, kteří mají potenciál výrazně přispět k dekarbonizaci a udržitelnosti stavebního fondu. Na této cestě společnost spolupracuje s řadou odborných obchodních partnerů, bez jejichž podpory by nebylo možné těchto cílů dosáhnout.
Ministerstvo zemědělství ČR představilo dokument nazvaný Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky za rok 2024. Zpráva přináší komplexní přehled oboru, sleduje hospodaření s vodou, využívání zdrojů, ochranu před znečištěním i zajištění dostatku pitné vody; popisuje také vývoj v oblasti vodovodů, kanalizací a staveb, věnuje se hydrologickým extrémům, činnosti správců vodních toků, změnám v legislativě a novým dotačním programům. Nabízíme shrnutí nejdůležitějších bodů této zprávy.
MŽP uvolňuje další tři miliardy korun na kombinaci technických i přírodě blízkých protipovodňových opatření a připravil novelu vodního zákona, která má urychlit jejich realizaci. Závěrečná zpráva potvrdila, že se osvědčilo včasné varování, aktivní role povodňových orgánů i lepší komunikace s veřejností. Naopak je potřeba posílit energetickou soběstačnost obcí, záložní komunikační systémy a individuální připravenost obyvatel na krizové situace.
Akt o umělé inteligenci (AI Act) byl vyhlášen 13. června 2024 a postupně nabývá platnosti ve všech státech Evropské unie. V souvislosti s tím se ovšem otevírají i další, ve většině případů neřešené, návazné otázky. V rámci naší spolupráce s portálem EPRAVO jsme pátrali po některých z nich a hledali odpovědi nejenom od právníků.
