MMR ČR prodloužilo lhůtu pro příjem žádostí o podporu z výzvy Demonstrativní aplikace ekosystému sítí 5G pro chytrá města, obce a regiony až do 31. ledna 2025.
Bezpečnost budov
Archiv článků od 30.11.2024 do 11.1.2025
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 30.11.2024 do 11.1.2025
Recenzovaný Příspěvek se zaměřuje na požáně bezpečnostní řešení skladů dle ČSN 73 0845. Pro porovnání jsou analyzovány požadavky, které stanovuje legislativa v Portugalsku a Kanadě, a dále požadavky, které stanovuje NFPA (The National Fire Protection Association). Jednotlivé přístupy jsou srovnány a jsou zmíněny nejvýznamnější rozdíly, především ve vztahu k současným trendům ve skladování. V neposlední řadě je představena softwarová pomůcka vytvořená v programovacím jazyce Python, která nese název „Skupina provozů skladů“. Tento nástroj slouží pro zařazení požárního úseku skladu do skupiny provozů skladů dle postupu stanoveného v příloze A ČSN 73 0845. Proces stanovení zjednodušuje a eliminuje případné chyby, které mohou do výpočtu vstoupit.
Při volbě technologie je třeba se zaměřit na komponenty, které fotovoltaice dávají základní nebo vyšší standard bezpečnosti. Patří mezi ně např. řešení Rapid Shutdown nebo tzv. optimizérů, které jsou umístěny na střeše a lze jimi dosáhnout bezpečného napětí v případě požáru a zásahu, a to zejména v části stejnosměrného napětí na střešní instalaci. Nejen o bezpečnosti fotovoltaiky byla konference Požární bezpečnost staveb 2024 portálu TZB-info.
Řešení požární bezpečnosti termokamerami, které rychle reagují na změnu teploty a komunikují s ostatními zařízeními, se uplatní skvěle v exteriéru, kde díky větru nelze zachytit kouř apod. To má význam v rychlosti hlášení požáru, kdy každá vteřina včasného zásahu zachraňuje životy. Tato a další řešení představila konference Požární bezpečnost staveb 2024 portálu TZB-info.
Dřevostavby se navrhují podle platných českých norem, a to na běžnou teplotu a dále na účinky požáru. Na účinky požáru dnes již není třeba provádět nákladné požární zkoušky, ale lze využít výpočetní postupy k ověření chování konstrukcí a objektu za požáru. Nejen dřevostavbám byla věnována konference Požární bezpečnost staveb 2024 portálu TZB-info.
Povodně, které postihly velkou část naší země, jsou stále spojeny s potřebou obnovy území a míst postižených velkou vodou, s potřebou zásadních oprav rodinných domů, veřejných budov a objektů. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků v oblasti stavebního práva na nový stavební zákon, respektive na paragraf 264, který se týká mimořádných postupů, tedy obnovy stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené mimořádnou událostí.
Recenzovaný Každá lokalita je specifická, a tak abychom našli nejvhodnější řešení, tak je obvykle nutné zvážit více variant. Přičemž cílem by mělo být najít variantu, která bude udržitelná – tj. nejlepší po stránce ekologické, ekonomické a sociální, odolná vůči možným rizikům a akceptovatelná obyvateli, a i dalšími stakeholdery. Ideální je se tak na objekt nebo celou lokalitu dívat jako na systém se vstupy (zdroji), procesy zahrnujícími úpravu a spotřebu a úpravu před výstupem a výstupy, a takto holisticky variantu posuzovat. Nově by součástí ekologického hodnocení vhodnosti měla být i uhlíková neutralita nebo schopnost adaptace na sucho.
Recenzovaný Článek se věnuje analýze modelů požáru při posouzení požární odolnosti betonových prvků. Jsou zde popsány základní principy modelování požáru. V rámci ilustrativního příkladu stanovení rozvoje teplot ve vybraném požárním úseku je použito několik modelů požáru. Některé požární modely jsou implementovány do vlastního kódu MATLAB. Pro sofistikovanější modely požáru jsou použity externí softwarové nástroje, konkrétně CFAST – zónový model a FDS – CFD model (z angl. computational fluid dynamics).
Ing. Marek Pokorný, Ph.D. se tématu požárně bezpečnostního řešení staveb věnuje dlouhodobě, ať už v rámci projekční a konzultační činnosti společnosti FIREng, která se specializuje na požární bezpečnost staveb, tak i v rámci svého působení na Stavební fakultě ČVUT, kde od roku 2007 působí jako odborný asistent na Katedře konstrukcí pozemních staveb se zaměřením na požární bezpečnost staveb a požární inženýrství. Od roku 2013 působí také jako vědecko-výzkumný pracovník v požární laboratoři UCEEB ČVUT v Praze, kde se věnuje vedení požární laboratoře, přípravou a vedením výzkumných projektů a smluvního výzkumu.
Recenzovaný Článek představuje měkké zahušťování jako fenomén vhodný pro udržitelný rozvoj stárnoucí suburbánní zástavby větších měst v České republice. Východiska, potenciál i rizika jsou popsány pomocí literatury a zahraniční praxe a naznačují možné použití této strategie v českých podmínkách. Jako podklad pro další výzkum slouží popis prostorových typů měkkého zahušťování s vazbou na rezervy stávajících pozemků a domů, a popis hlavních aktérů fenoménu. Součástí článku je i představení online databáze Hustý Satelity, která vznikla s cílem shromažďovat projekty dobré praxe a popularizovat téma mezi širší veřejností.
Letošní 10. ročník mezinárodní konference Počítáme s vodou si kladl důležité otázky ohledně hospodaření s dešťovou vodou, hledal možnosti zapojení modro-zelené infrastruktury do plánů měst a obcí, přesvědčil o důležitosti vodohospodářských detailů při realizaci staveb a objevil souvislosti mezi modro-zelenou infrastrukturou a kvalitou vody. Nabízíme některé zajímavé momenty, jež přinesla tato akce.
zpět na aktuální články
Reklama