Přijeďte se podívat na nové barvy a struktury našeho fasádního obkladu Hardie® Panel a také na nejrychlejší způsob instalace podlahového vytápění. Na mnichovském veletrhu Bau také předvedeme, jak se dnes staví úsporné dřevostavby.
Recenzovaný Článek se věnuje analýze modelů požáru při posouzení požární odolnosti betonových prvků. Jsou zde popsány základní principy modelování požáru. V rámci ilustrativního příkladu stanovení rozvoje teplot ve vybraném požárním úseku je použito několik modelů požáru. Některé požární modely jsou implementovány do vlastního kódu MATLAB. Pro sofistikovanější modely požáru jsou použity externí softwarové nástroje, konkrétně CFAST – zónový model a FDS – CFD model (z angl. computational fluid dynamics).
Ing. Marek Pokorný, Ph.D. se tématu požárně bezpečnostního řešení staveb věnuje dlouhodobě, ať už v rámci projekční a konzultační činnosti společnosti FIREng, která se specializuje na požární bezpečnost staveb, tak i v rámci svého působení na Stavební fakultě ČVUT, kde od roku 2007 působí jako odborný asistent na Katedře konstrukcí pozemních staveb se zaměřením na požární bezpečnost staveb a požární inženýrství. Od roku 2013 působí také jako vědecko-výzkumný pracovník v požární laboratoři UCEEB ČVUT v Praze, kde se věnuje vedení požární laboratoře, přípravou a vedením výzkumných projektů a smluvního výzkumu.
Recenzovaný Článek představuje měkké zahušťování jako fenomén vhodný pro udržitelný rozvoj stárnoucí suburbánní zástavby větších měst v České republice. Východiska, potenciál i rizika jsou popsány pomocí literatury a zahraniční praxe a naznačují možné použití této strategie v českých podmínkách. Jako podklad pro další výzkum slouží popis prostorových typů měkkého zahušťování s vazbou na rezervy stávajících pozemků a domů, a popis hlavních aktérů fenoménu. Součástí článku je i představení online databáze Hustý Satelity, která vznikla s cílem shromažďovat projekty dobré praxe a popularizovat téma mezi širší veřejností.
Letošní 10. ročník mezinárodní konference Počítáme s vodou si kladl důležité otázky ohledně hospodaření s dešťovou vodou, hledal možnosti zapojení modro-zelené infrastruktury do plánů měst a obcí, přesvědčil o důležitosti vodohospodářských detailů při realizaci staveb a objevil souvislosti mezi modro-zelenou infrastrukturou a kvalitou vody. Nabízíme některé zajímavé momenty, jež přinesla tato akce.
V souvislosti s dalšími riziky záplav se konala konference s názvem Cesta vody. Pořádal ji Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK) spolu s odbornou platformou AQUAINOVA. Hlavním tématem bylo hospodaření s vodou a její zadržení v krajině. Konference nabídla řadu zajímavých projektů, odhalila i zvýšený zájem o staré techniky a přístupy k řízení povodní a ukázala i některé využitelné stavební postupy. Nabízíme malou rekapitulaci.
V dnešním rychlém světě, dobíjecí lithium-iontové baterie napájí nespočet zařízení v průmyslových odvětvích či domácnostech. Přináší to však značné riziko, potenciální katastrofální požáry a výbuchy během nabíjení nebo skladování. Tyto události představují nejen vážné bezpečnostní riziko pro osoby, ale vedou také ke značným finančním ztrátám a přerušení provozů.
Je nám líto, pokud i Vás postihla tato živelní pohroma, a rádi bychom Vám pomohli v oblasti, které dobře rozumíme – v oblasti sanace vlhkého zdiva. Ve spolupráci s humanitární organizací ADRA jsme získali zkušenosti při likvidaci následků povodní v letech 1997, následně 2002, 2010 i 2012. Máme tedy zkušenosti i funkční opatření pro sanace silně vlhkého zdiva.
Odborný Drevo-plastové kompozity sú materiály, ktoré sa vyrábajú z dreva a syntetických polymérov. Majú množstvo výhod, ako je vysoká odolnosť voči poveternostným vplyvom a dlhá životnosť. Cieľom práce bolo zhodnotiť vplyv plastového plnidla, odpadu z automobilov (lakované, nelakované nárazníky, palivové nádrže) na vybrané požiarno-technické vlastnosti drevotrieskových dosiek (DTD) s obsahom plastov. Z požiarno-technických vlastností bola hodnotená teplota vznietenia a rýchlosť odhorievania materiálu. Na základe dosiahnutých výsledkov možno konštatovať, že teplota vznietenia sa u kompozitov s obsahom plastov pohybovala od 433 °C do 444 °C a priemerný čas do iniciácie od 260 s do 308 s. U DTD bez plnidla bola zistená teplota vznietenia 430 °C a priemerný čas do iniciácie 309 s, čo sú v niektorých prípadoch porovnateľné hodnoty s DTD obsahujúcimi plasty. V prípade drevotrieskových dosiek obsahujúcich nelakované nárazníky a palivové nádrže sa čas do iniciácie úmerne znižoval (o 31 % u DTD s nelakovanými nárazníkmi, o 20 % u DTD s palivovými nádržami) so zvyšujúcou sa koncentráciou plnidla. Vzhľadom na výsledky výskumu je potrebné vziať do úvahy nižšiu požiarnu odolnosť drevotrieskových dosiek s obsahom plastového plnidla. Zvyšovať požiarnu odolnosť je možné aplikovaním ochranných prostriedkov zakomponovaných buď do vnútra materiálu alebo na jeho povrch.