Novinkou letošního ročníku byl odklon, od dříve technické bezpečnosti, k tématům zdravého prostředí a bezpečnosti v tzv. „online“ světě.
Bezpečnost budov
Archiv článků od 5.4.2019 do 27.5.2019
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 5.4.2019 do 27.5.2019
Článek je zaměřen na problematiku evidence a využití databáze osob usmrcených při požárech, ke kterým došlo v letech 2016–2017. Ukazuje se, že tento výstup je jednoduchý pouze na první pohled. Opak je pravdou. Je předmětem diskusí jak v rámci HZS ČR, tak i v odborných kruzích v zahraničí. Diskutabilní je především samotná evidence tohoto výstupu a jeho následné využití v nejrůznějších oblastech.
Tradičně se v jihočeské Volyni scházejí okolo Velikonoc všichni příznivci dřeva, především projektanti, architekti, stavaři, lesníci i požárníci, aby představili dřevo jako stavební systém budoucnosti, jako surovinu moderního člověka, kterému není lhostejná ekologie a úspory energií. Dvoudenní konference Dřevostavby 2019 zaznamenala i tentokrát velký ohlas.
Obrovské dopady na životní prostředí, kilometry daleko viditelný černý kouř, toxické zplodiny, enormní ekonomické náklady, znečištění podzemních vod, zemědělské půdy, staré ekologické zátěže a s nimi související miliardové náklady placené ze státní pokladny. A v neposlední řadě nasazení vlastního života. To jsou tvrdá fakta každodenních požárů skládek odpadů v Česku. Jejich omezení a reálné další řešení, jak na nich minimalizovat odpad, se však plánuje až v roce 2030 místo původního termínu 2024.
Současný trend výzkumu se ubírá dynamikou požáru komplexních prostor – tedy dynamikou požáru v rámci více místností, například domu či bytu o více místnostech. Je postaven na výsledcích získaných z dynamiky požáru jedné místnosti, ale při plánování testů a vyhodnocování závěrů je třeba uvažovat mnohem více proměnných nežli u požárů jednoduché místnosti. Přinášíme několik ucelených výstupů, které jistě budu užitečné pro praxi.
Určení polohy kriminalistického ohniska je významnou a nedílnou součástí procesu zjišťování příčin požáru. Každá nová informace, zkušenost, výzkum či metoda představuje posun v této komplikované oblasti a vyšetřovatelům může přinést zvýšení jistoty při interpretaci závěrů jejich práce. Znalosti v oblasti požární dynamiky mohou vyšetřovateli požárů přinést lepší pochopení účinků požáru a pomoci při vyhodnocování stop požáru v zasažené místnosti či místnostech budov.
Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny se v Česku stane ve firmách střední velikosti, kde pracuje 100 až 249 zaměstnanců. V prvním pololetí loňského roku to bylo 710 případů na 100 tisíc pojištěnců, jak vyplývá z posledních údajů Českého statistického úřadu za první pololetí 2018.
Za posledních 10 let došlo na území České republiky k 133 požárům historických památek a škoda u těchto objektů je vždy velmi vysoká. Nejčastější příčinou vzniku požárů v památkových objektech jsou nedbalost, technické závady, vadné komíny a úmyslné zapálení. Jako velmi rizikové hodnotíme provádění oprav, rekonstrukcí, filmařské práce v prostorách kulturních památek.
Požáry v uzavřeném prostoru patří k nejčastějším a také k nejnebezpečnějším, je jim proto z hlediska požární taktiky věnována mimořádná pozornost. V České republice vzniklo dokonce několik zařízení, které podmínky požáru v uzavřených prostorách simulují („flashover kontejnery“) a hasiči tak mají možnost se na případné nebezpečí prakticky připravit. Položili jsme si však otázku, zda může být tento typ požárů specifický i z hlediska vyšetřování příčin vzniku požárů.
Elektrické poruchy zapřičiňují každý rok v průměru více než 25 % požárů a navzdory obrovským výhodám takových bezpečnostních opatření, jako jsou detektory kouře, si každý rok v Evropě vyžádají na 4 000 úmrtí, 70 000 zranění vyžadujících hospitalizaci a škody na majetku dosahující 126 miliard €i.
zpět na aktuální články
Reklama
