prof. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D.

Další díl seriálu o prvcích solárních soustav se zabývá pojistnými a zabezpečovacími zařízeními. Při změně objemu teplonosné látky a ochraně proti nedovolenému tlaku hraje hlavní roli správný návrh expanzní nádoby, resp. pojistného ventilu.

Přehřívání kolektoru a var teplonosné látky je jev příznačný pro letní horké dny. Tzv. stagnace se nejčastěji objevuje u solárních soustav kombinovaných s přitápěním. Závěr článku se zabývá ochranou proti problémům se stagnací.

Přehřívání kolektorů a var teplonosné látky je jev příznačný pro letní horké dny. Nejčastěji se objevuje u solárních soustav kombinovaných s přitápěním. Touto problematikou souhrnně nazývanou stagnace se zabývá následující článek.

Prvky solárních soustav jsou letošním tématem pro letní seriál článků z dílny Tomáše Matušky. První díl se zabývá teplonosnou látkou, která je pro solární soustavu stejně důležitá jako krev pro lidský organismus. Nejrozšířenější jsou nemrznoucí směsi a je jim proto věnováno nejvíce prostoru.

Dvě alternativy zapojení kotle na biomasu v kombinaci se vzduchotechnickou jednotkou pro přípravu teplé vody a vytápění - dohřev vzduchu ve výměníku vzduchotechniky. Druhá varianta obsahuje ještě kombinaci se solární soustavou.

Pokračování úspěšného seriálu článků se schématy zapojení topných systémů. Úvodní díl je věnován obecnému popisu systémů teplovzdušného vytápění a větrání a možnostem využití zemního registru pro zimní předehřev a letní chlazení přiváděného vzduchu.

Tepelné čerpadlo zapojené v alternativním provozu pro vytápění - dimenzování, možnosti užití a požadavky na instalaci.

Potřeba energie pro chlazení a klimatizaci se zvyšuje, zvláště v rozvinutých zemích. Chladicí systémy poháněné teplem z obnovitelných zdrojů nebo odpadních surovin jsou slibnou alternativou klasických zařízení. Poslední ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice popisuje možnosti využití sluneční energie pro chlazení budov.

Tepelné čerpadlo zapojené v bivalentním provozu pro vytápění, dimenzování, možnosti užití a požadavky na instalaci.

Tepelné čerpadlo (vzduch-voda, voda-voda) zapojené v monoenergetickém provozu - dimenzování, možnosti užití a požadavky na instalaci.

Druhá část seriálu článků Snížení energetické spotřeby v budovách s využitím alternativních zdrojů energie je věnována biomase. Příspěvek se věnuje schématu zapojení se směšovacím ventilem a akumulačním zásobníkem, technický popis, použití s upozorněním na výhody a nevýhody jednotlivých zapojení.

Srdce solární soustavy je tématem dalšího dílu trendů v solární tepelné technice. Řídit proces "nabíjení" zásobníku nebo zmenšit jeho zastavěný objem použitím látek se změnou skupenství, které mají vysokou hustotou akumulace tak, aby konečné parametry solární soustavy byly co nejlepší.

Další ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice se zabývá fasádními solárními kolektory, jejichž integrace do svislé obálky budovy nemá u nás zatím výraznou tradici. Nejen díky rostoucím cenám energie ale i svým atypickým řešením by se tento stav mohl v budoucnu změnit.

Zapojení solárního systému pro celoroční užití, přitápění a ohřev bazénu – varianta 1. Doporučená potřebná plocha kolektorů a velikost akumulačního zásobníku.

Zapojení solárního systému pro celoroční užití a přitápění v přechodném období - varianta 2. Doporučená potřebná plocha kolektorů pro přitápění a velikost akumulačního zásobníku.

Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se ji učili co nejefektivněji uchopit a použít. Druhá a třetí část ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice se zabývá vlivem nových technologií a materiálů pro zasklení a absorbéry na účinnost solárních kolektorů a jejich architektonické dopady.

Zapojení solárního systému pro celoroční užití a přitápění v přechodném období - varianta 1. Doporučená potřebná plocha kolektorů pro přitápění a velikost akumulačního zásobníku.