Doc. Brož inicioval a svým přičiněním vytvořil za svůj život nespočet významných realizací. K jedné z mnoha určitě patří energetické zásobování výukového střediska ČVUT v jihočeském Herbertově. Následující článek, na jehož přípravě se na sklonku svého života i sám podílel, popisuje jak význam tohoto střediska pro výzkum v oblasti alternativních zdrojů, tak přímo jeho energetické zásobování.

Ohřev bazénové vody je energeticky náročný a využití sluneční energie je relativně jednoduché a levné. Navíc špičky dávek sluneční energie se zpravidla shodují s dobou jejich využití a nízká teplota bazénové vody zaručuje vysoké zisky i při použití levných solárních kolektorů.

Obliba solárních soustav pro přípravu teplé vody a vytápění, tzv. kombinovaných solárních soustav, v poslední době stoupá především v souvislosti s rostoucím trendem výstavby nízkoenergetických domů. Dimenzování takto kombinované soustavy je předmětem následujícího dílu série.

Nejefektivnější a tedy i nejčastěji vyskytující se využití solárních kolektorů slouží k pokrytí potřeb teplé vody. Jak dimenzovat solární soustavu u různých typů objektů s různorodou potřebou teplé vody? Odpověď je předmětem následujícího článku.

Dimenzováním solárních soustav se obecně rozumí určení plochy a počtu solárních kolektorů. Z plochy solárních kolektorů se pak odvíjí návrh dalších prvků solární soustavy (dimenze potrubí, objem expanzní nádoby, typ oběhového čerpadla, atd.).

"Solární soustavy v panelových a bytových domech? - U nás jich existuje velmi málo" konstatuje autor hned v úvodu článku. Paradoxně však mají tyto objekty k instalaci solárních panelů nejlepší předpoklady. Ovšem zde obzvláště, je třeba dbát na základní zásady dimenzování.

Autor v úvodu článku konstatuje vyšší potřebu tepla k ohřevu TV v bytových domech, která neodpovídá prostorovým podmínkám na střechách těchto objektů. Pro návrh solární soustavy je důležité jaká plocha budovy je k dispozici. Článek se zabývá architektonickou, konstrukční a systémovou integrací.

Bytové domy mají obrovskou potřebu teplé vody. Střechy těchto objektů poskytují dostatek vhodného jinak nevyužitého prostoru. Jak využít této skutečnosti a dalších možností využití sluneční energie při regeneraci bytového fondu přináší následující článek autora.

Závěrečný díl seriálu o prvcích solárních soustav se zabývá jedním z nejdůležitějších "orgánů" snad každé tepelné soustavy. Článek se věnuje konstrukčním řešením běžných vodních zásobníků tepla a jejich připojení k solární soustavě.

Potrubím a jeho izolací se zabývá pokračování seriálu o prvcích solárních soustav. Základním kvalitativním kritériem pro potrubí a tepelné izolace solárních soustav je jejich životnost, tedy především odolnost vůči teplotám, degradaci, atmosférickým vlivům apod.

Další díl seriálu o prvcích solárních soustav se zabývá pojistnými a zabezpečovacími zařízeními. Při změně objemu teplonosné látky a ochraně proti nedovolenému tlaku hraje hlavní roli správný návrh expanzní nádoby, resp. pojistného ventilu.

Přehřívání kolektoru a var teplonosné látky je jev příznačný pro letní horké dny. Tzv. stagnace se nejčastěji objevuje u solárních soustav kombinovaných s přitápěním. Závěr článku se zabývá ochranou proti problémům se stagnací.

Přehřívání kolektorů a var teplonosné látky je jev příznačný pro letní horké dny. Nejčastěji se objevuje u solárních soustav kombinovaných s přitápěním. Touto problematikou souhrnně nazývanou stagnace se zabývá následující článek.

Prvky solárních soustav jsou letošním tématem pro letní seriál článků z dílny Tomáše Matušky. První díl se zabývá teplonosnou látkou, která je pro solární soustavu stejně důležitá jako krev pro lidský organismus. Nejrozšířenější jsou nemrznoucí směsi a je jim proto věnováno nejvíce prostoru.

Dvě alternativy zapojení kotle na biomasu v kombinaci se vzduchotechnickou jednotkou pro přípravu teplé vody a vytápění - dohřev vzduchu ve výměníku vzduchotechniky. Druhá varianta obsahuje ještě kombinaci se solární soustavou.

Pokračování úspěšného seriálu článků se schématy zapojení topných systémů. Úvodní díl je věnován obecnému popisu systémů teplovzdušného vytápění a větrání a možnostem využití zemního registru pro zimní předehřev a letní chlazení přiváděného vzduchu.

Tepelné čerpadlo zapojené v bivalentním, příp. alternativním provozu pro vytápění a přípravu TUV - dimenzování, možnosti užití a požadavky na instalaci.

Tepelné čerpadlo zapojené v alternativním provozu pro vytápění - dimenzování, možnosti užití a požadavky na instalaci.

Potřeba energie pro chlazení a klimatizaci se zvyšuje, zvláště v rozvinutých zemích. Chladicí systémy poháněné teplem z obnovitelných zdrojů nebo odpadních surovin jsou slibnou alternativou klasických zařízení. Poslední ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice popisuje možnosti využití sluneční energie pro chlazení budov.