Celosvětový trh solárních termických kolektorů trvale od roku 2010 klesá, nicméně pokles se pomalu zastavuje a při současném trendu lze v příštích letech opět očekávat po dlouhé době růst.
Metodika stanovení energeticky neutrálních, respektive energeticky nulových domů se na národních úrovních liší. Zájem o realizaci takových domů neovlivňuje jen metodika, ale i tržní poměry v oblasti přesouvání nadbytku produkce energie z jednoho objektu do druhého. Jde o ekonomicky nevýhodné výkupní ceny při dodávce do sítě. Pokud se stávající poměry v České republice nezmění, bude realizace energeticky nulových domů pro investory nezajímavá a potenciál snížení produkce CO2 nebude využit.
Solární vzduchové kolektory mohou zajistit částečné pokrytí potřeby tepla pro vytápění budovy. Na energetickém modelu konkrétního rodinného domu byla zkoumána roční dodávka tepla pro vytápění pro různé varianty použití vzduchových kolektorových systémů. Z analýzy vyplývá, že oproti použití větrací jednotky s rekuperací vzduchové solární kolektory nepřestavují úsporu z důvodu nízkých solárních zisků a krátké provozní doby v zimním období. Kombinace vzduchových kolektorů s rekuperační jednotkou nepřináší výrazný pokles v potřebě energie oproti samotné rekuperační jednotce, neboť při jejich společném využití dochází ke snížení účinnosti obou zařízení.
Jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších skleníkových plynů je oxid uhličitý (CO2), který vzniká jednak přírodními procesy, nicméně v posledním století k jeho vzniku významně přispívá spalování uhlíkatých paliv, zejména pak fosilních paliv. Tento text je zaměřen na emise CO2 související s energetickými přeměnami pro dodávku energie do budov.
Hodnocení energetické náročnosti budovy se provádí také z pohledu potřeby neobnovitelné primární energie. Běžný laik pravděpodobně vůbec netuší, co tento údaj znamená. Přitom potřeba neobnovitelné primární energie zásadně ovlivňuje projekční návrh zdrojů energie pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody apod. pro danou konkrétní budovu. Potřeba neobnovitelné primární energie je jedním ze tří hlavních ukazatelů energetické náročnosti budovy, a pokud je vyhodnocena jako příliš velká, tak budova nemůže být zkolaudována.
Analýza nulového bytového domu ukazuje, jaké zdroje energie pomáhají k dosažení nulové bilance neobnovitelné primární energie a jaké nikoliv. Pro vybrané řešení je ukázána i investiční náročnost a bilance reálných provozních nákladů v porovnání s běžným řešením a je stanovena prostá doba návratnosti.