Jaký je vliv klimatických podmínek na efektivitu provozu tepelných čerpadel vzduch-voda a země-voda v přípravě teplé vody?

Zatímco tepelná čerpadla v rekonstrukcích bytových domů mohou být výhodná až při relativně vysokých cenách energie nad 700 Kč/GJ, u novostaveb mohou být ekonomickým zdrojem tepla.

Výsledek analýzy ukazuje na důležitost použití dostatečně krátkého časového kroku u odběrových profilů elektrické energie pro správné hodnocení solárního pokrytí spotřeby fotovoltaickým systémem.

Metodika stanovení energeticky neutrálních, respektive energeticky nulových domů se na národních úrovních liší. Zájem o realizaci takových domů neovlivňuje jen metodika, ale i tržní poměry v oblasti přesouvání nadbytku produkce energie z jednoho objektu do druhého. Jde o ekonomicky nevýhodné výkupní ceny při dodávce do sítě. Pokud se stávající poměry v České republice nezmění, bude realizace energeticky nulových domů pro investory nezajímavá a potenciál snížení produkce CO₂ nebude využit.

Pokud se stávající poměry v České republice nezmění, bude realizace energeticky nulových domů pro investory nezajímavá a potenciál snížení produkce CO₂ nebude využit.

Solární vzduchové kolektory mohou zajistit částečné pokrytí potřeby tepla pro vytápění budovy. Na energetickém modelu konkrétního rodinného domu byla zkoumána roční dodávka tepla pro vytápění pro různé varianty použití vzduchových kolektorových systémů. Z analýzy vyplývá, že oproti použití větrací jednotky s rekuperací vzduchové solární kolektory nepřestavují úsporu z důvodu nízkých solárních zisků a krátké provozní doby v zimním období. Kombinace vzduchových kolektorů s rekuperační jednotkou nepřináší výrazný pokles v potřebě energie oproti samotné rekuperační jednotce, neboť při jejich společném využití dochází ke snížení účinnosti obou zařízení.

V článku se uvádějí ekonomické a technické souvislosti uplatnění tepelných solárních soustav pro ohřev vody na českém trhu. V tom jsou zahrnuty investiční náklady, dotační tituly, provozní možnosti a také předpokládatelná životnost, která je přibližně dvojnásobná než ekonomická návratnost.

Jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších skleníkových plynů je oxid uhličitý (CO₂), který vzniká jednak přírodními procesy, nicméně v posledním století k jeho vzniku významně přispívá spalování uhlíkatých paliv, zejména pak fosilních paliv. Tento text je zaměřen na emise CO₂ související s energetickými přeměnami pro dodávku energie do budov.

Hodnocení energetické náročnosti budovy se provádí také z pohledu potřeby neobnovitelné primární energie. Běžný laik pravděpodobně vůbec netuší, co tento údaj znamená. Přitom potřeba neobnovitelné primární energie zásadně ovlivňuje projekční návrh zdrojů energie pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody apod. pro danou konkrétní budovu. Potřeba neobnovitelné primární energie je jedním ze tří hlavních ukazatelů energetické náročnosti budovy, a pokud je vyhodnocena jako příliš velká, tak budova nemůže být zkolaudována.

Autor podává základní přehled technických informací k problematice malých solárních soustav vhodných k rodinným domům.

Příspěvek se zabývá experimentálním určením tepelné ztráty zásobníků (zásobníků teplé vody, ohřívačů, zásobníků tepla). Ukazuje, jak se může tepelná ztráta samotného zásobníku stanovená správným postupem v souladu s normou lišit od ztráty zásobníku zapojeného do tepelné soustavy.

Analýza nulového bytového domu ukazuje, jaké zdroje energie pomáhají k dosažení nulové bilance neobnovitelné primární energie a jaké nikoliv. Pro vybrané řešení je ukázána i investiční náročnost a bilance reálných provozních nákladů v porovnání s běžným řešením a je stanovena prostá doba návratnosti.

Pro srovnání výrobků z pohledu výkonu a účinnosti se používají parametry a charakteristiky získané ze zkoušky v laboratoři. Výsledky slouží i pro správný návrh a vyhodnocení celoročního chování prvku zabudovaného v celé tepelné soustavě.

Článek představuje analýzu ohřevu vody tepelným čerpadlem a vliv velikosti zásobníku, teplotního nastavení a volbu tepelného čerpadla na roční spotřebu elektrické energie.

Článek se podrobněji zabývá solárním ohřívačem vody z Nařízení Komise EU 812/2013. Popisuje, jaké informace poskytuje energetický štítek a jakým způsobem vzniklo zatřídění do příslušné třídy energetické účinnosti ohřevu vody.

Článek shrnuje základní pojmy z Nařízení Komise EU 811/2013 a 812/2013 se zaměřením na solární zařízení, solární ohřívače vody a solární soupravy. Popisuje povinnosti dodavatelů uvádějících tyto výrobky na trh.