Kotle na biomasu - teorie a schémata (I)

C1. Soustava se směšovacím ventilem
Datum: 19.10.2005  |  Autor: Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Ing. Jan Schwarzer, Ing. Bořivoj Šourek  |  Organizace: ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Druhá část seriálu článků Snížení energetické spotřeby v budovách s využitím alternativních zdrojů energie je věnována biomase. Příspěvek zahrnuje úvod do problematiky, schémata zapojení, technický popis, použití s upozorněním na výhody a nevýhody jednotlivých zapojení.

Před rozhodnutím použít jako zdroj tepla kotel na biomasu, je nutné mít zajištěný dostatečný přísun paliva. S ohledem na kvalitu dostupného paliva (zemědělské odpady, lesnické odpady, prořezy, cílené pěstění rychle rostoucích dřevin, nákup pelet) je nutné potom zvolit příslušnou technologii kotle, popřípadě zvolit správnou technologii úpravy získaného paliva (štěpkovače, atd.).

Z vypočtené roční spotřeby tepla je třeba určit roční spotřebu paliva a podle toho objemy skladovacích prostorů paliva v závislosti na intervalu jejich zásobování.

V současné době s rozvojem výstavby rodinných domů v uzavřených celcích se naskýtá možnost využití lokální centrální kotelny na biomasu (s výkony kolem 50 až 200 kW) pro vytápění a přípravu teplé vody.

Výhodou tohoto řešení je bezobslužnost dodávky tepla pro zákazníka (srovnatelný komfort s centrálním vytápěním nebo s elektřinou), nižší emise a vyšší účinnost díky kontrolovanému spalování. Pro odběratele také odpadá starost o plánování zásobování palivem.

Nevýhodou je o něco vyšší spotřeba tepla vlivem ztrát v rozvodech a investiční náklady na vybudování dálkových rozvodů a instalací měřičů tepla.

C1. Soustava se směšovacím ventilem

c1. soustava se směšovacím ventilem
(po kliknutí se obrázek zvětší)

Technický popis:

Čidlo hlídá teplotu zpětné vody do kotle. Při poklesu této teploty pod 65 °C trojcestný ventil (termoregulační) přimíchává do zpátečky výstup z kotle a udržuje teplotu zpátečky nad nastavenou hodnotou. Tímto zapojením nedochází ke kondenzaci spalin v kotli, zabrání se tvorbě dehtů a kyselin a zvyšuje se životnost kotle.

Výhody:

omezení tvorby dehtů, kyselin a škodlivých emisí; vysoká životnost kotle a komínu

Nevýhody:

regulace výkonu kotle omezováním přívodu spalovacího vzduchu - provozně nevhodné (dehtování, emise škodlivin - nedokonalé spalování, nutnost čištění, nízká účinnost).

Možnosti využití:

Vhodné pouze tam kde není možné z jakýchkoliv důvodů instalovat akumulační nádoby. Je vhodný také pro otopné soustavy se stálým odběrem tepelné energie; větší objekty s další možnou technologií s odběrem tepla nebo objekty s velkým objemem přípravy TUV (nemocnice, lázně ap.).

Požadavky na instalaci:

Dispozice skladu paliva.

 

Hodnotit:  

Datum: 19.10.2005
Autor: Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Ing. Jan Schwarzer, Ing. Bořivoj Šourek   všechny články autora
Organizace: ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)

Mohlo by vás také zajímat

Kam dál


Témata 2018

CAD a BIM knihovny
 
 

Aktuální články na ESTAV.czKdy může stavební úřad nařídit odstranění stavby, terénních úprav nebo zařízení?Opuštěnou sklárnu u Teplic nahradí moderní průmyslový areálŽaluziový kastlík od Ytongu usnadní instalaci žaluziíUnikátní stroj na opravu silnic, frézuje a zároveň pokládá nový povrch