Hlavním smyslem Směrnice je stanovení jednotných kritérií, platných pro všechny členské země EU, za kterých mohou jednotlivé státy podpořit kogeneraci tepla a elektřiny. Členské státy musí přijmout zákony, které převádí Směrnici do národního právního řádu, a administrativně zajistit naplnění těchto předpisů nejpozději do 21. února 2006.