Stavba, užívání i demolice budov má dopady na životní prostředí. Na ČVUT zkoumají, jak je lze snadno měřit a tedy i minimalizovat už ve fázi přípravy stavby.

Instalaci klimatizace v bytových domech usnadňuje nový systém GRIDEO Home. Využívá obnovitelné zdroje energie a dodává i teplo a elektřinu.

I v letošním roce se vývoj služby Enectiva Facility Management posunul dál. Energetický management a správa budov se spojily do jednoho místa v aplikaci Enectiva. Poskytuje evidenci zařízení, plánování úsporných opatření a upozorňuje na termíny blížících se servisních povinností.

Kateřina Vosičková je už 6 let energetickou manažerkou statutárního města Prostějova. Začínala v době, kdy většina českých měst energetika neměla vůbec.

Povinnost stavět ve standardu NZEB stavbu domu prakticky nezdražuje oproti současnosti.

Rekuperační výměník AKIRETHERM umí získat teplo z odpadních vod. Zařízení vrací teplo do objektů z teplých odpadních vod, a to s vysokou účinností 78 %.

Dne 21. listopadu 2019 byl zveřejněn návrh nového znění vyhlášky o energetických specialistech. Vybíráme informace z návrhu znění a z důvodové zprávy.

Jednoduchou úvahou dojdeme k závěru, že je nezbytné se zaměřit i na odpadní vodu, kterou odchází z budovy až 60 % tepla.

Konference s tématem energetického hodnocení budov pořádá portál TZB-info tradičně při změně požadavků a metodě hodnocení. Konference se uskuteční 4. prosince na Masarykově koleji v Praze.

Konference 13.11. 2019 se blíží. Kromě přednášek je důležitou součástí i panelová diskuse. Dotazy si můžete připravit již nyní a ihned po příchodu nebo v průběhu konference je vložit do elektronické aplikace. V panelové diskusi budou odpovídat přednášející i zástupci firem, které vám představujeme.

Společnost HELUZ nově nabízí provedení tohoto měření individuálním stavebníkům stavějícím z cihelného systému HELUZ všude po republice.

Dlouhodobé sledování provozu zařízení Daikin přináší mnoho užitečných dat, na jejichž základě lze snižovat spotřebu, optimalizovat nová zařízení i předvídat poruchy.

Vyhlášku č. 269/2015 Sb. považuji za jeden z nejhorších předpisů, s jakými jsem se kdy setkal. Vycházím ze zkušeností lidí, kteří se na mě obrátili s prosbou o radu co dělat, když mají doma zimu a přesto nejvyšší podíl nákladů na vytápění v celém domě. Z počátku jsem sázel na důsledek tepelného parazitování neobsazených sousedních bytů, ale pak mě napadlo podívat se na polohové koeficienty.

V současné době se dokončuje novela vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy.

Spravedlnost v rozdělování nákladů na vytápění bytů v bytových domech si bohužel nejčastěji berou do úst lidé, kteří nemají ponětí, na jakých principech je vytápění těchto domů založeno. Z neznalosti potom vytvářejí problém tam, kde vůbec není, a k jeho následnému „vyřešení“ sestrojují bizarní konstrukce. Potíž je v tom, že obor vytápění se točí kolem fyzikálních veličin teplo a teplota, jejichž názvy znějí v češtině velice podobně, a lidé je tudíž často zaměňují, přestože jsou významově naprosto odlišné. Pokusím se proto celou anabázi s řešením spravedlnosti ve vytápění přiblížit na jiném, doufejme názornějším, byť hypotetickém příběhu.