Revize evropské směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov
V roce 2010 bylo vydáno přepracované znění směrnice pod označením 2010/31/EU, ve kterém jsou jednak úpravy původní směrnice, jednak jsou definovány nové administrativní nástroje ke snížení energetické náročnosti budov - mimo jiné se zavádí pojem "budova s téměř nulovou spotřebou energie".
1. ÚVOD
Snižování energetické náročnosti budov je cíl, který si Evropské společenství dalo již na počátku tohoto tisíciletí. V současnosti platná legislativa je založena na zákonech a vyhláškách vycházejících ze Směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov. V roce 2010 bylo vydáno přepracované znění této směrnice pod označením 2010/31/EU, ve kterém jsou jednak úpravy původní směrnice, jednak jsou definovány nové administrativní nástroje ke snížení energetické náročnosti budov - mimo jiné se zavádí pojem "budova s téměř nulovou spotřebou energie". Cílem tohoto příspěvku je získání orientace v současné situaci a souvislostí vývoje těchto iniciativ.
2. STAV V ČR V ROCE 2010
Směrnice 91/2002/ES (EPBD) [1] promítnutá do národní legislativy vešla v plném rozsahu v ČR v platnost dne 1.1.2009, kdy se naplno rozeběhlo vydávání průkazů energetické náročnosti budov na nové budovy na základě Zákona 406/2006 o hospodaření energií [2] a Vyhlášky 148/2007 o energetické náročnosti budov[3]. V souladu s EPBD se v ČR zákonem předepisuje certifikace budov metodou hodnocení energetické náročnosti budov.
Energetickou náročností budovy se rozumí vypočtená celková roční dodaná energie v GJ potřebná na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení. Energetická náročnost se počítá při standardizovaném užívání budovy bilančním hodnocením, tj. výpočtem na modelu budovy pro projektované i stávající budovy. Bilanční hodnocení se provádí intervalovou metodou, nejlépe měsíční. V případě budov s nízkou tepelnou setrvačností se časový krok intervalové metody zkracuje až na hodinu.
Výsledkem vlastního výpočtu energetické náročnosti budovy je pak roční spotřeba energie rozdělená na jednotlivé subsystémy a energonositele a v součtu pak celková spotřeba energie v budově. Takto spočítaná energie je porovnána s referenční hodnotou a na základě porovnání hodnot roční spotřeby energie je vypočten klasifikační ukazatel a budova je zařazena do jedné z klasifikačních tříd energetické náročnosti. Výsledkem je průkaz energetické náročnosti, který je tvořen protokolem obsahujícím textový popis a hodnocení budovy a systémů TZB a grafickým znázorněním průkazu energetické náročnosti budovy ve formě štítku. Kromě zatřídění navrhovaného řešení budovy je možné v průkazu energetické náročnosti vyhodnotit i důsledek energeticky úsporného opatření. V tomto případě se v grafickém znázornění zobrazí druhá hodnota hodnocení budovy, vyjadřující předpokládaný stav po aplikaci energeticky úsporného opatření.
V současnosti je pro zpracovatele průkazu energetické náročnosti budov dle platných českých zákonů k dispozici volně šiřitelný výpočetní nástroj - "Národní kalkulační nástroj (NKN)", který byl zpracován na Katedře TZB Stavební fakulty ČVUT v Praze. Nástroj je sestaven na platformě Microsoft Excel a kromě vlastního výpočetního jádra obsahuje potřebné klimatické údaje a data pro typické uživatelské profily pro nejčastěji se vyskytující druhy budov a jejich provozy.[5]
Dále je možné pro zpracování výpočtu a certifikátu možné použít i komerční SW, který navazuje na topenářské výpočtové programy (PROTECH) nebo výpočty tepelně-technické (Svoboda SW). Průkaz energetické náročnosti smí zpracovávat pouze osoby zapsané do seznamu energetických expertů pro tuto činnost, vedeným Ministerstvem průmyslu a obchodu.
3. PŘEPRACOVANÁ EVROPSKÁ SMĚRNICE O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV
V roce 2010 schválila Evropská rada na půdě Evropského parlamentu revizi směrnice 91/2002/ES s názvem Směrnice o energetické náročnosti budov (přepracování) z 19.5.2010 pod číslem 31/2010/EU. [4] Revidovaná směrnice vytyčuje cíle evropského společenství v oblasti energetiky do roku 2020 rozpracováním a úpravou kroků vedoucích ke snížení energetické spotřeby energie v Evropě. Tato směrnice ruší a nahrazuje směrnici 91/2002/ES v plném rozsahu a upřesňuje a v některých bodech zpřísňuje požadavky na energetickou náročnost budov. Mottem revidované směrnice je cíl 20-20-20, vyjadřující cíl v roce 2020 dosáhnout snížení spotřeby energie o 20%, snížení emisí skleníkových plynů o 20% a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 20% celkové výroby energie v Evropě v porovnání s rokem 1990. K dosažení tohoto cíle jsou směrnicí definovány různé kroky.
3.1. Společné požadavky na metodu výpočtu energetické náročnosti
Směrnice dále definuje požadavky na společný obecný rámec výpočtu energetické náročnosti budov a jejich ucelených částí. Ve srovnání s původní směrnicí je mimo jiné upravena definice termínu energetická náročnost budovy jako "vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což mimo jiné zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu a osvětlení". Za povšimnutí stojí fakt, že termín standardizované užívání budovy je nahrazen termínem typické užívání a jsou modifikována hlediska, která musí být v metodě pro stanovení energetické náročnosti budov zohledněna.
| 2002/91/ES | 2010/31/EU |
|---|---|
| a) tepelné vlastnosti budovy (obvodový plášť, vnitřní příčky apod.). Tyto vlastnosti mohou rovněž zahrnovat průvzdušnost; b) zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejich izolačních vlastností; c) klimatizační zařízení; d) větrání; e) zabudované zařízení pro osvětlení (zejména nebytový sektor); f) umístění a orientace budovy, včetně vnějšího klimatu; g) pasivní solární systémy a protisluneční ochrana; h) přirozené větrání; i) vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí. 2. Při výpočtu se má v případě potřeby brát v úvahu příznivý vliv těchto hledisek: a) aktivní solární systémy a jiné otopné soustavy a elektrické systémy využívající obnovitelné zdroje energie; b) elektřina vyráběná formou kombinované výroby tepla a elektřiny; c) dálkové nebo blokové otopné a chladicí soustavy; d) denní osvětlení. |
a) následující skutečné tepelné vlastnosti budovy včetně jejích vnitřních příček - i) tepelná kapacita, ii) izolace, iii) pasivní vytápění, iv) prvky chlazení a v) tepelné mosty; b) zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejich izolačních vlastností; c) klimatizační zařízení; d) přirozené a nucené větrání, které může zahrnovat průvzdušnost; e) zabudované zařízení pro osvětlení (zejména v nebytovém sektoru); f) konstrukci, umístění a orientaci budov, včetně vnějšího klimatu; g) pasivní solární systémy a protisluneční ochranu; h) vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí; i) vnitřní spotřebu energie. 4. Při výpočtu se má v případě potřeby brát v úvahu příznivý vliv těchto hledisek: a) místní podmínky slunečního osvitu, aktivní solární systémy a jiné otopné soustavy a elektrické systémy využívající energii z obnovitelných zdrojů; b) elektřina vyráběná formou kombinované výroby tepla a elektřiny; c) ústřední nebo blokové otopné a chladicí soustavy; d) denní osvětlení. |
Tabulka 1 - Hlediska zohledňovaná v metodě pro stanovení energetické náročnosti budov [1],[4]
3.2. Uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost na budovy, jejich části, prvky a technické systémy
V dalších bodech definuje Směrnice požadavky nejen na energetickou náročnost budovy jako celku, ale u rekonstrukcí a renovací stávajících budov nově též požadavky na jednotlivé ucelené části těchto budov, jejich prvky anebo technické systémy v závislosti na tom, čeho se úprava stávající budovy týká.
Nově se zde zavádí definice pojmů, na které se stanovení minimálních požadavků vztahuje, jako je budova, ucelená část budovy, technický systém a prvek budovy.
"Budova" je zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí;
"Technický systém budovy" je technické zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, pro teplou vodu či k osvětlení budovy nebo ucelené části budovy nebo pro kombinaci těchto účelů;
"Obvodovým pláštěm budovy" jsou integrované prvky budovy, které oddělují její interiér od vnějšího prostředí;
"Ucelenou částí budovy" je oddíl, podlaží nebo byt v rámci budovy, jež jsou určeny k samostatnému používání nebo byly za tímto účelem upraveny;
"Prvkem budovy" je technický systém budovy nebo prvek obvodového pláště budovy.
Při stanovování požadavků je kladen důraz nejen na dopad na energetickou náročnost ale i optimální nákladovou úroveň, pro jejíž stanovení vydá Evropská komise do 30. června 2011 srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov. Proces stanovení minimálních požadavků bude vycházet z technicko-ekonomické analýzy referenčních budov v jednotlivých zemích.
3.3. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie
Základním požadavkem je, aby do 31.12.2020 všechny nové budovy byly "budovami s téměř nulovou spotřebou energie" a po dni 31. prosince 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Pro účely této Směrnice se rozumí "budovou s téměř nulovou spotřebou energie" budova, jejíž energetická náročnost určená podle metody, dané touto Směrnicí, je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí.
Tento velmi ambiciózní cíl bude realizován na základě vnitrostátního plánu, který si musí každá země připravit a stanovit v něm, jakým způsobem bude postupováno, které budovy budou z tohoto požadavku vyjmuty. Důraz je opět kladen nákladovou efektivnost opatření vedoucích k realizaci těchto budov.
3.4. Certifikáty energetické náročnosti
Požadavky na certifikaci budov navazují na již započatý proces vydávání průkazu energetické náročnosti budov a stanovují ovšem nové údaje, které musí certifikát obsahovat. Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat energetickou náročnost budovy a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost, a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti. Kromě těchto údajů bude certifikát energetické náročnosti obsahovat i doporučení na snížení energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy, které je optimální nebo efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům, pokud ve srovnání s platnými požadavky na energetickou náročnost existuje pro taková zlepšení přiměřený potenciál. Certifikát energetické náročnosti poskytne údaje o tom, kde vlastník nebo nájemce může získat podrobnější informace, včetně nákladové účinnosti doporučení uvedených v certifikátu energetické náročnosti. Posouzení nákladové efektivnosti je založeno na souboru standardních podmínek, jako je posouzení úspor energie a základních cen energie a předběžný odhad nákladů. Obsahuje dále informace o krocích, které je nutné podniknout k provedení doporučení. Majiteli nebo nájemci mohou být poskytnuty i další informace o souvisejících tématech, jako jsou energetické audity nebo pobídky finanční či jiné povahy a možnosti financování. Důležitou informací pro zpracovatele průkazů ENB v ČR je mimo jiné ten, který uznává certifikáty vydané podle Směrnice 2002/91/ES po dobu jejich platnosti. Nicméně budovy, které ještě tímto procesem neprojdou dříve, než vejde v platnost národní legislativa, budou certifikovány novým způsobem.
3.5. Inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů
Směrnice se zabývá i nadále problematikou pravidelné inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů v budovách. V této části se blíže specifikují požadavky na způsob řešení provozu těchto zařízení a byla provedena jazyková změna, kdy zavádějící pojem "inspekce kotlů" byl nahrazen výstižnějším pojmem "inspekce otopných soustav". Blíže se též specifikuje obsah a forma inspekční zprávy.
3.6. Nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních zpráv.
Novým prvkem Směrnice je zavedení nezávislého kontrolního systému certifikátů energetické náročnosti a zpráv o inspekci otopných soustav a klimatizačních systémům úrovni jednotlivých členských zemí. Kontrola bude prováděna namátkově na statisticky významném souboru každoročně vydaných certifikátu a inspekčních zpráv a bude zaměřena mimo jiné na platnost vstupních údajů o budově použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti a výsledků uvedených v certifikátu, celkovou kontrola vstupních údajů o budově použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti, celkové ověření výsledků uvedených v certifikátu, včetně uvedených doporučení, a je-li to možné, prohlídka budovy na místě za účelem kontroly srovnatelnosti specifikací uvedených v certifikátu energetické náročnosti a certifikované budovy.
4. ZÁVĚR
Nové směrnice o energetické náročnosti vyjadřuje extrémní zájem Evropské společenství o změnu v oblasti energetiky budov a vytyčuje velmi ambiciózní cíle. Je zřejmé, že nyní nastane období, kdy požadavky Směrnice budou postupně zaváděny prostřednictvím našeho právního systému. Je nutno upozornit, že nová směrnice je určena vládám členských zemí ES a její uvedení do běžného života je otázka několika let, než se jednotlivé požadavky zapracují do našeho právního systému dle harmonogramu termínů, ve Směrnici uvedených.
5. PODĚKOVÁNÍ
Příspěvek vzniknul v rámci projektu MPO 2A-1TP1/051 snižování provozní energetické náročnosti inteligentními systémy řízení.
Literatura
[1] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov, Úřední věstník Evropské unie 12/sv. 2 Brusel, 4.1.2003
[2] Zákon 406/2006 o hospodaření energií, Sbírka zákonů č. 61/2008 částka 19
[3] Vyhláška 148/2007 o energetické náročnosti budov, Sbírka zákonů č. 148/2007 částka 53
[4] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov(přepracování) Úřední věstník Evropské unie 53, Brusel, 18.6.2010
[5] http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn//
A revised version of the directive was issued in 2010 under the title 2010/31/EU. In part, it is a modification of the original. In it, there are have been defined new administrative tools to increase the energy performance of buildings - among others, it includes the concept of "building with almost 0 energy consumption".
