Koncem roku 2007 z�skala v Dr��anech Evropskou sol�rn� cenu dal�� �esk� bioplynov� stanice. Stanice na farm� ve Velk�m Karlov� pat�� s objemem fermentor� p�es 10 tis�c m³ mezi nejv�t�� evropsk� bioplynov� stanice v�bec.

Autorka p�edkl�d� seznam platn�ch �esk�ch p�edpis� (z�kon�, na��zen� vl�dy a vyhl�ek), kter� definuj� po�adavky na mikroklimatick� podm�nky a v�tr�n� vnit�n�ho prost�ed�. Upozor�uje, �e po�adavky, zejm�na ve vyhl�k�ch ministerstva zdravotnictv� - nejsou jednotn�. To zp�sobuje velk� probl�my projektant�m, kte�� mus� �e�it tyto po�adavky rozd�ln�, n�kdy i v jedn� budov�. Samostatn�m p�edpisem jsou po�adavky definov�ny pro pracovi�t�, jin�m pro �koly �i stravovac� za��zen�. Pro n�kter� pracovi�t� (�ist� prostory ve zdravotnictv�) nejsou po�adavky definov�ny v�bec. Autorka proto po�adavky na mikroklima a v�tr�n� zpracovala do p�ehledn�ch tabulek.

�l�nek se zab�v� provozn�mi n�klady na vyt�p�n� rodinn�ho domu tepeln�m �erpadlem. Jej� variabiln� i fixn� slo�kou a jejich zm�nami ve srovn�n� s rokem minul�m. Ukazuje se, �e nap�. p�i kvalitn� zateplen�m objektu resp. mal� spot�eb� energie si z�kazn�k d�ky razantn�mu sn��en� pau��ln�ch sazeb a zm�n� konstrukce VT a NT v�znamn� nepohor�il.

Hodnocen� energetick� n�ro�nosti budov podle platn� legislativy budou v �R podl�hat t�m�� v�echny nov� budovy od 1. ledna 2009. �l�nek uv�d� z�kladn� podrobnosti principu p��stupu k �kolu zpracov�n� hodnocen� energetick� n�ro�nosti budovy pro polyfunk�n� objekt.

Norma �SN EN 1775 je z�kladn�m normativn�m dokumentem pro domovn� plynovody navazuj�c� na p�vodn� �SN 38 6441. U n�s ji dopl�uje Technick� pravidlo TPG 704 01 Odb�rn� plynov� za��zen� a spot�ebi�e na plynn� paliva v budov�ch, kter� je v sou�asn� dob� rovn� revidovan�. Norma �SN EN 1775 byla vyd�na v V/99 a toto zn�n� s navazuj�c�mi zm�nami je technick� ve�ejnosti dostate�n� zn�m�. Revize byla vyd�na v V/08 a oprava 1 v XI/08.

St�le p�e��v� p�esv�d�en�, �e nej�sporn�j�� variantou je centr�ln� �ist�rna odpadn�ch vod, t�eba i s rozs�hl�m syst�mem p�e�erp�v�n� a transportn�ch potrub�. Alternativa - decentralizovan� syst�m �i�t�n� odpadn�ch vod za pou�it� men��ch lok�ln�ch �OV m� minim�ln� n�roky na obsluhu s denn� levnou d�lkovou kontrolou funkce a p�itom se srovnatelnou ��innost� cel�ho �istic�ho procesu.

Teplota je snad nejd�le�it�j�� veli�inou u��vanou v technice prost�ed�. Pou��v� se p�i mikroklimatick�m hodnocen� prost�ed�, p�i n�vrhu a kontrole vyt�p�c�ch a klimatiza�n�ch za��zen�. Odvozen�mi veli�inami je nap�. v�sledn� teplota, operativn� teplota, st�edn� radia�n� teplota.

Kvalitu vnit�n�ho prost�ed� v budov�ch upravuj� t�i z�kony a n�kolik vyhl�ek a na��zen� vl�dy. P�esto je situace na mnoha pracovi�t�ch nevyhovuj�c� p�edev��m z pohledu vysok� tepeln� z�t�e v letn�m obdob� v d�sledku nedostate�n�ho nebo nevhodn� �e�en�ho v�tr�n�. Autorka v �l�nku p�ehledn� shrnuje aktu�ln� platn� legislativn� normy a konfrontuje je s poznatky z�skan�mi z praxe.

Jedn�m ze s�lav�ch klimatiza�n�ch syst�m�, kter� umo��uje zaji�t�n� tepeln�ho komfortu bez vysok�ch n�rok� na spot�ebu energie, je syst�m s kapil�rn�mi roho�emi. Kapil�rn� syst�m je mo�n� pou��t prakticky v jak�koliv budov� a to jak pro vyt�p�n� tak pro chlazen�.

Moje reakce na souvislost tepeln�ho �erpadla (T�) a obnoviteln�ch zdroj� energie (OZE) vych�z� z mezin�rodn�ho panelu EPEE (European Partnership for Energy and the Environment) kter� se konal 20.11.2008 v Praze v hotelu Clarion. Mimo jin�, zde na p�edn�ce vystoupila Hilde Dhont z D�nska, kter� ve sv� p�edn�ce uv�d�la p��mou souvislost T� a OZE t�m, �e nadlep�ovala jak ��innost v�roby el.energie (40%) a tak� celkov� topn� faktor T� (COP=4). T�m se ji samoz�ejm� T� jev� jako �sporn� zdroj, kter� lze ��ste�n� pova�ovat za OZE, nebo� �et�� a� 40% prim�rn� energie. Jak uv�d�m ve sv�m p��sp�vku, skute�nost je pon�kud jin�.

Kapacita biobaz�nu se stanov� prost�m v�po�tem tak, aby na jednoho koupaj�c�ho p�ipadlo 8 a� 10 m² vodn� plochy n�dr�e. Stanoven� filtra�n� a vazebn� kapacity biologick� ��sti je daleko slo�it�j��. Vych�z� z energetick� bilance p��stupn�ch �ivin a schopnosti biologick�ch z�n tyto v�zat a umo�nit n�sledn� jejich vyt�en�.

Pro technick�, ekonomick� a ekologick� n�vrh silnoproud�ho rozvodu je t�eba dodr�et n�kolik z�sad. N�sleduj�c� �l�nek se sna�� tyto z�sady shrnout a uk�zat jejich aplikaci na konkr�tn�ch p��padech.

C�lem tohoto �l�nku je shrnout v�sledky z�skan� z nov�ch experiment� v laborato�i a v re�ln�ch podm�nk�ch, kter� nazna�uj�, �e n�zk� kvalita vzduchu m� negativn� vliv na v�konnost administrativn� pr�ce; porovnat dlouhodob� n�klady na zv��en� kvality vzduchu ve vnit�n�m prost�ed� v administrativn� budov�, diskutovat d�sledky pozorovan�ch v�sledk� na budovu a n�vrh klimatiza�n�ho syst�mu.