V sou�asn� dob� jsou v platnosti ob� uveden� normy souvisej�c� s v�po�tem tepeln�ch ztr�t objekt�. �l�nek podrobn� srovn�v� pou�itou metodiku a rozd�ly mezi normami.

Technick� komun�ln� odpady vytv��ej� se vzr�staj�c�m objemem a kvalitou zna�n� environment�ln� probl�my. Dal�� ze s�rie �l�nk� na t�ma kogenerace a vyu�it� r�zn�ch plyn� se zab�v� jejich vhodn�m zu�itkov�n�m zejm�na pro energetick� ��ely a kogeneraci.

S trendem n�zkoenergetick�ch a pasivn�ch budov nar�st� pot�eba uva�ovat o prostupu tepla mnohem p�esn�ji. Zcela b�n� se ji� do v�po�tu zahrnuje detailn� konstruk�n� �e�en� r�m� a zasklen�, v�etn� podrobnost� osazen� okraje zaskl�vac� jednotky a v r�mci r�mu i detailn� �e�en� dutin a t�snic�ch prvk� funk�n� sp�ry mezi r�mem k��dla a okna. To v�ak re�ln� plat� jen pro stanoven� vlastnost� okna podle �SN EN ISO 10077-1 [1] p�i jeho certifikaci autorizovan�mi osobami. A jak to vypad� v b�n� praxi?

Prvn� ��st seri�lu o tepl� vod� uv�d� z�kladn� informace v�etn� aktu�ln� legislativy, principy �e�en� tepl� vody, cirkulace a p�ih��v�n� potrub�. D�le�it� je po�adavek �SN EN 806-2, �e rozd�l teplot mezi v�stupem tepl� vody z oh��va�e a vstupem cirkula�n�ho potrub� do oh��va�e nesm� b�t v�t�� ne� 5 K.

Dne 19.10.2007 vstoupila do platnosti vyhl�ka 277/2007 Sb. o kontrole klimatiza�n�ch syst�m�. Tato vyhl�ka spolu se z�konem 177/2006 Sb. o hospoda�en� energi�, vyhl�kou �. 148/2007 o energetick� n�ro�nosti budov a vyhl�kou 276/2007 Sb. o kontrole ��innosti kotl� implementuj� do �esk� legislativy sm�rnici EU 2002/91/ES o energetick� n�ro�nosti budov.

Ve druh� ��sti roz���il autor p�ehled hodnocen� trval� udr�itelnosti o komplexn� indik�tory, zab�v� se m�stn�mi obnoviteln�mi zdroji, environment�ln�m prostorem, ekologickou stopou a sv�m hodnocen�m shrnuje tak velmi ucelen� pohled k tomuto t�matu.

T�et� d�l seri�lu stat� o ploch�ch st�ech�ch se zab�v� rekonstrukc� s�e�n�ho pl�t� s doteplen�m a tepeln� technick�m posouzen�m PLUS st�echy.

Na konkr�tn�ch p��kladech je uk�z�n zp�sob a technick� a ekonomick� parametry rekonstrukce st�vaj�c� kotelny na fosiln� paliva na novou tepl�rnu s kogenera�n� jednotkou pro kombinovanou v�robu elekt�iny a tepla z biomasy a zemn�ho plynu nebo bioplynu.

V�tahy pat�� mezi obory, kter�ch se dotkne u��v�n� "strojn�" sm�rnice 2006/42/ES. Je d�le�it�, aby se p�edem dodavatel� dozv�d�li o v�ech zm�n�ch z hlediska v�tah�. O�ek�v� se tak� p�ijet� v�kladov�ho GUIDE k t�to sm�rnici v podobn� verzi, jak� je pou��v�na k LD pro v�tahy - 95/16/ES.

�l�nek shrnuje informace o konstruk�n�ch �prav�ch chr�n�c�ch p�ed atmosf�rick�mi sr�kami, sr�kovou vodou povrchovou, podzemn� netlakovou vodou a podzemn� tlakovou vodou.

V �l�nku jsou uvedeny povinnosti, kter� mus� plnit pr�vnick� a fyzick� podnikaj�c� osoby.

EN 81-28 se pou��v� jako dopln�k evropsk� normy EN 81. Mus� b�t spln�na u v�ech nov�ch v�tah� instalovan�ch podle EN 81.

Do ned�vn� doby byl v�voj fotovoltaick�ch syst�m� zam��en p�ednostn� na zvy�ov�n� ��innosti jednotliv�ch komponent. S masivn�m rozvojem fotovoltaiky v posledn�ch letech je spojen v�t�� d�raz na sni�ov�n� investi�n�ch n�klad� fotovoltaick�ch elektr�ren.

Autor (revizn� technik plynov�ch za��zen�) upozor�uje na nesoulad technick�ch pravidel, kter� jsou platn� od 1.1.2008, s na�� platnou pr�vn� legislativou.