Prvn� d�l ze seri�lu �l�nk� o zku�enostech energetick�ch auditor� z prov�d�j� pr�kaz� energetick� n�ro�nosti budov

Bioplyn je sm�s plyn�, v n�� podstatnou ��st tvo�� metan (50-75 %) a zbytek je dopln�n oxidem uhli�it�m (25-50 %) a mal�m mno�stv�m dal��ch p��m�s�. Vznik� bakteri�ln�m rozkladem organick� hmoty za nep��stupu vzduchu. Tento proces se naz�v� anaerobn� fermentace.

Martin Burs�k v rozhovoru s Janou Plam�nkovou vysv�tluje smysl ekologick� da�ov� reformy. Na rozhovor navazuje v mnoha bodech kritick� anal�za jej� koncepce zpracovanou t�mem odborn�k� z �ad �VUT a V�E.

�l�nek navazuje na prvn� d�l, kter� byl v�nov�n obecn�mu popisu stavby. Druh� d�l popisuje koncepci �e�en� vyt�p�n�, v�tr�n� a regulace. Teplovzdu�n� vyt�p�n� dopl�uje origin�ln� s�lav� plocha p�izp�soben� podm�nk�m n�zkoenergetick�ho domu.

P�tid�ln� s�rie �l�nk� o vyu��v�n� a mo�n�ch syst�mech podpor obnoviteln�ch zdroj� energie ve sv�t�. Naleznete zde nejaktu�ln�j�� informace a trendy o podpo�e OZE ve st�tech siln� evropsk� patn�ctky, USA, Austr�lii �i komplexn� energetickou politiku Japonska v�etn� vyu��v�n� alternativn�ch zdroj� energie v t�to zemi.

Vliv tepeln�ch most� se v�razn� zvy�uje s rostouc�mi po�adavky na tepelnou ochranu budov. Pom�rn� zn�m� je jejich negativn� vliv na energetickou bilanci stavby. Nezaslou�en� opom�jen� je ale negativn� vliv tepeln�ch most� jako m�st pro lok�ln� kondenzaci vodn� p�ry. T�m je vytv��eno ide�ln� prost�ed� pro r�st pl�sn� a v kone�n�m d�sledku pak nevhodn� mikroklima pro pobyt lid�.

Vyhodnocen� otopn�ho obdob� kalend��n�ho roku 2008 v Praze slou�� pro pot�eby v�robc� a odb�ratel� tepla, kte�� pracuj� v re�imu kalend��n�ho roku. Poskytuje podklady pro pr�ci energetick�ch expert� p�i provozn�m vyhodnocov�n� spot�eby energie budov. Reaguje na po�adavky nov�ch legislativn�ch p�edpis� a poskytuje tak zdroje ��seln�ch �daj� pro oblast kontroly kotl� podle vyhl�ky 276/2007 Sb.

Autor se v �l�nku zam��l� nad vy��enou ot�zkou. Shrnuje sou�asn� v�hody a mo�nosti vyu�it� tohoto novodob�ho paliva a apeluje na v�t�� snahu sou�asn�ch projektant� zab�vat se my�lenkou ekologick�ho p�ijateln�ho tuzemsk�ho paliva.

V�tr�n� a vyt�p�n� n�zkoenergetick�ch a pasivn�ch dom� je jedn�m z nej�iv�j��ch t�mat v oboru TZB. Zku�enosti z�skan� p�i v�stavb� a provozu n�zkoenergetick�ho domu v Koberovech byly uplatn�ny p�i n�vrhu a stavb� energeticky pasivn�ho domu v Rychnov� u Jablonce nad Nisou.

I p�es zmi�ovan� probl�my, kter�ch je samoz�ejm� mnohem v�ce, je fotovoltaika velmi perspektivn� technologi� a bude hr�t v energetick�ch mixech st�t� st�le v�znamn�j�� roli. Podle autora by v ji�n� Evrop� m�la b�t cena �pi�kov� elekt�iny z FV konkurenceschopn� do roku 2015, ve zbytku Evropy do roku 2020.

V dne�n� dob�, kdy po�adavek na energetickou �spornost staveb st�le roste, jsme sv�dky velk�ho mno�stv� nab�zen�ch technologi� a je�t� v�t��ho mno�stv� produkt� a firem, kter� toto nab�zej�. Tento p��sp�vek m� za c�l srovnat jednotliv� nab�zen� typy materi�l� a konstrukc� na z�klad� fyzik�ln�ch vlastnost� s ohledem na �spory energie pro vyt�p�n� a na tepelnou pohodu v dom�.