Je�t� p�ed n�kolika lety byl u n�s princip centr�ln�ch vysava�� v bytech a budov�ch jen m�lo zn�m�. V posledn� dob� se v�ak situace rychle m�n�, v novostavb�ch se tato technologick� vymo�enost objevuje st�le �ast�ji a dokonce roste i po�et stavebn�k�, kte�� si ji instaluj� i ve st�vaj�c�ch objektech. P�ehled trhu dodavatel� v �esk� republice je pom�ckou pro investory i projektanty t�to nov� sou��sti TZB.

P�i cestov�n� po n�kter�ch evropsk�ch zem�ch p�ekvap� mno�stv� provozovan�ch v�trn�ch elektr�ren. Zvl�t� pak, kdy� si p�e�tete tento �l�nek, ve kter�m jsou vyhodnoceny vesm�s negativn� zku�enosti s realizovan�mi elektr�rnami v �R.

Zcela nov� syst�mov� �e�en� regulace pr�toku v jednotliv�ch v�tv�ch otopn�ch soustav p�edstavuje regula�n� syst�m BOA-Systronic. ��zen� regula�n�ch armatur a ob�hov�ho �erpadla jedn�m syst�mem umo��uje �sporu energie spot�ebovan� ob�hov�m �erpadlem o v�ce ne� 50 % ve srovn�n� s obvykl�m �e�en�m se samostatn� ekvitermn� ��zenou trojcestnou sm�ovac� armaturou a �erpadlem s vlastn� regulac� na konstantn� tlakovou diferenci.

�l�nek seznamuje s problematikou ochrany ror�s� a netop�r� p�i stavebn�ch �prav�ch budov, v�etn� aktu�ln� pr�vn� �pravy, vhodn�ch postup� a p��klad� konkr�tn�ch technick�ch opat�en�. V prvn�ch d�lech budou shrnuty z�kladn� informace t�kaj�c� se bytov�ch a zejm�na panelov�ch dom�.

Zkou�en� tepeln�ch �erpadel navazuje na �l�nek o zkou�en� sol�rn�ch kolektor�. Z�kladn� funk�n� princip tepeln�ho �erpadla spo��v� v tom, �e odeb�r� teplo z okoln�ho prost�ed�, a to pak p�evede na vy��� teplotn� hladinu a p�ed� podle zp�sobu pou�it� na vyt�p�n� nebo oh�ev tepl� vody. V�hoda oproti kolektor�m je, �e funguje, i kdy� nesv�t� slunce.

V tisku, televizi, na internetu a v jin�ch b�n� dostupn�ch informa�n�ch medi�ch se objevuj� v�eobecn� rady, jak v budov�ch postupovat p�i odstra�ov�n� n�sledk� z�plav. Slep� uplat�ov�n� v�t�inov� spr�vn�ch �e�en� v konkr�tn�ch slo�it�ch podm�nk�ch v�ak vyvol�v� rizika chyb, kter� vedou v nejhor��m p��pad� k destrukci budov, v lep��m p��pad� ke zbyte�n�mu mrh�n� prost�edky.

Plze�sk� tepl�rensk� zprovoznila nejv�t�� za��zen� v �esk� republice na v�robu energie z biomasy. V�kon nov�ho energobloku je 11,5 megawattu elektrick�ch a 35 MW tepeln�ch. Dosud nejv�t�� instalovan� v�kon v �esku u podobn�ho za��zen� pro v�robu elekt�iny byl jen 3,5 MW. Jedn� se o v�znamn� obnoviteln� zdroj energie i v r�mci Evropsk� unie.

V p��sp�vku jsou uvedeny po�adavky na v�tr�n� m�stnost� a na p��vod spalovac�ho vzduchu do m�stnost�, ve kter�ch budou um�st�ny plynov� spot�ebi�e typu A a B. Tyto po�adavky budou konfrontov�ny s t�m, zda je mohou zajistit okna s p�vodn�mi vlastnostmi.

S nar�staj�c�m po�tem �adatel� o podporu z programu Zelen� �spor�m se v praxi za�aly objevovat chyby, kter� �adatel�m znemo�nily cestu k dotac�m. Tyto �asto zbyte�n� chyby na stran� u�ivatel� a realiza�n�ch firem jsou p�edm�tem �l�nku. �l�nek je ur�en p�ev�n� u�ivatel�m rodinn�ch dom�, poznatky vypl�vaj�c� z textu se v�ak t�kaj� i u�ivatel� bytov�ch dom�.

�esk� rada pro �etrn� budovy a British Council po��daj� krom� sv�ch dal��ch aktivit tak� semin��e s n�zvem Biodomy, jejich� sou��st� jsou exkurze do vybran�ch budov. ��astnili jsme se jedn� z nich a pod�vali jsme se na t�i zaj�mav� stavby v okol� Prahy.

"Pokud je v�tvarn� potenci�l fotovoltaiky spojov�n s obrazem nov�ch m�st, pak je v�e v po��dku. Vznik nov� v�tvarn� kvalitn� a energeticky �sporn� architektury je ��douc�. Hodnota architektonick�ho d�dictv� je v�ak spojena se "star�mi" formami. Zm�na architektonick�ho obrazu pro n� nen� v�t�zstv�m."

Autor poukazuje na zna�n� rozd�ly v proveden� a ziskovosti vrt�. Ty je dle jeho m�n�n� nutn� hledat nejen v proveden�, ale i v pou�it�ch materi�lech. „Profesion�ln� vystrojen� vrtu tvo�� 3 % z ceny cel�ho syst�mu, je tedy jasn�, �e improvizace a nevhodn� �e�en� jsou zbyte�n�!“