Pro bilan�n� v�po�ty ro�n� pot�eby paliva je d�le�it� spr�vn� stanoven� v�h�evnosti konkr�tn�ho paliva a stanoven� re�ln� provozn� ��innost samotn�ho kotle. Ne v�dy se tyto �daje shoduj� s �daji uv�d�n�mi v�robci, �i sp��e prodejci pelet a peletov�ch kotl�.

�l�nek ukazuje v�po�et n�vratnosti �sporn�ch sprch v konkr�tn�m kryt�m baz�nu. N�vratnost je cca 6 - 8 m�s�c� a k lok�ln�m ekonomick�m efekt�m je t�eba zahrnout i sn��en� n�klad� na �dr�bu, sn��en� tepeln� z�t�e podlah ve sprch�ch a sn��en� n�rok� na provoz vzduchotechnick�ho za��zen�.

Druh� ��st seri�lu o tepl� vod� uv�d� p�ehled materi�l�, problematiku tepeln� rozta�nosti a v ��sti o tepeln�ch izolac�ch nap�. pravidlo, �e potrub� tepl� vody bez cirkulace (zpravidla p�ipojovac� a podla�n� rozvodn� potrub� k v�tokov�m armatur�m) se tepeln� neizoluj� z d�vod� hygieny vody.

�l�nek uv�d� spr�vn� n�zvoslov� a definice ��st� vnit�n� kanalizace a z�sady pro dimenzov�n� spla�kov�ho a de��ov�ho potrub�. V z�v�ru �l�nku je zaj�mav� srovn�n� jmenovit�ch sv�tlost� (v�b�r) potrub� pro kanalizaci a jejich vz�jemn� vztahy.

�l�nek uzav�r� s�rii p��sp�vk� v�novanou �prav�m otopn�ch soustav bytov�ch dom�. Obsahuje dosud nepublikovan� �daje o vlivu nastaven� armatur na �spory tepla, objas�uje p���iny nedot�p�n� koncov�ch bod� otopn�ch soustav a poskytuje n�kter� zcela nov� projektov� podklady.

�l�nek je prvn�m ze s�rie �l�nk� o v�sledc�ch v�zkumn�ho projektu zam��en�ho na hled�n� efektivn�ch �sporn�ch opat�en� pro sni�ov�n� energetick� n�ro�nosti panelov�ch budov a na sni�ov�n� environment�ln� z�t�e jejich provozu.

Podpora v�roby elekt�iny z obnoviteln�ch zdroj� (OZE) se stala celosv�tov�m t�matem. Jednotliv� zem� nebo r�zn� spole�enstv� st�t� sleduj� v�ce �i m�n� ambici�zn� c�le, kter� se t�kaj� v�roby energie z obnoviteln�ch zdroj�. Tak� �esk� republika se ve Smlouv� o p�istoupen� k Evropsk� unii zav�zala dos�hnout indikativn�ho c�le pod�lu v�roby elekt�iny z obnoviteln�ch zdroj� na hrub� dom�c� spot�eb� ve v��i 8 procent v roce 2010. Podle p�edb�n�ch informac� byl tento pod�l za rok 2008 p�ibli�n� 5,5 procent.

V t�chto dnech putuje z vl�dy do parlamentu n�vrh novely "Vodn�ho z�kona" 254/2001 Sb. Hlavn� zm�ny pro men�� investory se t�kaj� povolov�n� vypou�t�n� odpadn�ch vod nap�. z domovn�ch �ist�ren. Zm�ny spo��vaj� v tom, �e bude mo�n� zasakovat p�i zohledn�n� m�stn�ch podm�nek i z v�t��ch objekt�, a v tom, �e se zm�n� p�i povolov�n� v�robk� s ozna�en�m CE p��stup k povolov�n�.

V�robek ur�en� pro pitnou i teplou vodu mus� spl�ovat velmi p��sn� krit�ria. Pokud z�kazn�k po�aduje nap��klad potrub�, n�dr�, armaturu... pro teplou u�itkovou vodu, m��e mu b�t nab�dnuto i zbo�� mnohem levn�j��, kter� nap��klad z hlediska v�luh� doprav� vody pro lidskou spot�ebu neodpov�d�.

Co n�s �ek� v roce 2007, jak� t�mata redakce pl�nuje zpracovat a kr�tk� zamy�len� nad probl�my a dotazy se kter�mi se na n�s obrac� laick� ve�ejnost. M�te jin� nebo podobn� zku�enosti? Co by jste uv�tali roz���it a o jak� informace m�te z�jem?

V dne�n�m �l�nku se auto�i vrac� k t�matu nov� TPG 704 01, a to formou odpov�d� na nej�ast�j�� dotazy, kter� pokl�dali ��astn�ci na �kolen�ch po��dan�ch �STZ za ��elem p�edstaven� nov� normy.

P��sp�vek pod�v� obs�hlou, komplexn� informaci o sou�asn� legislativ� v ochran� ovzdu�� ve vztahu k stacion�rn�m zdroj�m zne�i��ov�n�. Popisy mechanizmu vzniku hlavn�ch zne�i��uj�c�ch l�tek a jejich p�soben� na ovzdu�� a zdrav� �lov�ka. P��m� praktick� vyu�it� zde naleznou projektanti a provozovatel� kotl�. P��sp�vek je rozd�len na t�i �l�nky, prvn� ��st je zam��ena na popis hlavn�ch zne�is�uj�c�ch l�tek vznikaj�c�ch p�i spalov�n�, vysv�tlen� pojm� a mechanizmu vzniku emis�, p�soben� imis� a obsahuje i souhrnnou p�ehlednou informaci o nov� legislativ� v ochran� ovzdu�� se zam��en�m na mal� zdroje.

Okna jako sou��st vn�j��ho pl�t� budovy pro�la v posledn�ch letech z�sadn�m v�vojem motivovan�m snahou o minimalizaci tepeln�ch ztr�t. Sou�asn� se zvy�ov�n� tepeln�ho odporu oken vzrostla jejich vzduchov� nepropustnost. �l�nek rozeb�r� mo�nosti eliminace negativn�ch dopad� tohoto trendu na vnit�n� prost�ed� budov

Posilov�n� sklen�kov�ho efektu v d�sledku lidsk� �innosti s n�sledn�m zvy�ov�n�m pr�m�rn�ch glob�ln�ch teplot se od konce 20. stolet� st�v� st�le v�ce diskutovan�m t�matem, a to jak v odborn�ch kruz�ch, tak i mezi laickou ve�ejnost�.