Ve vodovodn�m ��du je skryta energie, kterou je vhodn� vyu��t jako dopln�k sou�asn�ch z�lo�n�ch zdroj�, na kter� jsou p�i v�padku el. energie kladeny st�le v�t�� n�roky. Druh� d�l pojedn�v� o v�hod�ch a v�sledc�ch z praktick�ch zkou�ek bezlopatkov�ch turb�n.

Variantou napojen� otopn� soustavy p�es termohydraulick� rozd�lova� THR (HVDT, nespr�vn� t� anuloid) je hydraulick� v�nec (HV), jeho� v�hody, vhodnost u�it� v praxi a v�po�tov� postup n�vrhu jsou uvedeny.

�l�nek se zab�v� problematikou hodnocen� kvality tepeln�ch �erpadel. Popisuje sou�asn� stav na �esk�m trhu, kdy se v d�sledku dota�n�ho programu Zelen� �spor�m objevilo nep�ebern� mno�stv� za��zen� problematick� kvality. V�chodisko autor vid� v zaveden� objektivn�ho hodnocen� kvality v�robk�, d�ky kter�mu z�sk� z�kazn�k seri�zn� informaci o nab�zen�m zbo��.

V pokra�ov�n� �l�nku publikovan�ho na TZB-info p�ed t�dnem je pops�n syst�m teplovzdu�n�ho vyt�p�n� a v�tr�n� energeticky pasivn�ho domu postaven�ho v roce 2004 v Rychnov� u Jablonce. Pops�no je i proveden� zemn�ho registru pro letn� p�edchlazen� a zimn� oh�ev vzduchu.

Od listopadu 2009 je platn� nov� vyhl�ka �. 398/2009 Sb., kter� ru�� a nahrazuje vyhl�ku �. 369/2001 Sb. MMR z r.2001 o obecn�ch technick�ch po�adavc�ch zabezpe�uj�c�ch u��v�n� staveb osobami s omezenou schopnost� pohybu a orientace.

Druh� d�l unik�tn�ho seri�lu �l�nk� o vzniku projektu, n�sledn� stavb� a zku�enostech s u��v�n�m jednoho pasivn�ho domu. Pasivn�ho domu navr�en�ho trochu - mo�n� hodn� - jinak.

V �l�nku je pops�na mo�nost regulace vyt�p�n� vyu�it�m termostatick�ch ventil� a termostatick�ch hlavic. �l�nek p�ibli�uje b�n�mu u�ivateli z�kladn� princip funkce termostatick�ho ventilu a termostatick� hlavice.

Term�n hrub� stavba nen� v sou�asn� legislativ� nikde zakotven�. Jedn� se o pojem zvykov�, kter� je v�ak ve stavebn� teorii i v praxi b�n� pou��v�n. Poch�z� z obdob� centr�ln� pl�novan�ho hospod��stv�, kdy se stavebn� �innosti �lenily na hlavn� stavebn� v�robu - HSV a p�idru�enou stavebn� v�robu - PSV. Hrub� stavba se t�k� prac� HSV - z�klad�, vertik�ln�ch a horizont�ln�ch nosn�ch konstrukc� a nosn�ch prvk� zast�e�en�, co� jsou krovy nebo vazn�kov� soustavy.

II. ��st �l�nku upozor�uje na nezbytnost sjednocen� v�po�tov�ch metod a n�vrhov�ch z�sad propojen�m �esk�ch a evropsk�ch norem. Nutnost spolupr�ce projektanta po��rn�ho v�tr�n� s dal��mi profesemi, ale tak� nezbytnost koordinace �innosti po��rn�ho v�tr�n� s ostatn�mi protipo��rn�mi syst�my

�l�nek se sna�� upozornit na mo�n� p���iny vysok�ch cen tepla u koncov�ch z�kazn�k� v tepl�rensk�ch soustav�ch. Je zam��en p�edev��m na hospod�rnost distribu�n�ch s�t� s ohledem na jejich vliv na cenu dopravovan�ho tepla, mapuje a navrhuje �e�en�, jak sn��it n�klady na v�robu a distribuci tepla.

S rostouc�mi cenami energi� �el� otopn� soustavy s centr�ln�m resp. �st�edn�m z�sobov�n�m teplem �ad� ne��douc�ch jev� spojen�ch s u��v�n�m bytov�ch a nebytov�ch prostor ve vyt�p�n�m dom� se spole�n�m zdrojem tepla. Tato tendence je v�razn� u bytov�ch dom� ve vlastnictv� jednotek v p��i SVJ, u n�jemn�ho bydlen� je prakticky vylou�ena a u dru�stevn�ho bydlen�, kter� je modifikac� n�jemn�ho bydlen�, je st�vaj�c� praxe rozporn�.

Celkov� vyt�p�c� n�klady domu vych�zej�c� ze vstupn�ho m��en� tepla a jednotkov� ceny za GJ se rozd�luj� na kone�n� spot�ebitele – u�ivatele byt�. Pod�l konkr�tn�ho bytu na celkov�ch vyt�p�c�ch n�kladech domu je ur�en bu� sou�tem ceny za vyt�p�n� jednotliv�ch m�stnost� bytu, nebo m�stnost� bytu p�epo�ten�m na celkovou �hradu bytu. Postupn� se vytvo�ilo n�kolik koncepc� jak po str�nce technick�, tak po str�nce pr�vn�.

V p�edchoz�ch ��stech bylo uvedeno, �e difuzn� tok vodn� p�ry konstrukc� st�ny je zp�soben rozd�lem ��ste�n�ch tlak� mezi ob�ma vzduchov�mi prostory. Pro zji��ov�n� kondenzace vodn� p�ry v konstrukci st�ny se za kriteri�ln� obdob� pova�uje zimn� obdob� s n�zkou teplotou venkovn�ho vzduchu p�i n�zk� m�rn� vlhkosti.

Jak bylo ji� v ��sti 1 uvedeno, doch�z� k vlhkostn�mu toku st�nou v d�sledku rozd�lu ��ste�n�ho tlaku v obou vzduchov�ch prost�ed�ch, odd�len�ch st�novou konstrukc�. Vlhkost prostupuje st�nou z prost�ed� s vy���m ��ste�n�m tlakem do prost�ed� s ni���m ��ste�n�m tlakem. V pr�b�hu ro�n�ho obdob� se m�rn� vlhkost vzduchu m�n� zejm�na u venkovn�ho prost�ed�.