Obytn� prost�ed� bohu�el nen� z hlediska mikroklimatick�ch podm�nek, v�tr�n� a koncentrac� �kodlivin v ovzdu�� o�et�eno v �R ��dn�m legislativn�m dokumentem. D�l�� informace m��eme nal�zt v n�kolika technick�ch norm�ch. V sou�asnosti se nav�c v p��pad� zaji�t�n� p�irozen� infiltrace dost�vaj� mnohdy do protikladu po�adavky na zaji�t�n� minim�ln�ch tepeln�ch ztr�t a hygienick� po�adavky na v�tr�n�.

�l�nek komplexn� popisuje r�zn� p���iny hluku v otopn�ch soustav�ch, p�in�� souhrn d�le�it�ch opat�en�, kter� je nutn� p�i n�vrhu a provozu otopn� soustavy respektovat.

�l�nek popisuje nov� zp�sob ��zen� tepeln�ho v�konu otopn�ch soustav, nov� definuje vztahy ��dic�ch a ��zen�ch veli�in, obsahuje hlavn� v�po�tov� vztahy pro n�vrh ak�n�ch �len� regulace, analyzuje v�znam sign�ln�ch veli�in a vymezuje podm�nky pro pln� �spory tepla z tepeln�ch zisk� v termohydraulicky se��zen�ch soustav�ch.

C�lem n�vrhu denn�ho osv�tlen� je zjednat do m�stnosti p��stup slune�n�mu sv�tlu, kter� je rozpt�leno v atmosf��e, a zjednat tak p�i denn�m sv�tle zrakovou pohodu pro u�ivatele interi�ru, tj. vhodn� sv�teln� podm�nky pro zrakov� pr�ce v interi�ru konan�. Po�adavky na denn� osv�tlen� jsou formulov�ny v �SN 730580-1 a� 4. Po�adavky jsou z�vazn�, proto�e p��slu�n� �l�nky uveden�ch norem jsou stanoveny jako z�vazn� z�kony a vyhl�kami 268/2009 Sb. o technick�ch po�adavc�ch na stavby, 258/2000 Sb. o ve�ejn�m zdrav�, 410/2005 Sb. hygienick� po�adavky na prostory pro v�chovu a vzd�l�v�n� d�t�, na��zen� vl�dy 361/2007 Sb. kter�m se stanov� podm�nky ochrany zdrav� p�i pr�ci.

Pr�b�h a charakter otopn�ho obdob� 2005/2006 v Praze je vyhodnocen pomoc� v�po�tov� pom�cky. Data se pr�b�n� dopl�uj� za uplynul� m�s�c a lze jimi pr�b�n� sledovat samotn� pr�b�h vyt�p�n� v otopn�m obdob�. Datov� z�kladna od roku 1991 umo��uje porovn�vat jednotliv� obdob� mezi sebou.

Na z�klad� reakc� �ten��� na p��sp�vky zab�vaj�c� se v�tr�n�m bytov�ch (panelov�ch) dom� byl p�vodn� �l�nek o rekuperaci tepla roz���en o variantu nucen�ho p�etlakov�ho v�tr�n� s elektrickou topnou spir�lou. Jedn� se o zp�sob p�edeh�evu venkovn�ho vzduchu jednotkou s 250 W elektrickou spir�lou a ventil�torem, kter� nas�v� venkovn� vzduch z fas�dy, p�edeh�eje p�i ur�it�ch podm�nk�ch vzduch topnou spir�lou a syst�mem ventilace distribuuje vzduch do d�l��ch m�stnost� p�etlakem.

Druh� ��st rozhovoru s �editelem odboru ekologick� energetiky MPO Ing. Ladislavem Pazderou se t�k� tak� velmi aktu�ln�ho t�matu. Toti� dota�n� politiky MPO v r�mci oblast� �spor energie a obnoviteln�ch zdroj�. �vodem jsme zaznamenali jeho n�zor k t�matu zm�n klimatu a jeho prezentace ve�ejnosti.

Institut pro marketing a trendov� anal�zy v rakousk�m Gutau bl�zko Linze nen� jen oby�ejn� kancel��sk� budova, ale objekt, v jeho� pl�ti je integrov�no na 200 m² fotovoltaick�ch panel� a je koncipov�n jako tzv. "energeticky nulov�" d�m.

Na v�stupn�ch datech v�po�tu termicky vyv�en� otopn� soustavy jsou demonstrov�ny automatick� �spory tepla regula�n� technikou p�i p�soben� tepeln�ch zisk�. P�edvedeno je dynamick� chov�n� soustavy a poprv� jsou kvantifikov�ny zm�ny pracovn�ch parametr� soustav, ke kter�m p�i p�soben� tepeln�ch zisk� doch�z�. V�sledky dokazuj�, �e termicky vyv�en� otopn� soustavy uspo�� podstatn� v�ce tepeln� energie.

V�voj ve stavebnictv� sm��uje k pasivn�m stavb�m, jejich� technologie se v Evrop� rozv�j� ji� n�kolik des�tek let. Francie pl�nuje p�echod na pasivn� standard a od roku 2050 je pl�nov�na v�stavba pouze tzv. kvazinulov�ch dom�. V �esk� republice se v�znamn�j��m impulsem stal program Zelen� �spor�m.

P�i v�m�n� star�ch oken za okna nov� t�sn� je t�eba zajistit dostate�n� p��vod �erstv�ho vzduchu. C�lem �l�nku je naj�t ��inn� syst�m v�tr�n� aplikovateln� v panelov�ch domech, kter� zajist� zdrav� a p��jemn� vnit�n� prost�ed� a z�rove� bude energeticky co nejm�n� n�ro�n�.