V�pln� otvor� jsou a budou z hlediska hodnocen� energetick� n�ro�nosti budovy v�dy konstrukcemi, kter�mi teplo nejsnadn�ji unik�. Zat�mco se po�adavky na tepeln� technick� vlastnosti u pln�ch konstrukc� zv��ily za obdob� od roku 1964, kdy vstoupila v platnost �SN 73 0540 cca 5x, u v�pln� otvor� to je pouze cca 2x. V�pln� otvor� nep�edstavuj� pouze zdroj tepeln�ch ztr�t. Okna a dve�e v budov� maj� �adu dal��ch nezastupiteln�ch funkc�, kter� nelze zajistit jin�mi typy konstrukc�.

Tepeln�technick� vlastnosti obvodov�ch konstrukc� v�znamn� ovliv�uj� energetickou n�ro�nost panelov�ch dom�. V sou�asn� praxi �asto doch�z� k podce�ov�n� dimenzov�n� zateplovac�ch syst�m�. �l�nek se zab�v� n�vrhem optim�ln� tlou��ky tepeln� izolace z hlediska ekonomiky a energetick� n�ro�nosti.

Novela vodn�ho z�kona (novela z�kona o vod�ch) bude ��inn� od 1.8.2010 a obsahuje �adu novinek. Aktu�ln� t�mata: �umpy, �OV pouze na ohl�en�, vypou�t�n� odpadn�ch vod z mal�ch �OV vsakov�n�m p�es p�dn� vrstvu do podzemn�ch vod, sr�kov� vody, posudek hydrogeologa, z�statkov� pr�tok ve vodn�ch toc�ch.

Za��zen�, kter� se nach�zej� pod hladinou zp�tn�ho vzdut� ve stokov� s�ti, nesm� umo��ovat zaplaven� objektu vzdutou vodou. Ohro�en� prostory a za��zen� se mus� chr�nit technick�m opat�en�m. Probl�m je t�eba �e�it i v p��pad�, kdy ve�ejn� kanalizace je n��e ne� je podlaha podzemn� m�stnosti, ta je v�ak pod �rovn� vzdut�.

V �l�nku jsou uv�d�ny n�zory na mo�n� �e�en� p�i odstra�ov�n� bezpe�nostn�ho rizika p�i pou�it� dr�toskla v ohrazen� v�tahov�ch �achet.

Jedn�m z hlavn�ch ukazatel� kvality pasivn� d�evostavby je zaji�t�n� kvalitn�ho zdrav�ho vnit�n�ho prost�ed�. Velk� d�raz je kladen na v�b�r nejvhodn�j��ch materi�l� a to nejen pro samotnou konstrukci stavby, ale i pro jednotliv� komponenty. D�evo, jako ekologick� stavebn� materi�l, je velmi vhodn� pro v�stavbu pasivn�ch dom�. Pod�vejte se na n�kolik p��klad� a mo�nost� kvality pasivn�ho domu.

Elektrochemick� kondenz�tory (superkondenz�tory, ultrakapacitory) jsou elektrotechnick� sou��stky schopn� akumulovat, udr�et a vydat velk� mno�stv� elektrick� energie. K uchov�v�n� energie vyu��vaj� dvou princip�: elektrick� dvojvrstvy a vratn� chemick� reakce.

Sofistikovan� �e�en� otopn�ch soustav vede k tomu, �e kdy� se jednou a v jak�mkoliv st�diu zateplen� spr�vn� osad� TRV a se��d� a sou�asn� se instaluje sofistikovan� �e�en� p�ed�vac� stanice, kter� „um�“ p�ipravit a hlavn� udr�et po�adovan� parametry v pr�b�hu cel� otopn� sezony, pak ji� do doby �ivotnosti otopn� soustavy (v�. stanice) nen� t�eba nic rekonstruovat a jin�ho �e�it, ne� spr�vn� upravit teplotn� a hydraulick� parametry v t�to stanici.

V sou�asn�m boomu instalac� FV elekt�iny se st�v�, �e i do laborato�� Fyzik�ln�ho �stavu AV �R dostaneme ot�zku, jak� fotovoltaick� panel je nejlep��. Na takovou ot�zku nen� jednoduch� odpov��. Ide�ln� panel by m�l m�t p�edev��m co nejvy��� ��innost, kter� by nez�visela ani na teplot�, ani na intenzit� osv�tlen�. Krom� toho by panel nedegradoval, obe�el by se bez �dr�by, byl co nejleh�� a p�itom pevn� a odoln�. Takov� panel zat�m nikdo nevyrobil (a to bez ohledu na mo�nou cenu). Pokud nen� ide�ln� volba, jak� mo�nosti se tedy nab�zej�?

V textu je posuzov�n vliv vysok�ho tepeln�ho odporu obvodov�ho pl�t� na tepelnou pohodu a n�vrh vyt�p�c�ho a v�trac�ho syst�mu, kter� jsou st�le vn�m�ny tak, jako je tomu u budov s klasick�m obvodov�m pl�t�m, tedy s ni���m tepeln�m odporem.

K v�razn�j��mu sn��en� spot�eby elekt�iny jako nejdra��� a neju�lechtilej�� energie nesta�� pouze v�m�na elektrospot�ebi�� za �sporn�j��, je nutn� komplexn� p��stup i z hlediska m��en� spot�eby, ��elnosti a komfortu elektrick�ch za��zen�.