Od za��tku roku 2011 je v platnosti na��zen� vl�dy �. 91/2010 Sb., o podm�nk�ch po��rn� bezpe�nosti p�i provozu kom�n�, kou�ovod� a spot�ebi�� paliv. O tom, �e se jedn� o velice citliv� t�ma, sv�d�� �ada �l�nk�, kter� se v souvislosti s jeho zaveden�m v m�di�ch objevily. Autor v �l�nku upozor�uje na ur�it� dezinformace, kter� tuto problematiku prov�zej�.

Pod�l elekt�iny z OZE by podle n�rodn�ch ak�n�ch pl�n� m�l dos�hnout 34,3 % z hrub� kone�n� spot�eby elekt�iny v EU. V �l�nku je uveden v grafick� a tabulkov� podob� pl�novan� instalovan� v�kon OZE elektr�ren v jednotliv�ch st�tech EU.

Na z�klad� �etn�ch dotaz� k novele vyhl�ky 193/2007 po��dala redakce TZB-info o stanovisko St�tn� energetickou inspekci (SEI). Ta ve sv�m vyj�d�en� p�ipojila i doporu�en� postup optimaliza�n�ho v�po�tu tlou��ky izolace.

�l�nek upozor�uje na zru�en� patentu na v�robu pelet a briket z rostlin a na skute�nost, �e zru�en� patentu nebo v�maz u�itn�ho vzoru m� zp�tn� ��inky, tj. vznik� pr�vo vym�hat vr�cen� doposud zaplacen�ch licen�n�ch poplatk�.

V sou�asn� dob� se setk�v�me s okny a vchodov�mi dve�mi, kter� jsou ozna�en� zna�kou CE a doprov�zeny CE �t�tkem. Pokud je tedy v�robek ozna�en �t�tkem CE, m� u�ivatel informace o z�kladn�ch deklarovan�ch vlastnostech a u�itn�ch t��d�ch v�robku.

Podle statistik MPO je v mal�ch zdroj�ch zne�i��ov�n� ovzdu�� sp�leno ro�n� v�ce jak 3 mil. tun biomasy a 1,8 mil. tun uhl�. P�i sou�asn�m v�voji cen plynu a elekt�iny bude uhl� nejlevn�j��m palivem a pro soci�ln� slab�� nejp��stupn�j��m. Jak� je sou�asn� trend v�voje v kontextu s evropsk�mi p�edpisy?

P��sp�vek se zam��uje na vysv�tlen� p���in vad keramick�ch obklad�, kter� byly aplikov�ny na zd�nliv� stabiln� podkladn� konstrukce �i vrstvy. Upozor�uje na objemov� zm�ny i pru�n� a plastick� deformace �elezobetonov�ch stropn�ch konstrukc�, kter� mohou vyvol�vat takov� nap�t� v povrchov�ch vrstv�ch tvo�en�ch keramick�mi obklady �i dla�bou, kter� vedou ke vzniku trhlin nebo delaminaci.

T�et� d�l seri�lu popisuje principy a �skal� p�irozen�ho v�tr�n� a z�kladn� principy, technick� �e�en� a p��nosy nucen�ho v�tr�n� se zp�tn�m z�sk�v�n�m tepla v obytn�ch budov�ch.

Sol�rn� soustavy s dlouhodobou nebo sez�nn� akumulac� se p�edev��m v zahrani�� st�vaj� b�nou sou��st� pokro�il�ch �sporn�ch otopn�ch soustav, zejm�na v r�mci ekologick�ch projekt� n�zkoenergetick�ch staveb, sol�rn�ch s�dli��, komer�n�ch budov �i r�zn�ch v�zkumn�ch projekt�. N�kolikalet� provozy t�chto soustav a data nashrom�d�n� z t�chto aplikac� ukazuj� na jejich re�ln� potenci�l vyu�it� v b�n� praxi.

Jedn�m z efekt� v�stavby pasivn�ho domu je mo�nost �pln�ho vypu�t�n� klasick�ch topn�ch syst�m�, v�razn� nav��en� komfortu bydlen�, kvalitn� �e�en� v�tr�n� bez pr�vanu, vy��� efekt vyu�it� obnoviteln�ch zdroj� energi�. Ve druh�m d�le cyklu uk�eme metody stanoven� produkce �kodlivin.

V posledn� dob� se hodn� mluv� o odpojen� od centr�ln�ho zdroje tepla. A nejen to, n�kter� bytov� dru�stva a spole�enstv� vlastn�k� jednotek u� tento krok u�inila anebo se k n�mu chystaj�. Jsou ti, co se odpojili od centr�ln�ho zdroje tepla a maj� vlastn� domovn� kotelnu, spokojeni a u�et�ili?

Ka�d� projektant vzduchotechniky trp� p�i rozhodov�n� o navr�en� optim�ln�ho v�trac�ho nebo klimatiza�n�ho syst�mu administrativn�ch budov. Jeho rozhodov�n� ovliv�uj� i dal�� okolnosti, kter� jeho volbu sp��e znesnad�uj�. Autor seznamuje �ten��e se syst�mem chladic�ch tr�mc�, kter� u n�s nen� p��li� roz���en�.

Dota�n� programy podporuj�c� sni�ov�n� energetick� n�ro�nosti a zvy�ov�n� vyu�it� obnoviteln�ch energetick�ch zdroj� jsou nab�zeny nejen v �esk� republice, ale p�irozen� i u na�ich soused�. Pod�vejme se, jak� mo�nosti finan�n� podpory v oblasti energetick� efektivity a obnoviteln�ch zdroj� jsou k dispozici v N�mecku.