Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Energetické audity - zákon a praxe

Důležitým předpokladem pro snižování spotřeby energie a minimalizaci nákladů na energetické služby je nástroj nazývaný energetický audit.

CO JE TO ENERGETICKÝ AUDIT?

Podle relativně nového zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií je energetický audit definován jako soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor.

CO JE PŘEDMĚTEM ENERGETICKÉHO AUDITU?

Sledovaným objektem může být např. bytový dům, budova školy, nemocnice, zemědělský nebo průmyslový podnik, ale i rodinný domek. Podle výše zmíněného zákona a vyhlášky č. 213/2001 ze dne 14. 7. 2001, kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetických auditů, mají povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu:

  • fyzické a právnické osoby, které žádají o státní dotaci,
  • organizační složky státu, krajů, obcí a příspěvkové organizace jejichž celková roční energetická spotřeba je vyšší než 1500 GJ,
  • fyzické a právnické osoby, s celkovou roční spotřebou energie vyšší než 35 000 GJ, pokud u jednotlivých budov nebo areálů samostatně zásobovaných energií je celková roční spotřeba energie vyšší než 700 GJ.

Energetický audit je popis energetické kvality systému, jehož jednotnou metodiku provádění stanoví výše zmíněná vyhláška, a který lze v hrubých rysech charakterizovat následujícími body:

   ENERGETICKÝ AUDIT
   (stručný obsah dle metodiky České energetické agentury)

  1. Identifikační údaje
  2. Popis výchozího stavu
    • Základní údaje o předmětu EA
    • Základní údaje o energetických vstupech do předmětu EA
    • Vlastní energetické zdroje
    • Rozvod energie v předmětu EA
    • Spotřebiče energie
  3. Zhodnocení výchozího stavu
  4. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie
    • Beznákladová (organizační, změna chování personálu, apod.)
    • Nízkonákladová (např. v rámci údržby)
    • Vysokonákladová (investice)
  5. Ekonomické vyhodnocení
  6. Vyhodnocení z hlediska ochrany ŽP
  7. Závazné výstupy energetického auditu
    • Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství
    • Celková výše dosažitelných úspor energie
    • Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu včetně ekonomického hodnocení, tj.soubor opatření k dosažení garantované úspory energie.
    • Závěrečná doporučení
    • Evidenční list energetického auditu

Energetický auditor je nestranná a nezávislá fyzická osoba, která je zapsaná do seznamu energetických auditorů vedeného ministerstvem. Musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu a je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním energetického auditu.

JAKÉ JE MÍSTO ENERGETICKÉHO AUDITU VE FINANCOVÁNÍ PROJEKTU?

Tradiční přístup, kdy se úsporná opatření provádějí zpravidla bez podrobné přípravy projektu, většinou vede pouze od projektové dokumentace k přímé realizaci. Komplexní posouzení projektu naproti tomu nabízí i jiná řešení, než poskytne běžný úsudek, nebo jednostranné řešení problému.

Plánování investic v energetice je potřeba posuzovat zejména z následujících hledisek:
  • sociální
  • politická
  • legislativní
  • energetická
  • ekonomická
  • ekologická

Pokud se například v případě CZT (centrální zásobování teplem) řešení zúží pouze na výměnu zdroje bez úvahy o investování do energetických úspor, hrozí, že se do projektu zahrnou pouze opatření s velmi krátkou dobou návratnosti, která může zákazník zaplatit z vlastních zdrojů. Krátkodobé přínosy mohou mít pak dlouhodobé negativní dopady.

Nákladnější opatření, se jako ekonomicky nevýhodná již nerealizují, ačkoliv mohou přinést dlouhodobé a trvalé snížení spotřeby energie se všemi přínosy pro životní prostředí. Problém lze řešit například jiným způsobem financování (půjčka, financování třetí stranou nebo EPC - Energy Performance Contracting).

K podrobnější přípravě projektu slouží proto i další základní materiály:
  • Studie proveditelnosti, která analyzuje a vyhodnocuje různé varianty řešení a zaměřuje se zejména na hodnocení ekonomické efektivnosti, slouží jako podklad pro výběr nejvhodnější varianty.
  • Podnikatelský plán, který na základě výběru optimální varianty definuje postup, podmínky a prostředky pro dosažení cíle podnikatele, slouží jako nástroj na získání finančních prostředků.
Ideální postup při plánování investic v energetice lze shrnout do následujících bodů:
  • podnikatelský záměr
  • studie proveditelnosti
  • výběr optimální varianty
  • podnikatelský plán
  • zajištění financování
  • technická dokumentace
  • realizace

Následující tabulka ukazuje na možné rozdíly mezi studií proveditelnosti a energetickým auditem:

Studie proveditelnosti Energetický audit
identifikace problému identifikace problému
analýza trhu  
technická analýza a návrh variant technická analýza a návrh variant
ekonomická analýza ekonomická analýza
finanční analýza  
  analýza vlivu na ŽP
analýza rizik a ostatních faktorů analýza rizik a ostatních faktorů
návrh optimální varianty návrh optimální varianty

ZÁVĚR

Zahraniční i tuzemské zkušenosti například ukazují, že energetický audit a studie proveditelnosti zpracované nestranným způsobem jsou významnými rozhodovacími materiály při přípravě kvalitních projektů v energetice. Zvláště v energetice se jako účelné jeví přiblížení energetické auditu co nejvíce formě studie proveditelnosti. Potom lze pokračovat podnikatelským plánem, který je zvláště důležitý při získávání finančních prostředků.

U rozsáhlejších energetických systémů (průmyslový nebo zemědělský podnik, areál nemocnice) je podnětné provedení energetického auditu celého organizačního celku. Podle jeho výsledků lze zpřesňovat jednotlivé dílčí části. Nezastupitelná je rovněž garance dosažení očekávaných úspor energie, zejména při použití veřejných finančních prostředků.

Investorovi, který nese zodpovědnost za rozhodnutí o rozsahu konzultačních prací, musí být zřejmá vysoká návratnost prostředků vložených do konzultačních aktivit.

POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA:

[1]Didušková, M., Votápek, M.: Jak investovat do úspor a šetřit vlastní kapitál, Energy Performance Contracting. SEVEn, Praha, 1995.
[2]Hirš, J.: Organizační postup energetického auditu. Časopis Energie, 5, 6/97.
[3]Kol. autorů: Audit energetického hospodářství budov. Skripta pro kurz energetických auditorů. ČEZ, a.s., RAEN, s.r.o., Praha, 1997.
[4]Kol. autorů: Energetický audit ve zdravotnických zařízeních. Metodika auditu. ČEA, Praha, 1996.
[5]Kol. autorů: Metodika energetického auditu v průmyslovém podniku. ČEA, Praha, 1996.
[6]Maroušek, J., Zeman, J., Tintěra, L.: Příprava projektů a rozhodování. Přednáška EEBW, SEVEn, Praha, 2000.
[7]Vyhláška č. 213/2001, kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetických auditů.
[8]Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií.
[9]Zeman, J.: Od dotací k zisku: Jak řešit zásobování teplem v komunální sféře. Přednáška EEBW, SEVEn, Praha, 1995.

EkoWATT
Bubenská 6,
170 00 Praha 7
Česká republika

tel: +420 266710247
fax: +420 266710248
www: www.ekowatt.cz
email: ekowatt@ekowatt.cz
 
 
Reklama