Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Tepelná čerpadla do kostelů?

Státní podpora k prosazování obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím různých forem dotací nebo daňových úlev je běžná v celé Evropě i v řadě dalších zemí. Nejdůležitějšími podmínkami účinnosti dotací je ale transparentnost a objektivita při přidělování podpor. Jsou tyto podmínky dodržovány i v České republice? Fakta předkládaná v článku tomu příliš nenasvědčují.

15 let po revoluci:
Fikce z roku 2004:
(Státní pokladna praská ve švech, funguje nám školství a zdravotnictví, nezaměstnanost skoro žádná a daně tak malé, že je radost je platit. Kostely jsou vytápěny tepelnými čerpadly, chrámové střechy jsou plné solárních panelů a na každé faře mají bazén. Ráj na zemi!)
Člověče co se ti stalo, kde to žiješ? No přece v Čechách.... myslím to upřímně, podívej: Státní fond životního prostředí dává 100 procentní dotace církvím na čerpadla, solární systémy a podobné zdroje obnovitelné energie, dokonce i novou otopnou soustavu mají zdarma!

Pane ministře, vážně? To jsme tak štědří? "Ano je to pojato jako demonstrační osvětový projekt, který si dává za cíl ukázat veřejnosti využití obnovitelných zdrojů energie v praxi, mnohé kostely skýtají velké množství úspor energie, v mnohých se topí přímotopy, nebo hnědým uhlím". "Každý první přihlášený kostel v daném okrese dostane 100 procentní dotaci a ostatní už jen 90 procent"
Ach tak, myslíte, že bychom konečně ukázali, že na to máme, dosáhnout v roce 2010 oněch inkriminovaných 8 % vyrobené el. energie výhradně pomocí obnovitelných zdrojů energie?

Ale koukněme se, co už bylo podpořeno, co se podpořit hodlá a kolik žadatelů se ještě přihlásilo, abychom věděli, kam s tím přebytkem finančních prostředků, který nás už léta trápí.

Schválená podpora opatření ze SFŽP v církevních objektech v roce 2004 (tis. Kč)

Žadatel o podporu Vytápění obnovitelným zdrojem energie Původní vytápění Náklady akce Dotace % výše dotace Rozhodnutí *
rok 2004
Dílo Mariino-Hnutí Fokoláre Centrum Mariapoli, TČ- země/voda o výkonu 39,6 kW zemní plyn 1 875,00 1 313,00 90 ministr
Římskokatolická farnost Bohuslavice Fara - TČ - země/voda, výkon 15,9 kW kotelna na tuhá paliva- koks 682,00 477,00 70 ministr
Římskokatolická farnost Velehrad Fara - TČ - vzduch/voda, výkon 40 kW nyní nevytápěn, původní vytápění zemním plynem 3 252,00 3 252,00 100 ministr
Kongregace Milosrdných sester v Opavě Klášterní budova - TČ - vzduch/voda - 106 kW síť CZT 13 263,00 13 263,00 100 ministr
Biskupství Litoměřické Farní úřad -TČ země/voda o výkonu 170 kW a 60 m² solárních kolektorů zemní plyn 18 969,00 18 969,00 100 ministr
Školské sestry sv. Františka Arcibiskupské gymnázium- 112,5 m² solárních kolektorů zemní plyn 4 852,00 4 852,00 100 ministr
Česká provincie, Schonstattské sestry Mariiny TČ - země/voda o výkonu 20 kW kotelna na tuhá paliva a dřevo 1 670,00 1 670,00 100 ministr
Kongregace Šedých sester II. řádu sv. Františka Klášter Lomec- TČ - vzduch/voda - 80 kW el. energie- přímotopy 2 682,00 2 414,00 90 standardní hodnocení
Náboženská obec Církve českosl. husitské v Kyjově Kostel- TČ- vzduch/voda - 75 kW částečně vytápěn kamny na zemní plyn 1 653,70 1 488,30 90 standardní hodnocení
Římskokatolická farnost Moravský Písek Kostel- TČ- vzduch/voda - 75 kW částečně vytápěn akumulačními kamny 1 562,80 1 406,50 90 standardní hodnocení
Fatimský apoštolát v ČR Fatimský apoštolát- kotle na biomasu - 115 kW vytápění akumulačními kamny 1 166,00 1 049,40 90 standardní hodnocení
Náboženská obec Církve českosl. hus. v Brně - Židenicích Obyt. Budově - TČ - vzduch/voda, 33 kW, 16 m² solárních panelů částečně přímotopy a zemním plynem 1 457,00 1 311,00 90 standardní hodnocení
Římskokatolická farnost Stonava Kostel - TČ- země/voda - 28 kW částečně vytápěn akumulačními kamny 4 141,00 4 141,00 100 standardní hodnocení
CELKEM 57 225,50 55 606,20    
zdroj: SFŽP

* Z tabulky vyplývá i rozsah pravomocí ministra ŽP, které mu do ruky dává zákon o Státním fondu životního prostředí. Podle něj může ministr udělovat tzv. výjimečné podpory mimo žádosti přezkoumané a doporučení Státním fondem pro životní prostředí. Fond by jen těžko navrhoval k podpoře ve svém standardním hodnocení objekty, které je možné vytápět ze soustavy centrálního zásobování teplem, nebo jež jsou vytápěny zemním plynem. Za zamyšlení stojí, že plynofikace jsou podporovány z téhož Fondu a z globálního hlediska jsou emise zemního plynu nižší než emise vyprodukované na výrobu el. energie, kterou potřebují na provoz tepelná čerpadla.

Dle dobře informovaného zdroje je v současné době na Fondu evidováno více než 50 žádostí církevních subjektů o podporu. Vesměs se jedná o 100 %-ní dotaci s celkovým požadavkem na podporu přesahujícím 170 mil. Kč. A tak se možná ještě dočkají podpory v Třebeticích u Holešova na instalaci tepelných čerpadel do kostela Římskokatolické farnosti. Nikomu nevadí, že zde momentálně mají funkční topidla na zemní plyn a jejich životnost se předpokládá až do roku 2010. Nebo se z Fondu investuje více než 18 mil. Kč do tepelných čerpadel v domě s pečovatelskou službou a ubytovny řádových sester sv. Františka České provincie v Břevnově, kde je něco přes deset let funkční plynová kotelna? Zvláště křiklavý případ mrhání státními penězi je dotace 13 mil. do klášterní budovy kongregace Milosrdných sester Regina ve Zlíně, která má možnost odběru tepla z městské sítě CZT.
Ale abychom jenom nespílali, jaké že to ministerstvo životního prostředí má výborné nápady na zvýšení volebních preferencí strany, která ho řídí.

Jsme přeci jenom na portálu TZB-info, zásadní informace již zazněly. Zkusme se ale zamyslet také z širšího hlediska než jen topenářského. Co se stane s historickými objekty jako kostely, fary a různé kaple, jestliže je začneme najednou vytápět.

Mnohde je v projektech počítáno s podlahovým vytápěním, což je zřejmě nejlepší způsob pro využití nizkopotencionálního tepla, mnohde budeme vytápět klasickou otopnou soustavou. Jsou zde ale i návrhy na komplexní nebo jen částečné zateplení objektů, jako možné varianty dalších úspor energie. Zcela jistě změníme klima v objektech, které byly stavěny za jiných poměrů, nepočítalo se s nějakým intenzivním vytápěním. Dojde i k mnohým úpravám stavebních konstrukcí vlivem zateplení a povrchových úprav historických podlah.

Jaký budou mít výrazné změny teplotního režimu budovy dopad na obvodové stavební konstrukce? Jaké problémy mohou nastat, co můžeme očekávat od těchto zásahů do památkových budov, jak se na změny budou tvářit malby a historické kresby, co možná kondenzující pára, co možný výskyt plísní? Jsou všechny tyto možné dopady projekčně vyřešeny? Řeší projekty kromě vytápění i větrání nově vytápěných prostor? To vše jsou otázky, o kterých tabulky SFŽP nemluví. Ale jistě by pro dobrou pověst obnovitelných zdrojů energie i ministerstva životního prostředí přispěla diskuze, ze které by vyplynuly odpovědi na ně. Portál TZB-info může být díky své návštěvnosti jistě kvalitním prostředníkem pro takovouto diskuzi.