Spr�vn� u��v�n� odborn� terminologie usnad�uje komunikaci mezi jednotliv�mi profesemi, ale i mezi dodavateli a investorem. �l�nek p�in�� p�ehled z�kladn�ch topen��sk�ch definic� nap��� cel�m oborem jako pom�cku pro projektanty, dodavatele ale i investory.

Teplo p�ed�van� z otopn� plochy v horn� ��sti haly se d�l� na s�lavou a konvek�n� slo�ku. Konkr�tn� �e�en� s�lav�ch prvk� pak definuje podm�nky pro jejich n�vrh.

S�la mo�sk�ho v�tru a jeho potenci�l pro rozvoj v�trn� energie z pob�e�� kolem Evropy sah� dle odhad� za energetick� pot�eby �lensk�ch zem� evropsk� p�tadvac�tky. Je tedy nad�le nezbytn� nutn� se touto energi� zab�vat, p�esto�e jej� nyn�j�� cena je v dal��m rozvoji sp��e p�ek�kou.

K naps�n� t�to, sp��e �vahy ne� odborn�ho �l�nku, m� vedl z�itek z konference Izolace 2006, kde jeden soudn� znalec informoval odbornou ve�ejnost o sv�m p��padu: Byl po��d�n o zpracov�n� znaleck�ho posudku na novostavbu, kde se nadm�ru vyskytovala pl�se�. Posudek zpracoval, zd�vodnil, pro� pl�se� vznik�. Byl v�ak dodavatelem stavby za�alov�n.

�l�nek popisuje vliv hmo�dinek, kter�mi se kotv� kontaktn� zateplovac� syst�my, na celkovou tepelnou ztr�tu objektu. Je dopln�n simulac� termogramu, grafy pr�b�h� teplot a tabulkou vypo�ten�ch hodnot jednotliv�ch hmo�dinek a konstrukc�.

�l�nek hovo�� o p�ipravovan� norm� pro provoz a �dr�bu vnit�n�ch vodovod� prEN 806-5, kter� bude zavedena do �esk�ho i slovensk�ho syst�mu n�rodn�ch norem a obsahuje �adu nov�ch z�sad nejen pro b�nou �dr�bu, ale nap�. i pro uveden� do provozu po dost�vce podle d�lky odst�vky. Z hlediska aktu�ln� hygieny se jedn� o z�sadn� zm�nu p��stup�.

Radon jako�to plyn m� p�irozenou schopnost unikat z prost�ed� s vy��� hustotou (geologick� podlo��, p�da) do vnit�n�ho prost�ed� budov. N�kdy sta�� i mal� net�snost v proveden� izolaci, kterou pronik� nahromad�n� plyn. Jako nej��in�j�� protiradonov� opat�en� se ukazuje dostate�n� v�tr�n�.

Jedn� se o jednu z prvn�ch realizac� energeticky pasivn�ho domu, kter� vyu��v� ucelen� syst�m teplovzdu�n�ho cirkula�n�ho vyt�p�n�. Zku�enosti ukazuj�, �e p�i podobn�ch realizac�ch lze pracovat s intenzitou v�m�ny vzduchu men�� ne� 0,2 hod^-1.

Semin�� na t�ma Elekt�ina ze Slunce - nast�v� boom fotovoltaiky (?) se uskute�nil v r�mci veletrhu St�echy Praha pod z�titou Ligy ekologick�ch alternativ. O celou akci byl enormn� z�jem a p�epln�n� s�l nazna�uje, �e toto t�ma je dnes �hav� aktu�ln�.

Velkorys� v�tr�n� je v po��dku v�dy, kdy� vede ke vzr�stu komfortu. Je-li venku deset patn�ct stup�� nad nulou, probl�m se such�m vzduchem nikdy nenast�v�. V mraze je to ov�em jinak: "�ist� a �erstv� vzduch" nemus� b�t p��jemn�, klesne-li jeho vlhkost pod t�icet procent. Snadn�m opat�en�m je sn��it tehdy tempo v�tr�n� v�razn� pod hodnoty doporu�ovan� normami.

Z�kladem �sporn�ho vyt�p�n� s�lav�mi panely spojen�mi do pas� je jejich optim�ln� rozlo�en� nad vyt�p�nou plochou a jejich pospojov�n� spojen� s ohledem na hydraulick� parametry, spoje, mno�stv� a um�st�n� armatur aj..

Dle n�zorn�ho p��kladu autora je finan�n� n�ro�nost vynalo�en�ch prost�edk� na v�robu 1 GJ elektrick� energie pomoc� v�trn� elektr�rny u n�s desetin�sobn�, ne� �spora 1 GJ elektrick� energie u�et�en� proveden�m vhodn�ho zateplen� objektu. Pro� tak v�razn� podporovat jen zdroje energie a ne jejich �sporn� opat�en�?

Druh� kotelna na biomasu u n�s, kter� vyu��v� unik�tn� technologii ORC, byla slavnostn� spu�t�na do provozu dne 3.11.2005 za ��asti ministra �ivotn�ho prost�ed�. Jak si stoj� tato realizace ve srovn�n� s ji� spu�t�nou kogenerac� v T�eb��i nebo v rakousk�m Lienzu?

Vyu�it� sol�rn�ch soustav s fas�dn�mi velkoplo�n�mi kolektory v panelov� z�stavb� lze u n�s p�i�adit k nev�dan�m prozat�m sp��e ojedin�l�m jev�m. �l�nek je v�tahem z bakal��sk� pr�ce s mo�nost� zaj�mav�ho potenci�lu vyu�it� takov�to soustavy v panelov� z�stavb� konkr�tn� pra�sk�ho s�dli�t� Barrandov. Zaj�mav� je i my�lenka v opakovatelnosti v panelov�ch s�dli�t�ch u n�s.