Reakce na komentář Energetického regulačního úřadu ke zvýšení cen elektřiny od 1.1.2006

Reaguji tímto na vysvětlení Ing. Martina Koďouska, Ph.D. z Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ).

Krátce po zveřejnění jsem se věnoval vysvětlujícímu komentáři ERÚ k cenám za elektřinu. Očekával jsem, že budou předloženy přesvědčivé argumenty o rozporech mezi proklamovaným průměrným cenovým růstem 8,9 % a skutečným cenovým skokem, jak jsem uvedl ve svém článku doplněném cenovou analýzou zveřejněném na portálu TZB info dne 19.1.2006. ERÚ mne však svým vysvětlením a předloženými podklady pouze utvrdil v přesvědčení, že skryté cenové manipulace jsou realitou, občan zákazník je manipulován kvalifikovaně a cíleně, skutečný cenový nárůst proti oznámenému je násobný, cenová politika v elektroenergetice je neprůhledná. Už samotné porovnání systému cenové tvorby a ceníkové prezentace dvou strategických komodit zemního plynu (ZP) a elektřiny je stejným úřadem ERÚ prováděno zcela odlišným způsobem. Zatím co u ZP je logicky cena předem vykalkulována a jsou v ní zahrnuty veškeré náklady (distribuce, doprava, skladování apod.), zákazníkovi je předložen přehledný ceník s tím, že ceny se logicky snižují s růstem odběru. V případě elektřiny je cenotvorba pro zákazníka složitou hádankou s řadou přirážek, ve které ztrácí podstata přehlednosti a srovnatelnosti cenového růstu. Zákazník tak s vědomím, že zaplatí oproti minulému roku o 8,9 % více, téměř s jistotou přehlédne, že u podstatné většiny sazeb dochází ke skokovému navýšení cen u NT (nízkého tarifu) jak jsem uvedl v analýze. Pro přehlednost uvedený přehled cen a jejich meziročního extrémního navýšení v nízkém tarifu uvádím opakovaně. Tak extrémní cenový nárůst NT se logicky a významně promítá v konečné ceně sdružených sazeb.

ERÚ v odezvě předložil tabulku průměrné úrovně cen dodávky elektřiny v jednotlivých regionech jako důkaz, že diskutovaný průměr cen v ČR je skutečně 8,9 %. Prostým součtem čísel spodního řádku podělených sedmi regiony by snad člověk i uvěřil, pokud by důkladněji nezkoumal podivnou cenovou metodiku úřadu. Co že to vlastně ERÚ předkládá lidem k uvěření? Soubory čísel nemají logiku ani vazbu, součty ve svislých sloupcích - regionech (šedé zvýraznění) podělená počtem sazeb nejsou výsledným číslem ve spodním řádku, záporné hodnoty sloučených (zrušených) sazeb D 24 a D34 jsou zjevně nepravdivé. Snaha ERÚ zákazníka přesvědčit, má zcela opačný efekt. V samém důsledku je dalším dokladem, že zákazník je mystifikován, způsob argumentace ERÚ z hlediska důvěryhodnosti jeho cenové tvorby nabývá až skandálních rozměrů.

Nárůst výsledných cen dodávky pro domácnosti v roce 2006 (z komentáře ERÚ)

Protože moje původní cenová analýza nezahrnovala hodnoty sloučených sazeb tj. D24 s D25 ; D34 s D35 ; doplňuji je, aby bylo možné porovnat věrohodnost záporných hodnot uváděných ERÚ. Pro úplnost uvádím, že opět setrvávám na jednotné srovnávací metodice tj. ceníkem SČE 2005 a novým ceníkem skupiny ČEZ, platným od 1.1. 2006 z důvodu blízkosti oznámeného průměrného navýšení cen (viz komentář k původní analýze).

Sazba D 24 - dvoutarifová sazba s platností NT - 8 hodin (spotřeba domácnosti + akumulační ohřev teplé vody)

Sazba D25d

Sazba D34 dvoutarifová sazba s platnosti NT - 16 hodin (spotřeba domácnosti, hybridní vytápění, ohřev teplé vody)

Sazba D35d

Domnívám se, že výše uvedené srovnání i argumenty k tabulce ERÚ jsou dostatečné k tomu, abych je nemusel podrobněji komentovat.

K příkladům meziročního zvýšení cen pro zákazníky společnosti EON, odběr v sazbě D45 - Výběr ERÚ.

ERÚ vybral jako příklady odběry v sazbě D45 a ve čtyřech variantách (A,B,C,D,) vysvětlil, jaký vliv má na meziroční nárůst ceny velikost jističové sazby, výše odebrané energie a poměr odebrané energie ve vysokém a nízkém tarifu. V podstatě sděluje zákazníkovi v sazbě D 45, že když bude odebírat elektřinu podle receptu varianty "A", pak se vejde do škatulky ohlášeného zdražení.
Protože se profesně zabývám tepelnou technikou s vazbou na elektroenergetiku, dovolím si oponovat a vyjádřit svůj věcný pohled i na tuto problematiku.

ERÚ předkládá typický odběr ve variantě "A" a uvádí jako příklad hodnotu jističe a množství odběru /rok.

množství elektřiny za rok ve VT = 410 kWh
množství elektřiny za rok v NT = 9740 kWh
jističová hodnota 25 A

Za předpokladu takového odběru představuje cenové meziroční navýšení podle ERÚ pouze 7,7 %.

Musím připustit, že i vzorová skladba varianty "A" odběru se může občas vyskytnout, rozhodně bych si netroufal ji označit za typickou. V této chvíli není tolik podstatné jaká společnost elektřinu dodává (ceny se příliš neliší), důležité jsou uvedené tři složky, které cenu ovlivňují. Velmi podstatná je skutečnost, že ERÚ v krátkém časovém úseku dvou let zlikvidoval popř. umožnil likvidaci pestré nabídky distribučních sdružených sazeb v původním rozsahu celkových dvanácti (D24; D 36 ; D 46 byly zrušeny). Pestřejší nabídkový sortiment umožňoval výhodnější volbu výběru sazby pro zákazníka. V praxi se ve výrazné většině odběratelé řídí svou potřebou zabezpečit chod domácnosti, pokud je nabídka omezená, mohou si o ideálním odběru variantě "A" s navýšení ceny o 7,7% popř. 8,9% nechat pouze zdát. Monopolní trh jim prostě není ochoten vyhovět. Hledání typického odběratele se zdá být pro tržní společnost poněkud netypické, protože by drtivá většina zákazníků musela být zařazena do škatulky netypických, tedy těch, kteří prostě neumějí elektřinu správně a výhodně nakupovat.