Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Diskuse ke lnkm
Archiv lnk

zadejte vlastn lnek

zpt na aktuln lnky

22.8.2005
Ing. Marek Holba, Ph.D.,Yang Yang, Sang Chul Bae, Ocenografick institut Imari, Japonsko

Postupn dochzejc zsoby fosilnch paliv by bez nalezen efektivnho zstupnho zdroje energie mohly vyvolat energetickou krizi. Vodk by se ml po vyerpn tchto tradinch surovin stt plnohodnotnou a ekologickou nhradou.

12.6.2006
Ing. Dane Burket, Ph.D., len vboru esk nuklern spolenosti

Jakou strukturu energetickch zdroj meme oekvat v dohledn budoucnosti? Kter zdroje vroby elektiny budou pte nrodnch ekonomik? Bude nadle pevaovat uhl a jdro nebo se peorientujeme na plyn? Zanou hrt rozhodujc roli obnoviteln zdroje?

25.10.2004
RNDr. Jana Plamnkov

esk solrn liga nala svj pedobraz v Nmeck solrn lize, kterou u od roku 2001 organizuje redakce asopisu Solarthemen ve spoluprci s ekologickou organizac Deutsche Umwelthilfe. Z pvodn skromnch zatk se rozrostla v akci, do kter jsou zapojeny stovky mst, vesnic i mstskch st, kter mezi sebou asto velmi vehementn sout o prestin titul Solrn mistr.

12.7.2006
Ing. Ji Cikhart, DrSc., soudn znalec a energetick auditor

Druh dl Men a indikace tepla popisuje indiktory termolnkov, elektronick a indiktory VIPA. Jejich historii, pednosti, nedostatky a vhodn uit v praxi.

9.10.2006
Ing. Jan Schwarzer, VUT v Praze, Fakulta strojn, stav techniky prosted

lnek se zabv stanovenm souinitel mstnch odpor ve vzduchotechnice s vyuitm potaov mechaniky tekutin (CFD) a jejich porovnnm s daji v literatue. V budoucnosti bude lnek doplnn o daje pro jin prtoky a rozen pro dal bn uvan tvarovky.

14.3.2003
Ing. Michal Kabrhel, VUT FSV TZB

Systm vytpn m i pi pouit obnovitelnch zdroj energie vytvoit v interiru optimln tepeln a ppadn i vlhkostn parametry. Pi navrhovn netradinch zdroj energie je vhodn sledovat, zda energetick pnos danho een odpovd monmu snen komfortu uvn a zda jsou v projektu uvaovny i urit nepesnosti, ke kterm v relnm provozu dojde.

2.10.2006
Ing. Libor Novk, Adla Bystick

Nejvt esk stavebn veletrh je minulost. Bilancovat a hodnotit ale nebudeme. Kdo tam byl, udlal si obrzek svj. Nsledujc lnek pin nkolik vybranch posteh a pedstaven nejlepch vrobk ze soute GRAND PRIX.

29.9.2006
Ji la, LA MODI Praha

Dsledn pouit teplotnho faktoru vnitnho povrchu pi vyjden kondenzace vodn pry na vnitnch povrch konstrukc budovy respektive na vylouen rstu plsn na tchto povrch, je nejen mon, ale i vhodn. K tomuto zvru dospl autor nsledujcho lnku.

2.10.2006
Ing. Vladimr Valenta

Kondenzan kotle jsou modernmi zdroji tepla, kter podstatn zvyuj vyuit energie, kter je obsaena v zemnm plynu. Na spn i naopak nespn funkci kondenzanho kotle se podl zejmna projektant tepeln soustavy.

15.1.2013
Ing. Roman ubrt, VTE esk Budjovice

Okno je z hlediska izolac stle nejslabm lnkem obvodovch konstrukc. Proto zde probh a lze oekvat, e jet dlouho bude probhat, pekotn vvoj. Jeho smry lze vysledovat i na zahraninch vstavch. Zde si lze i povimnout, jak se vyvjej tepeln izolace a co je v celkem bn nabdce rznch firem.

25.9.2006
Ing. Zdenk Ryav, PROTECH s.r.o., Nov Bor

lnek popisuje konkrtn vstupy programu Protech - porovnn vpot tepelnch ztrt podle SN 06 0210 a SN EN 12831. Rozdl v hodnotch tepelnch zrt, jako podkladu pro nvrh otopn plochy, vykazuje i pi pomrn odlinch vlastnostech stavebnch konstrukc a metodch vpotu minimln rozptyl.

22.9.2006
Ing. Vladimr Valenta

Ji ped patncti lety byla zveejnna metoda nvrhu termostatickch raditorovch ventil (TRV) do otopnch soustav. Ped nkolika lety byly dostaten osvtleny zpsoby zen tlakovch rozdl v otopnch soustavch s TRV. Proto v souasn dob ji mohou bt v provozu otopn soustavy s TRV, kter byly navreny z hlediska bezvadn funkce TRV. Jak jsou zkuenosti z jejich nasazen?

15.9.2006
Ing. arch. Vladimr Balda

Pokud nejsou na zatku prce na projektu dostupn vkresov a mapov podklady v digitln podob projektant m v takovm ppad k dispozici alespo kopie katastrlnch nebo jinch map, kter je mono neskenovat, vloit do vkresu AutoCADu a nsledn s nimi pracovat.

4.9.2006
RNDr. Antonn Fejfar, CSc., Fyzikln stav AV R

lnek prezentuje novinky fotovoltaickho vzkumu v oblasti zdrojovho kemku. Jeho souasn nedostatek vede ke vzrstajcmu zjmu o tenkovrstv lnky oznaovan jako druh generace a hledn cesty k obejit Schockley-Queisserovy hranice innosti fotovoltaick pemny jako generace tet.

11.9.2006
Ing. Tom Matuka, PhD., VUT, Fakulta strojn, stav techniky prosted

Potrubm a jeho izolac se zabv pokraovn serilu o prvcch solrnch soustav. Zkladnm kvalitativnm kritriem pro potrub a tepeln izolace solrnch soustav je jejich ivotnost, tedy pedevm odolnost vi teplotm, degradaci, atmosfrickm vlivm apod.

30.8.2006
Ing. Frantiek Plech, Sttn energetick inspekce Praha

Novela pomrn zsadnm zpsobem mn nazrn na energetickou nronost budov. V textu jsou popsny zkladn zmny a rozen zkladnch pojm, kter vychz z nalhav poteby definovat pojmy, s nimi se dle v zkon pracuje.


zpt na aktuln lnky
 
 
Reklama