Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Nastává boom fotovoltaiky?

Seminář na téma Elektřina ze Slunce - nastává boom fotovoltaiky (?) se uskutečnil v rámci veletrhu Střechy Praha pod záštitou Ligy ekologických alternativ. O celou akci byl enormní zájem a přeplněný sál naznačuje, že toto téma je dnes žhavě aktuální.

V první části se představily některé zajímavé zahraniční projekty. Jedním z nich je nepochybně fotovoltaická elektrárna v německém Göttelbornu s výkonem 4,4 MWp. Do zákulisí německého fotovoltaického byznysu dal nahlédnout Stephan Brust z firmy CitySolar, která byla dodavatelem této elektrárny. CitySolar dodává velké solární elektrárny na klíč, a to včetně získání vhodné lokality a projektu. Svou činnost začali v Německu, ale dnes už operují i ve Španělsku, Itálii a v Řecku. Podle Brusta prožívá světový trh s fotovoltaikou boom, zapojily se do něj i takové firmy jako Shell či BP. V Německu ale mají nyní poněkud problémy, protože se snížily výkupní ceny u nových instalací (v roce 2005 činily 0,43 €/kWh, dnes 0,41 €/kWh). Brust odhaduje, že ještě dva roky budou nové instalace rentabilní, ale pak už nikoli, pokud se nenajdou nové, účinnější technologie. Budoucnost tak vidí spíše v instalacích na fasádách (0,57 €/kWh) a střechách (0,52 €/kWh) - koncem roku 2005 instalovali např. systém s plochou 30 000 m2 na střechách společnosti Liebherr s výkonem 1,5 MWp a systém 125 kWp na fasády ve Waldorfu.

V Göttelbornu využili k instalaci solární elektrárny bývalé odkaliště povrchového uhelného dolu. Na ploše 165 000 m2 (20 fotbalových hřišť) instalovali 50 000 modulů. Cena investice dosáhla 35 mil. €, roční produkce energie činí 8 mil. kWh/rok. Úspory emisí CO2 dosahují 6500 t/rok, za 20 let provozu to tedy bude 130 000 tun. První projektové práce začaly v březnu 2004, montáž proběhla v květnu, v srpnu téhož roku byla elektrárna uvedena do provozu - vše tedy bylo hotovo během 4 měsíců (!!!). Důležitá byla i podpora místních politiků, o elektrárnu se živě zajímal i ministerský předseda spolkové země Sársko (elektrárna leží v srdci Sárska u Saarbrückenu).

Jitka Feitová z Univerzity Bamberg uvedla, že po volbách, kdy Zelení nejsou ve vládě, už podpora OZE není taková jako dříve. Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky klesají o 5 - 6,5 % ročně, ale stát podporuje i instalace solárních kolektorů na přípravu TUV. Kromě výkupních cen existuje v Německu i více programů podpory OZE na spolkové, zemské i místní úrovni.

Velkým zdrojem financí je i občanské spolufinancování velkých instalací, které není zdaleka jen pro nadšence, ale pro každého, protože je to považováno za dobré a celkem jisté uložení finančních prostředků. A protože velké fotovoltaické instalace budí stejné emoce jako projekty velkých větrných farem, využívají se stále více instalace na střechách. Střechy poskytnuté pro občanské instalace patří zpravidla obci (škola, sportoviště, jiný komunální objekt), ale každý panel má svého konkrétního majitele. O instalaci, montáž, provoz a další náležitosti se stará solární firma. Pořizovací cena činí 4000 - 5000 € za instalovaný kilowatt (tj. asi 10 m2). "Bohatší Němci si panely kupují na radu svého daňového poradce, protože si pak mohou dát leccos do nákladů," poznamenala Jitka Feitová. Panely si hojně dávají na střechy i firmy, protože jednak zlepšují jejich image, jednak se jim vyplatí i finančně (mimo jiné je lze odepisovat z daní). Informace šíří nevládní organizace a samotné montážní firmy, ale také města, pojišťovny a banky.

Hubert Fechner z rakouského výzkumného centra Arsenal research se zamýšlel nad možnostmi fotovoltaiky ve světě. V produkci elektřiny z PV už Evropa skoro dohonila Japonsko. EU vydatně podporuje výzkum v této oblasti, např. dává peníze na vývoj nových panelů s buňkami z amorfních materiálů. Budoucnost je podle něj v tenkovrstvých systémech, které nespotřebují tolik materiálu na svou výrobu. "To, že se do modulů při výrobě vloží víc energie, než pak za svůj život vyrobí, platilo tak před dvaceti lety, dnes dochází k energetické amortizaci během dvou až sedmi let," vyvrací Fechner neustále i u nás omílanou výhradu. Do roku 2035 se podle něho bude krýt 1 % světové spotřeby elektřiny z PV. V Rakousku situace s PV není tak příznivá jako v Německu. "Existuje roční limit na podporu PV, který stačí na instalaci 5 - 6 MW výkonu. To je ale málo na rozvinutí trhu," říká Fechner.

Další část semináře už pojednávala o situaci u nás. Podle Jaromíra Řeháka, ředitele Solartecu, tedy největšího domácího producenta PV panelů, by se u nás mělo do r. 2010 nainstalovat 29 MWp. (Pozn. red.: dosud firma udává, že je u nás nainstalován 1 MW, což mnozí ale považují za nadhodnocené ...) Dosud byla většina panelů nainstalována v rámci programu Slunce do škol. Podle něj jsou současné výkupní ceny nízké. "Naši úředníci diskriminují některé zdroje," říká Řehák a přičítá to faktu, že fotovoltaika má menší lobby než třeba spoluspalování biomasy a uhlí. Při instalacích počítá proto s dalšími dotacemi, např. z operačního programu Infrastruktura. Mezi další problémy PV řadí nedostatek křemíku na současném trhu. Pro Solartec je pak nepříjemné i to, že jeho konkurenti, tedy Kyocera a ShotSolar, kteří u nás začali působit, dostali od státu investiční pobídky, pozemky za 1 Kč a daňové prázdniny.

Vladislav Poulek z firmy Poulek solar popsal své sledovače Slunce, tedy otočné stojany fotovoltaických panelů, které se otáčejí za Sluncem a mají proto vyšší výkon - u nás o 20 - 25 %, ve Španělsku až o 35 %. Výkon dále zvyšují hřebenové koncentrátory, které se ale vyplatí hlavně v jižních krajích. "Ve Španělsku je intenzita záření i bez koncentrátoru vyšší než u nás s koncentrátorem," konstatuje Poulek. Sledovače s koncentrátory tam zvýší energetický výnos až o 80 % oproti pevným fotovoltaickým panelům. Existují i bifaciální moduly, které zachytávají odražené záření i na druhé straně; to ještě dále pomáhá zvýšit energetický výnos celého zařízení oproti běžným fotovoltaickým panelům - u nás o 65 %, ve Španělsku i přes 90 %. "Dnes je ovšem problém sehnat jakékoli moduly, natož bifaciální," potvrdil Poulek z vlastní zkušenosti obrovské problémy s nedostatkem křemíku na světových trzích. Celkové zvýšení investice je u panelu s koncentrátorem jen 15 %, i v našich podmínkách se tedy toto řešení vyplatí.

Vítězslav Jančík z firmy HiTech Media Systems popsal naši zatím největší fotovoltaickou elektrárnu, která má být spuštěna v dubnu v Opatově na Pardubicku. Instalace s výkonem 60 kWp přijde na 9 mil. Kč. Celkem 380 monokrystalických panelů s plochou 500 m2 bude umístěno na střeše budovy se sklonem 17°. Financování probíhá jak z vlastních zdrojů, tak pomocí bankovního úvěru a dotace ze Strukturálních fondů (operační program Průmysl a podnikání) a ČEA. Návratnost je spočítána na 10 - 11 let bez dotace, s dotací to bude méně. Důležité bylo získat střechu, která má jen jednoho vlastníka, aby tak byly jasné vztahy k nemovitosti - a to podle Jančíka není vůbec jednoduché. Jednoduché nebylo ani jednání s úřady a bankami. Podílel se na tom jak fakt, že jde o něco nového (v našich podmínkách), tak i nezkušenost (v oboru začínající) firmy při jednáních s bankami a fondy.

Poslední část semináře měla shrnout z různých hledisek podmínky, za nichž se nyní elektřina z PV na trhu vykupuje. Petr Klimek z Czech RE Agency kritizoval jak cenové rozhodnutí ERÚ 10/2005, které stanoví výkupní cenu elektřiny z PV na 13,20 Kč (tato cena zaručená na rozdíl od 20 let v Německu jen 15 let je podle něj nedostatečná), tak i Vyhlášku 475/2005 Sb. (technické i ekonomické parametry uvedené ve vyhlášce považuje za nesmyslné, mnohde jsou nejasnosti, vzniká právní nejistota). V CZ REA počítali návratnost 5 kW a 100 kW systému, při kalkulaci na 15 let vyšlo, že se investorovi jeho investice nevrátí, takže nebude ani schopen splácet své závazky. Reálná cena elektřiny z fotovoltaiky je v ČR podle nich u menšího systému 27 Kč/kWh, u většího 20 Kč/kWh. "Zajímalo by mě, jak ekonomové z ERÚ výkupní ceny počítali," končil P.Klimek.

Rostislav Krejcar z ERÚ to vzápětí celkem podrobně popsal, nicméně Klimka nepřesvědčil. V debatě se ukázalo, že mimo jiné záleží na poměru vlastních prostředků a úvěru - ERÚ počítal se 60 % vlastních prostředků, CZ REA jen s 20 %. Jaromír Řehák uvedl, že bankám dle jejich vlastních výpočtů vycházejí fotovoltaické instalace jako nevýhodné a odmítají na ně peníze půjčovat. Vladan Marcalík z konkurenční firmy Prosolar namítl, že to není pravda, protože banky půjčují, ale že ceny Solartecu jsou příliš vysoké. Podle Tomáše Voříška ze SEVEnu se emise CO2 dají uspořit i mnohem levněji než podporou fotovoltaiky. Emise CO2 jsou přitom nyní běžným "platidlem". Dále se diskutovalo o tom, zda je reálná cena instalace ve výši 135 000 Kč na instalovaný kilowatt výkonu. Podle Marcalíka, ERÚ, SEVEn i hlasů z MŽP to možné je, podle Klimka a Řeháka nikoli.

Seminář LEA, vhodně načasovaný k reflexi názorů všech "hráčů na hřišti" po prvních týdnech nové éry fotovoltaiky u nás, tak obnažil fakt, že vytyčení nových pravidel je přijímáno rozporuplně. Patrně až odstup minimálně měsíců může dokázat - nejlépe na rozmachu instalací, včetně těch velkých - zda byly nové nástroje vyladěny správně a očekávaný boom fotovoltaiky má šanci či ne...

 
 
Reklama