Co přinese navržená novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ?

Jedním z nejčastěji novelizovaných zákonů v případě energetické legislativy, je zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Je to jenom důsledek v EU zavádění opatření směřujících proti tzv. globálnímu oteplování resp. omezováním emisí oxidu uhličitého. Většina těchto aktivit se právě koncentruje v posledních 7 letech do tohoto zákona. Z těch nejhlavnějších to jsou vypracování Státní energetické koncepce, pořizování Územních energetických koncepcí, otevření Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, úsilí o zvýšení účinnosti užití energie s důrazem na energetickou náročnost budov, energetické štítkování, energetické audity a energetičtí auditoři a rámcové požadavky na ekodesign energetických spotřebičů. Tato poslední oblast je hlavním důvodem současné novely tohoto zákona. Novela je již projednávána Poslaneckou sněmovnou, sněmovní tisk č. 213 spolu s poslaneckými návrhy na změny. Navržené změny nejsou vyvolány jen implementaci ekodesignu, ale také získanou praxí v naplňování stávajícího znění, změnami v legislativě související se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, nebo se jednoduše odstraňují chyby kterým se ani zákonodárství nevyhne.

V tomto článku bych se chtěl zaměřit na ty změny, které se bezprostředně dotýkají energetických auditorů a energetických auditů. Jsou to především povinnosti připisované

• stavebníkům, vlastníkům budov nebo společenstvím vlastníků, prokázat splnění požadavků na energetickou náročnost budov a splnění porovnávacích ukazatelů prostřednictvím průkazu energetické náročnosti budovy,
• vlastníkům nebo provozovatelům, pokud jde o zajištění kontrol účinnosti kotlů resp. jejich dimenzování v poměru k požadavkům výlučně na vytápění budovy,
• vlastníkům nebo provozovatelům, pokud jde o zajištění pravidelných kontrol klimatizačních systémů.

První zásadní změnou proti současně platnému znění uvedeného zákona má být opuštění zásady, že kontrola kotlů podle § 6 odstavce 2 až 5 se bude pro kotle o výkonu do 200 kW provádět podle legislativy z kompetence Ministerstva pro životní prostředí s odkazem na zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Pokud tato změna bude novelou přijata, veškeré kontroly kotlů z § 6 vyplývající, by se měly provádět podle Ministerstvem průmyslu a obchodu nově navržené prováděcí vyhlášky pro kontrolu kotlů. Ta se bude týkat jak kontrol pravidelných od výkonu 20 kW výše tak i jednorázových pro kotle nad 20 kW starších 15 let. S ohledem na již existující vyhlášky a normy týkající se účinnosti kotlů, jsou ve vyhlášce v souladu se zmocněním podle zákona, výkony kotlů rozděleny do skupin 20 až 200 kW a nad 200 kW pro pravidelné kontroly kotlů. V případě kontrol jednorázových pak k posouzení účinnosti kotle přistupuje i posouzení dimenzování kotle v poměru k požadavkům výlučně na vytápění budovy.

Další zásadní změnou je, že kompetentními osobami pro provádění kontrol kotlů by měly být jenom energetičtí auditoři a osoby podle zákona č. 360/1992 Sb., (autorizovaní architekti, inženýři a technici činní ve výstavbě, skupiny e), f1), f2) po přezkoušení ministerstvem. Rozlišovat se přitom bude, zda se jedná o kontroly kotlů prováděné provozovatelem svými zaměstnanci podle vyhlášky č. 150/2001 Sb., a tudíž nevyžadující výše uvedenou kompetentnost osob provádějících kontroly, nebo podle nově připravované vyhlášky o kontrolách kotlů, prováděných kompetentními osobami. Vyhláška připouští, že lze převzít výsledky kontrol prováděných provozovatelem podle vyhlášky č. 150/2001 Sb. V takovém případě jsou přebírané výsledky a metoda jejich zjištění posouzeny osobou provádějící kontrolu.

Dalším druhem kontrol podle § 6 odstavec 7 a 8, jsou kontroly klimatizačních systémů. Povinnost jejich provádění má nastat až od 1.1.2009 protože pokud jde o kontrolory, normy a předpisy pro provádění těchto kontrol, je to u nás zatím "pole neorané". Původním záměrem MPO bylo vyhlášku pro kontrolu klimatizačních systémů zatím nevydávat. Povinnost implementace směrnice o energetické náročnosti budov, na kterou se Bruselská administrativa odvolává, nás však nutí vyhlášku vydat již teď. Její platnost však bude omezena jen na otázku rozsahu přezkušování osob pro provádění kontrol a plné účinnosti nabude až 1.ledna 2009.

Jestliže v úvodu jsem uvedl, že důvodem pro novelu jsou i chyby v zákoně, jednou z nich bylo stanovení zásady, že pro provádění kontrol klimatizačních systémů jsou kompetentními osobami energetičtí auditoři po přezkoušení ministerstvem, zatímco osoby podle zákona č. 360/1992 Sb., (autorizovaní architekti, inženýři a technici činní ve výstavbě) by přezkušováni být neměli. Novela by měla toto nerovné zacházení odstranit a přezkušována by měla být i tato skupina osob.

Beze změny by měla zůstat ta část zákona, která se týká průkazů energetické náročnosti budov. Nedávno vydaná vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov obsahuje

1. požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele a výpočtovou metodu stanovení energetické náročnosti budov
2. obsah průkazu energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování včetně využití již zpracovaných energetických auditů,
3. rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu budov.

K provádění posledního budu, ale i k provádění výše uvedených kontrol kotlů a klimatizací chybí Zkušební řád. Lze předpokládat, že tento Zkušební řád bude vydán jako interní dokument MPO a bude vycházet z dobrých zkušeností s existujícím Zkušebním řádem pro zkoušky energetických auditorů. Bude se však jednat o Zkušební řád společný pro zkoušení osob oprávněných k činnostem v oblasti energetické účinnosti podle zákona č. 406/2000 Sb., tj. energetických auditorů, osob oprávněných provádět a zpracovávat energetické průkazy budov, kontroly kotlů a klimatizačních systémů. Zkušební řád je v zásadě připraven a bude vydán v krátké době po přijetí avízované novely zákona č. 406/2000 Sb.

Vzhledem k tomu, že tento článek se dotýká činnosti energetických auditorů, chtěl bych v návaznosti na zpracovávání energetických průkazů budov upozornit na rozšířené pole jejich působnosti i na budovy, pro které se sice energetické průkazy dělat nemusejí, ale byly pro ně v minulosti zpracovány energetické audity. Novela zákona č. 406/2000 Sb., známá pod číslem zákona č. 177/2006 Sb., zavedla povinnost posuzovat jako součást energetického průkazu technickou, ekologickou a ekonomickou proveditelnost alternativních systémů vytápění kterými jsou

1. decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů,
2. kombinovaná výroba elektřiny a tepla,
3. dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení,
4. tepelná čerpadla.

Pokud v dříve zpracovaných energetických auditech nebyly tyto varianty posuzovány, může se ukázat vhodným zpracovat dodatek s posouzením i těchto možností. V kombinaci se zákonem č. 180/2005 o podpoře výroby elektrické energie obnovitelnými zdroji se může některá z variant ad a) a b) ukázat ekonomicky výhodnou.

Závěr:

Z výše uvedeného vyplývá, že pouze energetičtí auditoři a osoby podle zákona č. 360/1992 Sb., po předpokládaném přijetí novely zákona č. 406/2000 podle sněmovního tisku 213 a dalších změn navrhovaných poslanci, by byli po přezkoušení ministerstvem výhradně oprávněnými osobami vypracovávat nejen průkazy energetické náročnosti budov a provádět kontroly klimatizačních systémů, ale i kontroly kotlů. Je to požadavek oprávněný vzhledem k tomu, že do příslušné vyhlášky o kontrolách účinnosti kotlů a jejich přiměřenosti pro zásobování teplem příslušné budovy není možno stanovit jednoznačná kriteria, která by stanovovala hranici mezi kotlem vyhovujícím nebo nevyhovující. Příslušné závěry z kontrolorem naměřených nebo od provozovatele přebíraných hodnot, budou vyžadovat odbornou interpretaci výsledků a kvalifikovaná doporučení jak naplnit sledovaný cíl, proč se kontroly provádějí nebo energetické průkazy zpracovávají: "Ekonomicky efektivním způsobem šetřit energii v bytovém sektoru".