Studentská konference Zapálení probouzí zájem o požární bezpečnost staveb

Hlavní téma konference se tentokrát zaměřilo na aktuální poznatky v oboru požárního inženýrství a bezpečnosti staveb. Prostor pro aktivní účast dostali magisterští studenti 5. ročníku programu (Q) Integrální bezpečnost staveb, kteří prezentovali výsledky své předdiplomní přípravy formou přednášky a odborného článku. Konference byla rozdělena do tří odborných sekcí, a to (A) Požární bezpečnost staveb, (B) Navrhování konstrukcí za požáru a (C) Aktivní požární ochrana.

O čem se hovoří v jednotlivých sekcích

V sekci A se řešilo například požární hledisko akustických budek (mobilních kanceláří), které jsou konstruovány z těch nejlepších zvukově izolačních materiálů. Poměrně netradiční téma si zvolila Emma Maštalířová a jako hlavní důvod uvedla, že akustické budky nejsou explicitně definovány, proto je třeba jim věnovat velkou pozornost při návrhu požární bezpečnosti objektu. „Trh s těmito výrobky je velmi rozmanitý, ať co do jejich velikosti, tak z hlediska materiálů. Je třeba vyhodnotit rizika a určit, zda jejich umístění do požárního úseku není v rozporu s některými požadavky norem ČSN,“ upozornila studentka, popsala konkrétní akustickou budku, stanovila funkční parametry reflektující rizika a na jejich základě se pokusila je limitovat. „Nabízí se buď využít stávající charakteristiky a požadavky z norem ČSN a aplikovat je i na akustické budky, nebo navrhnout zcela novou metodiku, která se bude přesně řídit funkčními parametry. V této souvislosti je na místě hledat inspiraci v zahraničí,“ dodala a uvedla i možné zdroje.

V sekci A dále během dopoledne vystoupili další studenti, z nichž vybral pedagog a spoluorganizátor akce Petr Hejtmánek dva referáty, zdůvodnil svůj výběr a odborné texty doporučil k publikaci na TZB-info. Ze sekce B pak doplnil ještě jednoho studenta s tím, že odborné texty ve všech sekcích byly zajímavé a jistě by zasloužily publikaci v dalším kole.

Foto: Organizační výbor konference Zapálení 2025

„Ocenění si dle mého soudu zaslouží všichni – za profesionální přístup, za vědeckou hloubku příspěvků, a hlavně za odvahu s příspěvkem vystoupit. Dovolil bych si nicméně pro začátek vybrat ze sekce A text Romany Vaníčkové s názvem Tepelná stabilita a mechanické vlastnosti LC3 pojiv s kalcinovaným kaolinitolitickým jílem z toho důvodu, že se jedná o výzkum náhrady cementu v betonových směsích, což je vysoce aktuální téma s ohledem na udržitelnost. Dále pak text Tomáše Macháčka s názvem Vliv vlhkosti na požárně degradovaný sádrokarton, protože jde o málo prozkoumanou oblast s přímým dopadem na požární prevenci, vyšetřování příčin požárů i udržitelnost stavebních materiálů. Ze sekce B pak doporučuji text Ondřeje Bečky s názvem Numerický výpočet ocelového prvku se styčníky, protože se jedná o vzorně navazující text, kde se výsledky výpočtu velmi dobře shodují s experimentem a jsou doplněny citlivostní studií rozšiřující využitelnost výsledků v praxi,“ uvedl na dotaz redakce Petr Hejtmánek, který je od roku 2019 odborným asistentem na katedře konstrukcí pozemních staveb Fakulty stavební ČVUT v Praze, kde se specializuje na požární bezpečnost staveb. Je autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby a pro požární bezpečnost staveb a od roku 2013 i členem FireLAB na Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Praze.

Poněkud osiřele se na konferenci Zapálení 2025 jevila sekce C (Aktivní požární ochrana), která obsahovala referát pouze jednoho studenta. Jaroslav Majer si ovšem vybral velmi zajímavé téma, a sice řešení SSHZ (samočinné stabilní hasicí zařízení) sprinklerového typu v administrativní budově. Jeho záměrem bylo otevřít diskusi ohledně rezidenčních sprinklerů a jejich uplatnění v českém prostředí a upozornit na to, že pro jakýkoliv posun v případě návrhu těchto systémů je nutné vyčkat na vývoj potřebné legislativy. V závěru své práce konstatoval, že existují jisté podobnosti i v případě rozdílných provozů (objekt pro bydlení × kanceláře), což může opět otevřít otázky (například) lokálního uplatnění i možností návrhů rezidenčních sprinklerů do administrativních objektů za předpokladu podobných charakterů požárů. „Každý objekt je svým způsobem výjimečný a je v rukách projektantů, jaké řešení zvolí jako nejvhodnější. Je ovšem velmi potřebné jim nabídnout co nejširší možné spektrum případných návrhů, které dovolují finální podobu přizpůsobit na míru v rámci ekonomické efektivnosti při zajištění potřebné úrovně bezpečnosti,“ uvedl ve své práci Jaroslav Majer.

Foto: Organizační výbor konference Zapálení 2025

Hodnocení konference a plány do budoucna

Inspirativní akce na půdě ČVUT v Praze oslovila (tradičně) nejenom studenty a jejich pedagogy, ale také samotné zástupce Hasičského záchranného sboru (HZS ČR) a firmy zabývající se požární bezpečností staveb (PAVUS, Metrostav). Ti mohli mezi studenty najít své budoucí kolegy, případně jim rovnou nabídnout spolupráci.

„Nejprve se jednalo o klasický studentský předdiplomní seminář – ten první se uskutečnil v roce 2012 a diskutovala se obecně teoretická požární témata. V roce 2018 jsme poprvé přistoupili k modelu studentské vědecké konference s finanční podporou v rámci interní soutěže ČVUT. Letos je to tedy oficiálně 8. ročník konference. Vedle tradičních sekcí jsme letos poprvé otevřeli i novou doktorandskou sekci a vytvořili prostor pro představení témat a postupů disertačních prací zaměřených na požární bezpečnost,“ podotýká Petr Hejtmánek a zve na další ročník akce.

Studentská vědecká konference by měla pokračovat 9. ročníkem (květen 2026) ve stejném organizační týmu – prof. Ing. František Wald, CSc., doc. Ing. Vladimír Mózer, Ph.D., Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Ing. Jakub Šejna, Ph.D. a Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ph.D., – se stejnou či podobnou dramaturgií. „Případné rozšíření dramaturgie či doprovodných akcí závisí na dostupnosti finanční podpory, zejména v rámci interní soutěže ČVUT v Praze. Věříme, že se nám tuto podporu podaří zajistit i do budoucna,“ uvedl na závěr Petr Hejtmánek.

Studentské odborné texty opatřené komentářem pedagogů uvedeme průběžně na TZB-info.

Bližší informace o konferenci Zapálení 2025 (zde)