S rozvojem alternativních plynných paliv, zejména propan-butanu (LPG), stlačeného zemního plynu (CNG), nebo jeho zkapalněné verze (LNG) souvisí i specifické nároky na požární bezpečnost těchto pohonů.
Článek uvádí možnosti výpočetních odhadů vybraných charakteristik požárů havarijně uniklých plynů a kapalin, konkrétně tryskových požárů, mžikových požárů (vzplanutí), požárů kaluží a ohňových koulí. Člení modely požárů a výbuchů na empirické, fenomenologické a CFD s příklady konkrétních typů dostupných modelů a kategorizace pozemních staveb podle normových tříd následků. V závěru je zdůrazněn význam těchto výpočtů pro kvantitativní hodnocení rizik výbuchů a následných požárů. Článek navazuje na předchozí text s názvem Empirické modely charakteristik výbuchů a požárů a jejich scénáře, který shrnuje scénáře havarijních úniků plynů a kapalin.
Příspěvek shrnuje scénáře havarijních úniků plynů a kapalin. Jejich nebezpečí dokládá statistikou požárů od výbuchů v ČR za období 2012–2019. Dále uvádí empirické modely vybraných charakteristik fyzikálních a chemických výbuchů uniklých plynů a kapalin. Příspěvek je doplněn příkladem výpočtu. Na tento článek navazuje další text s názvem „Empirické modely charakteristik nebezpečí výbuchů a požárů, odhad charakteristik a kategorizace staveb“, který přináší kromě jiného i podrobné závěrečné shrnutí.
Článek stručně uvádí základní odbornou terminologii, chyby a výpočetní algoritmy odhadu nejistot typu A, typu B, kombinované a rozšířené nejistoty výsledků naměřených při zkouškách, zdůrazňuje nezbytnost, aby obsluha zkušebních zařízení a měřidel měla potřebné teoretické znalosti a management zkoušek plnil úkoly specifikované normou ČSN EN ISO/IEC 17025.
Dvoudílný článek informuje o nebezpečí požárů z hlediska toxicity jejich zplodin hoření v kouři. Zatím účelem uvádí vybraná data o požárech podle statistických údajů ČR a EU, seznamuje s existujícími normami ISO, IEC a EN ke zkoušení a hodnocení toxicity zplodin hoření materiálových výrobků laboratorními, bench-scape, large-scape testy, seznamuje s legislativou EU k požární bezpečnosti staveb a v závěru konstatuje nezbytnost pokračování ve výzkumu a vývoji dotčené problematiky.
Příspěvek stručně specifikuje pro hořlavé plyny a páry hořlavých kapalin tvorbu a značení výbuchových trojúhelníků, možný postup při odstavování aparátů s hořlavými látkami mimo provoz a naopak při jejich uvádění do provozu v souladu s příslušnými výbuchovými trojúhelníky, způsoby odhadů tzv. Mimoprovozní koncentrace hořlavé látky (MKHL) a tzv. Provozní koncentrace kyslíku (PKK).
Příspěvek stručně charakterizuje problematiku měření teploty při požárních zkouškách. K ověření požadavku normy byl realizován experiment se třemi termočlánky (TČ) typu K různých průměrů vnitřních drátků a délek připojených vodičů. TČ byly vkládány postupně do elektrické topné pícky vyhřáté na 800 °C se záznamem teplot v čase až do dosažení maximální ustálené teploty; následně byly TČ vyjmuty z pícky a opět se záznamem teplot při ochlazování na laboratorní teplotu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce a grafech. Pokusy potvrdily, že citlivost/reakce TČ na měnící se teplotu plynného prostředí závisí na průměru termočlánkových drátů. Je zřejmé, že tyto poznatky mohou mít praktické využití i v oblasti požární ochrany.
Příspěvek popisuje hasební experimenty k ověření možnosti zvýšení hasební účinnosti nízkotlaké, středotlaké a vysokotlaké vodní mlhy jejím nabitím elektrickým polem vysokého stejnosměrného napětí. Výsledky experimentů potvrdily vlivy velikosti elektrického napětí, konfigurace elektrod (anody, katody), velikosti objemového průtoku vody, tlaku vody a typu mlhové hlavice.
Článek navrhuje statistické postupy pro vyhodnocení zkušebně stanovených kvantitativních jakostních parametrů stavebních výrobků k objektivizaci rozhodnutí při posuzování shody/certifikaci v oblasti požární ochrany. Postup lze využít i pro jiné typy výrobků a při výzkumu/vývoji nových materiálových výrobků.