Náklady na těžbu a zpracování surovin a paliv stoupají. Naproti tomu investiční náklady větrných a fotovoltaickýc elektráen klesají. Ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou prozatím vyšší než ceny konvenční elektřiny. Budou-li však uvedené trendy pokračovat, je pouze otázkou času, kdy se setkají.
Portál TZB-info je odborným partnerem projektu EMMO, jehož cílem je nabídnout městům, obcím, krajským úřadům a dalším organizacím veřejné správy praktické informace pro realizaci energeticky úsporných opatření, energetické plánování a využívání obnovitelných zdrojů energie. V následujícím článku uvádíme informace z konference, která proběhla 15. a 16. 6. v Praze.
Od roku 1975 do roku 2006 se energetická návratnost fotovoltaických systémů zkrátila na 1/10. Uvedená skutečnost má zásadní vliv na pokles ceny i environmentální dopady výroby elektřiny z fotovoltaických systémů. V uvedeném období vzrostla roční produkce fotovoltaických systémů 25 000krát, přičemž cena poklesla na 1/20. Největší podíl na trhu mají krystalické křemíkové články.
Česká republika patří v rámci EU k zemím s energeticky nejnáročnějším hospodářstvím a s tím spojená produkce CO2 na osobu patří rovněž k nejvyšším v EU. Jedno z ekonomicky nejlepších opatření ke snížení emisí CO2, ale i nákladů na ohřev vody, je využití solární energie. Investiční náklady do solárních systémů jsou sice obvykle vyšší ve srovnání s konvenčními systémy, Slunce však nikdy nevystaví fakturu za dodanou energii.
Od ukládání CO2 kdesi pod zem, si mnozí slibují řešení globálního problému lidstva. Autor článku se domnívá, že jde o slepou uličku. Jak dokládá, není technologie udržitelná. Logicky jí propagují především tažební společnosti. Zda jde skutečně pouze o uhelnou či ropnou lobby napoví následující článek.
Rovnovážná vlhkost stavebních materiálů závisí na relativní vlhkosti okolního vzduchu. Při sorpci vlhkosti v konstrukčních materiálech se uvolňuje teplo. Obráceně při desorpci (vysychání) se teplo spotřebovává. Energetické efekty spojené se sorpcí a desorpcí vlhkosti ve stavebních materiálech jsou ve výpočtu energetické bilance staveb podle ČSN EN 832 pominuty. Ukazuje se, že pro stavby s výrazně vyšší úrovní tepelné ochrany, tzv. stavby pasivní, může být vliv vlhkosti na energetickou bilanci významný.
Porovnání způsobů akumulace tepelné energie z hlediska rozměrů zásobníku, ceny akumulační látky a ztráty energie v průběhu akumulace. Srovnávány jsou čtyři principy akumulace tepla popsané v předchozím článku. Z hlediska ceny pracovní látky mohou být zajímavé některé hygroskopické materiály. Z hlediska objemu a ceny akumulátoru se jeví perspektivní chemická absorpce vlhkosti. Výzkum v této oblasti je však teprve v počátcích.
V České republice se zhruba 1/3 energie spotřebovává ve formě nízkopotenciálního tepla k pokrytí tepelných ztrát budov (vytápění a větrání) a na ohřev teplé užitkové vody (TUV), srovnatelná situace je i v jiných státech s obdobným klimatem jak v Evropské unii tak v USA. Vedle přednostního snižování tepelné propustnosti stavebních konstrukcí je akumulace tepla jednou z cest snižování energetické náročnosti budov.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
