Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zpráva Pačesovy komise z pohledu OZE

Zprávu vypracovala "Nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu" (zkráceně "Nezávislá energetická komise", NEK), která byla zřízena na základě usnesení vlády č. 77 ze dne 24. ledna 2007.

Zpráva je poměrně obsáhlá, vychází z řady dílčích studií vypracovaných různými subjekty. Energetickou problematiku posuzovala komise ze čtyř hledisek: ekonomického, environmentálního, bezpečnostního a společenského.

V některých tématech nedošlo ke shodě, tato jsou následně rozvedena v přílohách. Jedná se zejména o otázky související s budoucím rozvojem jaderné energetiky. Zprávy z tisku, že NEK jednoznačně podporuje rozvoj jaderné energetiky jsou z tohoto pohledu zavádějící. Jednoznačně a navíc opakovaně je však zdůrazňována nutnost zvyšování energetické efektivnosti a intenzivního rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) tak, aby dosáhly významného podílu na energetickém mixu. Ve zprávě je přímo uvedeno, že je nutno obnovitelným zdrojům energie poskytnout stejnou podporu, jaká byla v počátcích poskytnuta jaderné energetice.

Časový rámec

Prognóza zahrnuje dvě časová období - do roku 2030 a následně do roku 2050.

Do roku 2030 považuje komise vývoj za dobře odhadnutelný s tím, že lze identifikovat problémy, které je v nejbližší době nutno rozhodnout. Je připomenuta nutnost revize státní energetické koncepce minimálně v cyklu 5 let. Výhled do roku 2050 je považován pouze za vizi, pro kterou s výjimkou energetického potenciálu OZE chybí věrohodné podklady. Zřejmě proto nebyl vůbec vypracován výhled na období do roku 2100. To však může být důležité s ohledem na skutečnost, že zpráva předpokládá životnost moderních jaderných elektráren až 80 let. Přitom podle údajů ČEZ je odhadovaná životnost světových zásob uranu na úrovni asi 85 let pouze pro stávající reaktory [UranČEZ] (podle jiných zdrojů až 100 let [ZasobyUranu]).

Výchozí předpoklady

Podle prognóz, z nichž NEK vychází jsou očekávány následující mezníky vývoje v oblasti energií:

2010 - 2015 Velký návrat uhlí. Pokles využívání jaderné energie.
2015 - 2020 Významnější využití energie větru
2020 - 2030 Expanze sluneční energie. Nárůst obnovitelných zdrojů. Nástup vozidel poháněných elektřinou. Mírný růst jaderné energetiky. Komerční rozvoj ukládání CO2, pětina uhelných a plynových elektráren vybavena sekvestrací CO2.
2030 - 2040 Návrat jaderné energie. Polovina nových vozidel poháněných elektřinou nebo vodíkem. Elektrifikace transportního systému. Snížení významu fosilních paliv.
2040 - 2050 Oddělený vývoj světového růstu HDP a růstu spotřeby energie. Biopaliva tvoří 30 % všech kapalných paliv.

Je třeba ještě jednou upozornit, že se nejedná o závěry komise, ale o prognózu, z níž komise ve své práci vycházela.

Odhad budoucích energetických potřeb

V otázce budoucí spotřeby energie zpráva vychází z posledních analýz IEA (International Energy Agency). Světová spotřeba energie se má do roku 2030 zvýšit o 55 % (roční nárůst spotřeby energie má činit 1,8 %), do roku 2050 se má zvýšit o 100 %. K tomu spotřeba energie v rozvojových zemích přispěje ze 74 % (z toho 45 % činí nárůst spotřeby energie v Číně a Indii. Spotřeba energie v Evropě, Severní Americe a rozvinutých státech Asie má stagnovat, resp. se má zvyšovat jen mírně. Další analýzy dospěly k závěru, že při zachování současných trendů nebude celosvětová poptávka po energii nejméně do poloviny století pokryta odpovídající nabídkou.

Pro odhad budoucí spotřeby energie byly vypracovány celkem 4 scénáře, jejich základní srovnání je uvedeno na obrázku 1. Jednotlivé scénáře se liší v intenzitě, s jakou bude zvyšována energetická efektivnost jednotlivých sektorů hospodářství.


Obrázek 1: Porovnání scénářů konečné spotřeby energie

Odhad budoucích cen energií

Na základě výše uvedených informací komise konstatuje, že "doby levné energie jsou minulostí". Je proto překvapivé, že v následujících scénářích možného vývoje energetiky jsou uvažovány pouze varianty založené na relativně stabilních cenách energetických surovin. Případná reakce spotřebitelů na růst cen energií je rovněž zanedbána přesto, že změny chování spotřebitelů jsou uvedeny jako jeden z faktorů ovlivňujících spotřebu energie. Vzorem by přitom mohl být známý vývoj v případě pitné vody v 90. letech. Poté, co její cena začala prudce růst, spotřeba vody významně poklesla. Podobné vztahy lze pozorovat mezi cenou a spotřebou ropy.

Vzhledem k současné situaci na komoditních burzách lze těžko odhadovat budoucí ceny energií. Uran prodělal v roce 2007 prudký růst následovaný stejně prudkým poklesem, viz obrázek 2. Podobná situace nastala v roce 2008 u ropy. Uvedený vývoj ukazuje, že na cenu mají významný vliv spekulace.


Obrázek 2: Celosvětový vývoj cen primárních energetických zdrojů

Celkový potenciál využití OZE

Podkladové analýzy dospěly k ročnímu celkovému dostupnému potenciálu ve využití slunečního záření v České republice ve výši 8,3 PJ tepla u termosolárních systémů a 18,24 TWh elektřiny u fotovoltaiky se znalostí stávajících technologických možností. Potenciál větrných elektráren je 21,6 PJ, nových vodních asi 0,6 PJ. Nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem je však jednoznačně biomasa s potenciálem 280 PJ. Mezi OZE je zařazena i geotermální energie s potenciálem 63 PJ. Kromě tepelných čerpadel je ve fázi experimentů využití geotermální energie k výrobě elektřiny. V kratším horizontu do roku 2030 je dostupný potenciál pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice 22,5 TWh (vodní 2,48, větrná 4,71, biomasa 8,02, geotermální 1,58, sluneční 5,67). Graficky je očekávaný vývoj produkce energií z OZE uveden na obrázku 3.


Obrázek 3: Primární energie z obnovitelných zdrojů - výhled do r. 2050

Je třeba doplnit, že podpora výroby energie z OZE je teprve v počátcích, statistická data jsou dostupná pouze pro první 3 roky, proto je obtížné odhadovat budoucí dynamiku růstu tohoto segmentu. Je proto obtížné odhadnout, jak rychle bude výše uvedený potenciál využíván. Pokud bychom vzali v úvahu pouze uvedené období tří let, lze sledovat růst 35 % ročně, taková intenzita nemusí být dlouhodobě udržitelná.

Bezpečnost dodávek energie

Evropská unie jako celek se v dlouhodobém horizontu dostává do stále vyšší závislosti na dovozu paliv. Při zachování současných trendů může tato závislost vzrůst ze současných 50 % až na 80 % do roku 2030. EU nemůže ovlivňovat ceny energetických komodit, proto hrozí, že se dostane nejen do ekonomické ale i do politické závislosti na zemích vyvážejících energetické komodity.

Podle Eurostatu v roce 2006 pocházelo 58 % elektřiny v EU z fosilních paliv, 19 % z jádra, 18 % z vodních elektráren a 5 % z větrných turbín. Zanedbatelný podíl na výrobě dosud má biomasa a fotovoltaické elektrárny, které velký rozmach teprve čeká. Lze předpokládat, že ceny elektřiny v Evropě budou do značné míry odrážet ceny fosilních paliv a hydrometeorologické podmínky.

ČR má v tomto pohledu prozatím jistou výhodu v existujících zásobách uhlí a uranu. Analýzy však ukazují, že tato výhoda do roku 2050 zanikne v souvislosti s vyčerpáním většiny těchto zásob. Energetická závislost ČR je na úrovni 42 % zejména v ropě a zemním plynu. Spotřeba elektrické energie (cca 17 % konečné spotřeby) stojí ČR 37 % primárních zdrojů, a pokud připočteme i export elektřiny, jedná se o 44 %.

Krizové stavy energetiky

Z hlediska bezpečnosti dodávek energií je třeba plánovat reakce na možné krizové stavy energetiky. Ty mohou být způsobeny:

  1. nedostatkem neobnovitelných primárních zdrojů energie,
  2. přerušením dodávek energie (zejména elektřiny), ke kterému může dojít v důsledku:
    1. velkých přírodních katastrof,
    2. selhání (chyb) lidského činitele,
    3. úmyslných činů těch, kteří chtějí škodit,
    4. politicky motivovanými sankcemi dodávajících nebo tranzitních států (nedostatek paliva a jiných provozních hmot),
    5. napadení ČR jiným státem.

Doporučení Pačesovy komise

Pro zajištění bezpečnosti dodávek energií NEK doporučuje:

  • Být připraven na neočekávané situace
  • Zvyšovat energetickou účinnost a diverzifikovat zdroje
  • Zajišťovat energetickou bezpečnost v celém zásobovacím řetězci

Reference

[ZasobyUranu] Exploration drives uranium resources up 17%. World Nuclear News [online], 3. 6. 2008. [cit. 12. 10. 2008]. Dostupné zde.
[UranCEZ] Realita a mýty o jaderné energii. Dostupné zde. [cit. 13. 10. 2008]
[Pacesova] Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. Verze k oponentuře, 30.9.2008. Dostupné zde.