Uběhlo pět let od ničivého tornáda, které řádilo na jižní Moravě. Obcím a občanům pomohly s obnovou i dotace od SFŽP ČR. Na více než čtyři desítky projektů v postižených oblastech šlo více než 514 milionů korun.
Recenzovaný Tento příspěvek se zaměřuje na průběžné výsledky analýzy rozdílů mezi tržním oceněním bytových jednotek provedeným odborníky a automatizovaným programem v České republice v rámci okresu Brno-město. Doposud bylo analyzováno 40 bytů v různých kategoriích podlahové plochy, dispozičního řešení, polohy v rámci katastrálního území, stavebně-technického stavu a dalších. Průběžné výsledky ukázaly vysokou korelaci mezi oběma metodami (r = 0,963), avšak byly identifikovány významné rozdíly u některých segmentů, zejména u novostaveb a bytů před rekonstrukcí a v rozdílné podlahové ploše. Výsledná studie může přinést důležité poznatky pro uživatele automatizovaných oceňovacích nástrojů.
Letní horka se v posledních letech stávají stále výraznějším tématem nejen pro domácnosti, ale i projektanty, architekty a investory při výstavbě novostaveb nebo rekonstrukcích starších budov. Podle posledního průzkumu společnosti Somfy zažívají téměř dvě třetiny Čechů (64,4 %) během letních měsíců určitý tepelný diskomfort v domácnosti a dlouhodobé klimatické předpovědi nenaznačují, že by se tento problém zmenšoval. Rostoucí potřeba ochrany před přehříváním domů a bytů proto ukazuje, že otázku tepelného komfortu se vyplatí řešit už ve fázi projektu budovy nebo její rekonstrukce.
TZB-info doporučuje Vltavská filharmonie se má stát nejen novým symbolem Prahy, ale také jednou z technicky nejsložitějších staveb, které v České republice v posledních desetiletích vznikají. Výjimečná architektura, rozsáhlé veřejné prostory, několik koncertních sálů, otevřené terasy i specifické konstrukční řešení přinášejí řadu otázek také v oblasti požární bezpečnosti. Právě požárněbezpečnostní řešení této unikátní stavby bude jedním z témat konference Požární bezpečnost staveb 2026, která se uskuteční 17. září 2026 v Kongresovém sále PVA EXPO Praha v rámci veletrhu FOR ARCH.
V rámci letošní konference Voda Zlín jsme oslovili zástupce hygienických stanic a zeptali se jich na kvalitu pitné vody a aktuální trendy v hygienickém dozoru. Zajímavé shrnutí tématu, včetně aktuálních šetření a dopadů legislativních změn, nám poskytla zástupkyně Krajské hygienické stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně.
Recenzovaný Příspěvek prezentuje stanovení přípustné povrchové teploty otopného stropu na základě teoretického výpočtu s využitím poměrů osálání a s ohledem na přípustnou asymetrii radiační teploty. Bylo provedeno měření sálavé asymetrie v experimentální místnosti s různým geometrickým uspořádáním otopného stropu a výsledky jsou porovnány s teoretickým výpočetním postupem. Dále byly stanoveny přípustné teploty otopných sálavých stropů pro různé geometrie místností tak, aby byla dodržena asymetrie radiační teploty Δtpr,meas < 5 K, tj. kategorie tepelného komfortu A, B. Pro praktické využití byla závislost upravena pro typické geometrické případy, bez nutnosti výpočtu poměru osálání.
Každý rok je to stejné. Jakmile venkovní teploty překročí třicítku, mnoho domácností se promění v rozpálenou pec. Především domy s neizolovanou střechou nebo podkrovními místnostmi zadržují teplo ještě dlouho po západu slunce. Otevřená okna nepomáhají, klimatizace běží naplno a účty za elektřinu rostou.
Ve svém komentáři Jan Palaščák reaguje mimo jiné na odstavení maďarské jaderné elektrárny Paks kvůli nedostatku vody v Dunaji. Věnuje se také nutnosti přechodu od průtočného chlazení k cirkulačním, suchým a hybridním systémům a tomu, jak se musí jaderná energetika přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám.
Přívalové deště způsobují záplavy, sucho vysušuje studny, přehřáté ulice volají po zeleni. Dopady klimatické změny pociťuje silně nebo částečně 73 % českých měst a obcí. Zpracovaný strategický plán hospodaření s vodou má však jen 11 % z nich. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wavin Czechia, která na jaře 2026 oslovila 300 českých samospráv.
Kolísající ceny energií nutí města hledat úspornější a předvídatelnější provoz veřejných budov. Vedle škol, úřadů nebo kulturních center patří mezi energeticky náročné provozy také bazény. Právě krytý bazén ve Vysokém Mýtě ukazuje, že rekonstrukce nemusí stát jen na jednorázové investici z městského rozpočtu.
Spotřeba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně vzrostla o 2,8 %, u zemního plynu se zvýšila o 3,3 %. Rostla také výroba elektřiny, Česko zůstalo jejím čistým vývozcem. Výrazně se zvýšil i tranzit zemního plynu přes české území. Údaje vycházejí z aktuálně uveřejněných čtvrtletních zpráv o provozu energetických soustav.