Recenzovaný Rostoucí využívání hořlavých fasádních materiálů spolu s rozvojem vícepodlažních dřevostaveb zvyšuje potřebu účinných prvků pasivní požární ochrany. Požární pásy omezují vertikální šíření požáru po fasádě, jejich návrh je však u vyšších dřevostaveb komplikován požadavky na nehořlavost. Článek shrnuje evropské přístupy a požadavky české legislativy včetně nové Přílohy K normy ČSN 73 0802 ed. 2 + Z1 (2025), která umožňuje použití pásů DP2 u dřevostaveb s požární výškou nad 12 m. Experimentálně byl ověřen fasádní panel Envilop Fire jako požární pás DP2 ve třech požárních zkouškách v peci MiniFUR dle ISO 834. Kritériem byla teplota dřevěné nosné konstrukce do 350 °C a vizuální hodnocení. První varianta DP2 s jednovrstvým obkladem selhala kvůli netěsněným spárám a lokálnímu zuhelnatění, druhá varianta s dvojitým obkladem splnila všechna kritéria. Výsledky potvrzují použitelnost pásů DP2 pro výškové dřevostavby, přičemž klíčové je správné provedení detailů.
Polyuretanové pěny jsou dnes jedním z nejzásadnějších izolačních materiálů ve stavebnictví. Jejich kvalita určuje nejen tepelný komfort a energetickou úsporu, ale také bezpečnost, životnost konstrukce. Přesto se na trhu stále objevují levné a neprověřené pěny neznámého původu, které vznikají mimo jakýkoliv kontrolní systém a jejichž vlastnosti nelze reálně garantovat. V době, kdy se stavby projektují na desítky až stovky let, je to risk, který může vést k závažným problémům.
Recenzovaný Stavění z nepálené hlíny si získává stále větší pozornost, a to i díky tomu, že u nás najdeme řadu kvalitních historických i současných hliněných staveb. Doložení rozsahu hliněného stavebního fondu má potenciál posílit vnímání hliněného stavitelství jako hodnotné součásti kulturního dědictví i jako perspektivního nástroje udržitelné výstavby. Příspěvek představuje výzkumný rámec, metodologii a východiska připravovaného mapového výstupu Historické hliněné stavby v ČR, jehož cílem je systematicky zmapovat výskyt, četnost a typologii těchto objektů.
Recenzovaný Snaha o zajištění tepelného komfortu člověka se pravděpodobně vyskytuje od samých počátků jeho existence. Návrh a provoz systémů zajišťujících tepelný komfort v budovách se v posledních desetiletích velmi vyvíjel a změnil s cílem poskytnout maximální komfort. Vynález klimatizace od Willise Carriera v roce 1902 znamenal začátek technologicky řízeného přístupu k návrhu vnitřního prostředí v následujících desetiletích. Návrh parametrů vnitřního prostředí se tak stal v podstatě diktátem toho, co bylo a je technicky proveditelné. Pro tepelný komfort tak byly mimo jiné stanoveny vnitřní teploty, které by měly zajišťovat celkovou tepelnou pohodu. Teploty v budovách jsou dnes obvykle nastaveny tak, aby poskytovaly tepelný komfort pro obyvatele tím, že je udržují v rámci termoneutrality.
Recenzovaný Autoři se v příspěvku zabývají experimentální analýzou zaměřenou na chování výztužných stěn ve vícepodlažních dřevostavbách z křížem vrstveného dřeva (CLT) ve vztahu k tuhosti stropní konstrukce. V rámci experimentální analýzy byla provedena zkouška sestavy výztužných stěn konstrukčních rozměrů se zaměřením na spoje a kotvení panelů a dále série doplňkových zkoušek smykových úhelníků a tahových kotev. Z provedené analýzy vyplývá, že zatížení spodního stěnového panelu od horního panelu není rovnoměrné. To je v rozporu s klasickými modely, které předpokládají rovnoměrné zatížení horní hrany dolního panelu po celé jeho délce. Poddajnost stropního panelu současně ovlivňuje i zatížení přenášené do tahových kotev.
Zimní období klade na venkovní plochy mimořádné nároky. Sníh, led a mráz výrazně zvyšují riziko úrazů, komplikují provoz a generují vysoké náklady na údržbu. Teplovodní sálavé systémy Pipelife pro odtávání sněhu představují moderní, spolehlivé a dlouhodobě efektivní řešení, které zajistí bezpečnost, dostupnost a bezproblémový provoz venkovních ploch po celou zimní sezónu – a to i při teplotách až do −30 °C.
