Kapitola z publikace Dřevní peleta popisuje, jaké jsou druhy biomasy, její zdroje, obchodní formy a základní vlastnosti.
Zajistit ekologickou likvidaci a případnou recyklaci starého a poškozeného oblečení je v praxi poměrně problematické. Problémem při likvidaci textilního odpadu je skutečnost, že oděvní odpad je směsicí přírodních a syntetických vláken. Příspěvek se věnuje možnostem vývoje a výroby izolačních materiálů na bázi odpadních textilních vláken a jejich následného uplatnění v novodobých podlahových konstrukcích.
V posledních několika letech se stala tepelná čerpadla v České republice velmi populární. Jen v roce 2010 jich u nás bylo instalováno přibližně 6 500 s celkovým výkonem 82 MW. Zkušenosti s touto technologií jsou ale mnohem delší. V průmyslu se tepelná čerpadla využívala již před rokem 1989 a přesně před dvaceti lety bylo instalováno pravděpodobně první tepelné čerpadlo v rodinném domě v tehdejším Československu.
Příspěvek se zabývá změnami v právě revidované technické normě pro stavební tepelnou techniku z pohledu větrání a šíření vzduchu v budově. Připomíná se rozlišení hodnocení podle způsobu využití místnosti. Příspěvek popisuje formulaci požadavků, kdy se současně má řešit zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí, tak minimalizace energetické náročnosti spojené větráním. Pozornost je též věnována šíření vzduchu netěsnostmi obálky budovy.
Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se zabývalo zjišťováním cen pevných paliv v roce 2009, a to zejména briket a pelet, na základě kterého vydalo v prosinci 2010 materiál, ve kterém je statistické vyhodnocení položek: pelety dřevěné a rostlinné, brikety dřevěné, rostlinné, papírové, hnědouhelné a rašelinové.
Již delší dobu začínám mít alergii na slovo ekologie i ekologická architektura. Za ta slova si dosazujeme mnoho věcí, podle toho co zrovna potřebujeme, a proto se pokusím zasadit své postoje do konkrétnějšího rámce. Co je vlastně ekologická architektura? Proč je současná architektura NENORMÁLNÍ tím, že normální je plýtvat? Jaká je v ČR situace pro využívání „POTENCIÁLU ÚSPOR“? Jak se daří v ČR architektuře k životnímu prostředí šetrné?
Článek se věnuje problematice produkce chladu se zaměřením na produkci chladu pro klimatizační jednotky. V úvodní části je proveden stručný rozbor potřeby chladu a nejčastějších užívaných technologií produkce chladu. Uvedeno je srovnání kompresorových a absorpčních chladicích oběhů. Popsány jsou nejčastější aplikace nasazení absorpčních chladicích oběhů – trigenerace, dálkové zásobování chladem.
Tento článek je zaměřen na přehled nejčastěji používaných prvků polní instrumentace, které se využívají v systémech vytápění, klimatizace, vzduchotechniky a chlazení. Detailněji byly popsány technologické snímače, spínače, ventily, pohony a frekvenční měniče.
Na základě teoretických rozborů a zkušeností z praxe se autor zabývá návrhem pružného uložení a vysvětlením rezonančních jevů v pružném členu jednohmotového a dvojhmotového uložení strojů. Poukazuje na problémy s použitím rotačních strojů, které byly pružně uloženy pro vysoké budící kmitočty a mají být použity pro podstatně nižší budicí frekvence. Upozorňuje na nutnost spolupráce projektanta pružného uložení se stavařem statikem v případech lehkých stavebních konstrukcí podlah a stropů.
Autor popisuje způsoby výpočtu velikosti zásobníku při ústředním (centrálním) ohřevu teplé vody třemi rozdílnými metodami a přístupy k problematice. Vzhledem k tomu, že se jedná o komplexní problematiku, úzce souvisící s energetickou náročností budovy, která přesahuje rozsah jednoho článku, počítá autor s tím, že problematiku shrne do tří samostatných částí. Druhá část bude věnována dalším způsobům návrhu, zejména pak návrhu podle ČSN EN 15316-3. Ve třetí části autor vyhodnotí výsledky výpočtu uvedenými metodami a porovná vhodnost jejich užití při aplikaci na rodinný a bytový dům.
V souvislosti s nynějšími diskuzemi o využití sluneční energie je užitečné připomenout jednu významnou etapu našeho zemědělství - výrobu opravdu kvalitních objemových krmiv. Kromě vývoje metod silážování a senážování se výzkumníci před třiceti lety zabývali i dosoušením píce ve velkokapacitních senících s využitím vzdušných solárních kolektorů.
Příčiny poruch a chyb při zakládání se hůře odhalují než příčiny při výstavbě nadzemní části objektu. Pro nedostatečný, někdy i nemožný přístup k základové spáře a základové konstrukci, je i způsob sanace obtížnější. Vlhkost pak patří mezi nejobávanější příčiny poruch. Kromě vnějších konstrukcí nad terénem (zejména stěn a střech), způsobuje podstatné škody i v podzemí, kde však jsou poruchy ve srovnání s nadzemní částí mnohem hůře opravitelné. Proto je třeba se příčinami poruch v podzemní části staveb zabývat (v první části textu), analyzovat je a hledat optimální způsob jejich oprav (2. část textu).