V srpnu 2007 byl dokončen a předán k užívání pilotní obytný soubor dvanácti pasivních rodinných domů a školicího střediska v Koberovech, jako první hromadně realizované experimentální výstavby v ČR na bázi úsporné dřevoskeletové konstrukce.
Pokud střešní krytina z plátovaných trapézových plechů nevykazuje větší prokazatelná poškození, zdá se být výhodné jak z finančních důvodů, tak z hlediska pracnosti, délky trvání a rizika zatékání v průběhu oprav, vyměnit pouze žlaby se zajištěním sousedních konstrukcí proti zatékání a vnikání sněhu dovnitř.
Dnem 1. 1. 2011 vstoupí v platnost nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Tímto dnem bude zrušena vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů. Následující text je zaměřen především na ustanovení týkající se odvodu spalin od plynových spotřebičů.
Článek se věnuje technickým a normativním podmínkám protipožárních izolací vzduchovodů, které jsou v praxi, bohužel, málo známé a zažité. Přehledně a srozumitelně seznamuje s principy a zásadami této problematiky a zabývá se i důležitými konstrukčními detaily. Správně jsou akcentována některá kritická místa systémů protipožárních izolací vzduchovodů a jejich montáží.
Poruchy dřeva zabudovaného ve stavbách zpravidla začínají jako drobná poškození, která rostou úměrně s naší nevšímavostí. Brzké odhalení a zákrok v pravou chvíli vyřeší problém na dlouhou dobu a za přijatelnou cenu. V případě, že závady zůstávají bez povšimnutí, prudce stoupá nebezpečí znehodnocení interiérových částí budov nebo dokonce narušení statiky nosných konstrukcí, čímž se rapidně zvedá cena záchranných prací.
Nové znění směrnice (1) mimo jiné požaduje další výrazné snižování energetické náročnosti budov – k roku 2020 postupně až na úroveň téměř nulových domů. Takové budovy se zřejmě neobejdou bez vysoce efektivních větracích systémů, jejichž správná funkce je podmíněna vynikající vzduchotěsností obálky. Zajištění podmínek pro postupné zlepšování úrovně vzduchotěsnosti v běžné stavební praxi chápou příslušní odborníci z celé Evropy jako společnou výzvu a úkol.
Dodatečné zasklení lodžií panelového domu může značně ovlivnit energetickou bilanci i vnitřní mikroklima jednotlivých bytů. Efekty zasklení nejsou zcela jednoznačné a budou se odvíjet od konkrétního konstrukčního řešení, původních vlastností budovy, ale i způsobu jejího provozu a chování uživatelů. Uvedená studie analyzuje pomocí podrobných simulačních metod několik modelových případů zasklených lodžií a snaží se vyjádřit potenciální úspory energií a některé vlivy na vnitřní mikroklima přilehlých obývaných prostor.
V současné době se připravuje změna požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [2]. Budeme se věnovat části kapitoly 7 zabývající se průvzdušností obálky budovy a těsnosti spár, kde se zřejmě dle dosavadního průběhu tvorby revize normy, provedou na rozdíl od jiných kapitol změny pouze "kosmetické". Domníváme se, že hodnota intenzity výměny vzduchu n50 pro objekty s přirozeným větráním by se měla nejenom z doporučení změnit na požadavek, ale také snížit nejméně na v zahraničí obvyklou hodnotu n50,N ≤ 3,0 h-1.
Autor se ve svém článku zabývá rotujícími větracími hlavicemi, které jsou s oblibou dodávány jako náhrada za nástřešní ventilátory pro systémy centrálního odsávání bytových jader. Na základě provedených měření prokazuje, jaká mohou být reálná očekávání uživatelů po instalaci tohoto větracího systému.