Evropský parlament schválil v minulém týdnu pozměňovací směrnici o energetické náročnosti budov. Původní návrh Komise totiž neobsahoval žádná konkrétní data pro zavedení energeticky neutrálních budov a blíže nespecifikoval průběžné národní cíle. Komise má v úmyslu zavést společnou metodologii výpočtu energetické účinnosti a vypracovat detailní evropskou definici budov s nulovou čistou spotřebou energie.
Snižování energetické náročnosti stavebních objektů jako celku nespočívá pouze v omezování tepelných ztrát obvodovými konstrukcemi budov, ale také ve snižování tepelných ztrát technických zařízení budov. Článek se snaží přiblížit problematiku návrhu oboru izolací, který je většinou záležitostí několika specializovaných odborníků. Jde o oblast technických izolací (izolace potrubí, VZT potrubí, zásobníků, kouřovodů, elektrárenských komponent, apod.), jenž má jistá specifika při návrhu i při provádění.
Výplně otvorů jsou a budou z hlediska hodnocení energetické náročnosti budovy vždy konstrukcemi, kterými teplo nejsnadněji uniká. Zatímco se požadavky na tepelně technické vlastnosti u plných konstrukcí zvýšily za období od roku 1964, kdy vstoupila v platnost ČSN 73 0540 cca 5x, u výplní otvorů to je pouze cca 2x. Výplně otvorů nepředstavují pouze zdroj tepelných ztrát. Okna a dveře v budově mají řadu dalších nezastupitelných funkcí, které nelze zajistit jinými typy konstrukcí.
V souvislosti se zaváděním hodnocení energetické náročnosti budov, která vyjadřuje celkovou roční potřebu energie v budovách, je vhodné mít pro různé typy budov referenční hodnoty, kterými lze výpočtem stanovenou energetickou náročnost ověřit. V příspěvku jsou přehledně zpracovány výsledky víceletých fakturačních měření odběru tepelné energie v různých typech objektů a provozů občanské výstavby.
Záměrem investora bylo realizovat rekonstrukci šesti panelových bytových domů o třech vchodech, jednom podzemním a čtyřech nadzemních podlažích typu T06 B v městské části Brno - Slatina tak, aby splňovaly požadavky na tepelnou ochranu budov dle ČSN EN 73 0540. Hlavní důraz byl tedy kladen na snížení spotřeby tepelné energie.
Budova Nordica Ostrava je podle výpočtu provedeného týmem prof. Kabele na katedře TZB stavební fakulty ČVUT v Praze pomocí NKN (národní kalkulační nástroj) o 30 % pod požadovanou hodnotou standardů, které jsou v ČR požadovány. Parametry pro certifikát Evropské komise Green Building, které budova splnila s rezervou, požadují minimálně 25 %.
Požadavky normy na tepelné izolace a tepelné mosty jsou neustále diskutované téma. Od 1.1.2009 bude toto téma ještě diskutovanější, neboť bude potřeba ke každému projektu pro stavební povolení přiložit Průkaz energetické náročnosti budovy. Nově vydaná kniha je souhrnem řešení nejběžnějších tepelných mostů.