Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Podpora snižování spotřeby energií je důležitou prioritou

Konference Bulding Efficienty 7.6.2012

Stavebnictví má velkou šanci získat podporu, daleko větší než je tomu např. u dopravy. Existují velmi úspěšné projekty PPP s participací průmyslu. Pokud se zjistí, že program má nastavené podmínky o které není zájem, přístup ke změnám je z jejich strany je velmi pružný.

V Praze dne 7. 6. 2012 proběhla konference Bulding Efficienty 7.6.2012. Podpora snižování spotřeby energií se tedy stává důležitou prioritou dneška i nejbližší budoucnosti. V roce 2020 mají vstoupit v platnost nová pravidla EU o energetické efektivitě a úsporách.

Prof. Ing. Zdeněk Bittnar, DrSc.
Prof. Ing. Zdeněk Bittnar, DrSc.

Program byl členěn na dvě sekce stavební a ekonomickou. Hlavní myšlenkou bylo konstatování, že nejlevnější energie je taková, kterou nespotřebujeme. Nemusí být vytvořena, dovezena nebo zaplacena.

Prof. Ing. Zdeněk Bittnar, DrSc., děkan Stavební fakulty a vedoucí Katedry mechaniky ČVUT FSt na úvod představil projekt, který se zrodil v roce 2009 a to Univerzitní centrum energeticky efektivních budov.
„Chtěli bychom nabídnou naším klientům holistický přístup“. V současnosti běží celá řada projektů existující iniciativy ECTP, kterých se Česko zúčastňuje jen velmi málo. Matky našich velkých firem se těchto projektů zúčastňují, je to pro nás škoda. Je nezbytný návrat velkého průmyslu. Průmysl ve velkém měřítku musí pracovat s prefabrikáty a výzkumné pracoviště tohoto typu by mělo významně přispět. Bohužel jsme v této oblasti ztratili kontinuitu a dnes začínáme opět od začátku.


Stavebnictví má velkou šanci získat podporu, daleko větší než je tomu např. u dopravy. Existují velmi úspěšné projekty PPP s participací průmyslu. Pokud se zjistí, že program má nastavené podmínky, o které není zájem, přístup ke změnám je z jejich strany je velmi pružný.

Profesor Bittnar, ve své přednášce na grafu ukázal očekávanou strukturu rekonstrukcí v komplexním přístupu a jejich podíl na trhu v budoucích letech, řešením není jen dílčí zateplení fasády.

Co se bude požadovat od projektantů ?

Rozhodování a plánování musí být na základě LCA. Aplikace multikriteriálního přístupu, důraz na užití trvanlivých materiálů, recyklovatelných materiálů, řešit hledisko provozu, údržby stárnutí technologie domu, hledisko konstrukce přestavby s požadavkem na vysokou flexibilitu. V tomto kontextu pan profesor zmínil silný sociální důraz Evropy. Uživatel domu, který si v mládí pořídil, by měl mít šanci jej přestavět tak, aby mohl zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí.


Ing. Robert Mikeš, zástupce firmy WEBER mimo jiné shrnul vývoj dotačních titulů, které podpořili cílené zlepšení tepelnětechnických vlastností obvodového pláště. Zmínil se o stavu na tuzemském trhu, předpokládaném vývoji, o nárocích na tepelněizolační materiály a upozornil na novinky, které budou uvedeny na trh v oblasti zateplovacích systémů a omítek. Ve své přednášce pro porovnání požadavků jednotlivých států, ukázal velmi přehlednou mapu Evropy.
Poznámka: u ČR je ještě uveden původní požadavek na vnější obvodové konstrukce U = 0,38 W/m2K, dnes je v platnosti norma ČSN 73 0540-2 z listopadu 2011, kde je U = 0,30 W/m2K.

Doc. Ing. Veronika Kotrádyová, Ph.D., z Fakulty architektury STU Bratislava přednášela na téma Vnímání prostředí a jeho prvků jako komplexní proces environmentální, kognitivní, kulturní a psychologický. Možnosti, jak ovlivnit a změnit konzumní vnímání společnosti a jeho materiální zaměření. Zajímavé poznatky pro architekty z oboru psychologie, sociologie a neurověd, jejich využití pro práci architektů.

doc. Ing. Jiří Hirš, CSc.
doc. Ing. Jiří Hirš, CSc.
Doc. Ing. Jiří Hirš, CSc., proděkan FAST VUT v Brně a vedoucí ústavu TZB:
PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU CENTRUM ATLAS – ADVANCE STRUCTURES AND TECHNOLOGIES, trvale udržitelné materiály, moderní technologie vývoj stavebnictví - 830 mil na výstavbu – spolupráce technických univerzit v ČR.

Na úvod přednášky byli posluchači seznámeni s historií požadavků , které vyplývaly ze zákona 406/2000 Sb. V současnosti se diskutuje metodika, aby byla zvládnutelná pro projektanty a byla dobře využitelná v praxi. Důležité je, že energetická náročnost zahrnuje vytápění, přípravu TV, chlazení, úpravnu vnitřního prostředí a osvětlení. Spotřebiče mají vlastní certifikaci, takže nejsou zahrnuty do celkového hodnoticího systému.
Přednáška doc. Hirše na téma Aktivní dům na konferenci BEFFA

Od roku 2010 probíhá zpracování novely prováděcí vyhlášky, hodnocení není pouze o obálce budovy, ale musíme hodnotit i systém vytápění a klimatizace, možnost využití OZE, jsou zde již prvky pasivního vytápění a chlazení, tzn. kombinace klasických technických systémů se systémy pasivními, problematika zastínění, aby nedocházelo k přehřívání. Metoda by neměla být hodnocena pouze za období, po které je nutno vytápět, ale měla by hodnotit roční energetickou náročnost budovy, tj. měl by být proveden celoroční cyklus energetického hodnocení. Budova s téměř nulovou spotřebou energie – budova, jejíž spotřeba je velmi nízká (což je trochu netechnické vyjádření) – spotřeba by měla být pokryta ve značném rozsahu z OZE vyráběných v místě či jeho okolí.

Aktivní dům neznamená pouze, že máme aktivní energetickou bilanci. Je potřeba splnit ještě další kriteria a to zejména požadavky na kvalitu vnitřního prostředí a požadavky na ochranu životního prostředí. Vždy je nutné, aby člověk, který má žít v takovém domě, musí být ztotožněn s tímto prostředím. Toto je třeba si uvědomit. Ideálně navržený dům, ještě nemusí zaručit spokojenost uživatele.

Karel Sedláček (Isover)
Karel Sedláček (Isover)
Inteligentní systémy – technici navrhují systémy tak, aby regulace udržovala minimální rozdíly mezi nastavenými teplotami a nastavenými vlhkostmi – parametry vnitřního prostředí – pokud chceme řešit efektivní inteligentní systém, musíme se pohybovat v krajních hodnotách. Lépe to funguje tím přirozeným způsobem a teprve až to přestane fungovat, pak nastupuje náhradní systém. V této oblasti bývají poměrně často problémy s kvalitou vnitřního vzduchu – často se setkáváme se zkreslenou představou, že dům je možné větrat celoročně přirozeným způsobem – není to úplně ideální. Dá se to řešit – např. ve výzkumném centru v Kladně je možné vidět solární komín, který může zabezpečit větrání.

Závěrem zmínil potřebu pracovat na pilotních projektech, na kterých by se mohli dále vzdělávat architekti a projektanti, ale i veřejnost, aby pochopila, co aktivní dům je.

Karel Sedláček (Isover): Nové trendy v bydlení - koncept Multi-Komfortního domu Isover představil v přednášce kritéria požadavků zákazníků a věnoval se konkrétně ekologii a ekonomice úsporných domů.

Ing. arch. Josef Smola
Ing. arch. Josef Smola

Ing. arch. Josef Smola, autorizovaný architekt, provedl posluchače celou řadu příkladů pasivních staveb realizovaných převážně v Rakousku. Zmínil i nový projekt rezidenčního bydlení v Praze Bubenči.

Mimo novou výstavby byl ukázán i velmi zdařilý příklad rekonstrukce historické budovy bývalé továrny se zachováním původního vzhledu s důmyslně vyřešeným pohledovým zasklením, tak aby nebyl ovlivněn vnější pohled a nevznikly tolik diskutované střílny po zateplení vyššími tloušťkami tepelné izolace. Je otázkou, zda by u nás takovéto řešení bylo z pohledu památkové péče akceptováno.

Konference se věnovala téměř pouze problematice novostaveb. Konkrétních příkladů cílené kompletní rekonstrukce stávajících budov, po kterých je docíleno nízkoenergetického a pasivního standardu se účastníci dočkali pouze v jednom příkladu přednášky Ing. arch. Smoly. Že je to téma důležité zaznělo i v nádledné diskuzi.
Dle sdělení moderátorky stavebního bloku připravuje MŽP do dvou let program financovaný z prodeje emisních povolenek zaměřený mimo jiné i více na pasivní výstavbu.



V podrobném programu konference BEFFA Efficiency můžete vidět i další přednášející a především přednášky z ekonomické sekce konference:

Soňa Římánková (Gardiner & Theobald, Technická univerzita v Liberci, Fak. umění a architektury), Daniela Špirková (Slovenská technická univerzita v Bratislavě, Ústav managementu), Petr Zahradník (NERV)
Přednášející Soňa Římánková (Gardiner & Theobald, Technická univerzita v Liberci, Fak. umění a architektury), Daniela Špirková (Slovenská technická univerzita v Bratislavě, Ústav managementu), Petr Zahradník (NERV)

Tisková zpráva ke konferenci
Konference Building Efficiency ukázala budoucnost stavebnictví

Jedinečná příležitost pro oživení stavebnictví i realitního trhu. Přínos české ekonomice ve výši až 10 miliard korun ročně. Šance pro konkurenceschopnost stavebnictví, kterou lze využít, anebo propást. Každopádně nevyhnutelný trend a budoucnost evropského stavebnictví. I taková fakta a názory zazněly k nové evropské směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD II) na odborné konferenci Building Efficiency v novorenesančním skvostu pražské Gröbeho vily, která proběhla 7. června 2012 u příležitosti prvního ročníku soutěže Building Efficiency Awards.

Odbornou konferenci, které se účastnilo téměř 150 odborných hostů z řad akademiků, architektů, projektantů, ekonomů a dalších profesí, zahájil náměstek pro regionální rozvoj a cestovní ruch na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR Michal Janeba. Pak se již konference rozdělila do dvou odborných sekcí – stavební a ekonomické. V nich se celkem 14 odborných přednášejících z oblasti stavebnictví i ekonomiky soustředilo na hlavní téma konference – evropskou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD II) a s ní spojenou strategii 20-20-20. Problematiku energeticky efektivního stavění nahlédli z různých úhlů.

Miroslav Linhart ze společnosti Deloitte v případové studii otevřel téma příležitosti pro stavebnictví a rezidenční trh, ale také otázku jejich připravenosti. Ve své přednášce připomněl, že stát (a jeho organizační jednotky) je vlastníkem až 2/3 všech kancelářských ploch v ČR a renovace 2,5 % ze stávajícího portfolia veřejných budov každý rok (jak požaduje směrnice) bude znamenat investice zhruba 3 mld. korun ročně. Na druhou stranu mohou tyto investice české ekonomice přinést ročně až 10 miliard korun, přičemž z analýz vyplývá, že až 70 % této částky by se vrátilo do veřejných zdrojů.

Michal Janeba a Miroslav Linhart
Konferenci zahájil náměstek pro regionální rozvoj a cestovní ruch MMR Michal Janeba (vlevo) a Miroslav Linhart z Deloitte hovořil o dopadech na rezidenční trh.

Komplexnost přípravy celé problematiky stavebnictví dle Strategie 2020 i implementaci Road Map pro energeticky efektivní budovy připomněl ve svém příspěvku Zdeněk Bittnar z Fakulty stavební ČVUT. „Evropský průmysl a stavebnictví musí kompletně přehodnotit své procesy, chtějí-li si zachovat konkurenceschopnost,“ připomněl mimo jiné v přednášce, v níž představil také chystaný unikátní projekt Univerzitního centra energeticky efektivních budov. Ekonomický expert NERV Petr Zahradník se pak v přednášce zaměřil na příští programovací období kohezní politiky EU i jeho finanční nástroje a upozornil na úskalí spojená se snížením objemu prostředků získaných z EU v příštím období. Otevřel tím velké téma konference, a to otázku financování energetických úspor ve stavebnictví.

Tou se ve svém příspěvku zabýval například Stanislav Kolář ze společnosti Carbon Redux, který objasnil mechanismus emisního obchodování a ukázal jeho fungování jakožto zdroje financování programů energetické efektivity budov. (Za zmínku stojí, že i konference Building Efficiency bude z hlediska emisí CO2 neutrální.) Kritické reflexi programů podpory energetické efektivity se věnoval také bývalý ředitel Státního fondu životního prostředí a vysokoškolský pedagog Petr Štěpánek a s přehledem finančních možností podpory i odhadem nákladů na rekonstrukce a zateplení přišla Daniela Špirková z Ústavu managementu Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Evropskou zkušenost s programy a politikou energetické efektivity budov prezentovala mimo jiné na konferenci Soňa Římánková z Technické univerzity v Liberci, která prezentovala zkušenosti s britským systémem certifikace budov BREEAM.

Na konferenci se prezentovala celá řada projektů, které již parametry nové směrnice energetické náročnosti budov splňují anebo jdou v uvažování o moderním bydlení ještě dále. Inženýr Karel Sedláček ze společnosti Saint-Gobain, generálního partnera konference, představil koncept Multi-Komfortního domu, který vedle splnění energetického standardu pasivního domu klade zvýšený důraz i na sociální, zdravotní, estetický a ekonomický rozměr stavby.
Další z moderních konceptů výstavby – tzv. aktivní dům – představil také Jiří Hirš z Fakulty stavební VUT v Brně, který je zároveň předsedou poroty soutěže Building Efficiency Awards 2012.
Jednou z unikátních realizací budov v pasivním energetickém standardu byl pak projekt mateřské školy v Mariánských Lázních, který prezentoval Vincent Guillot ze společnosti Saint-Gobain, divize Rigips. Jak je na změny připraven trh fasád, objasnil ve své přednášce i další zástupce generálního partnera – Robert Mikeš ze Saint-Gobain, divize Weber.

Vincent Guillot ze společnosti Saint-Gobain, divize Rigips a Robert Mikeš ze Saint-Gobain, divize Weber
Přednášející Vincent Guillot ze společnosti Saint-Gobain, divize Rigips a Robert Mikeš ze Saint-Gobain, divize Weber

Konference ukončená společnou diskusí odborníků u kulatého stolu nastínila všechna hlavní témata spojená s implementací evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II). Většina účastníků se shodla na tom, že problematika energetické náročnosti budov i stavění budov s téměř nulovou spotřebou energie si zaslouží větší podporu státu i veřejnosti. „Představitelé vlády i politiků by měli v oblasti energetické efektivity budov především přijmout dlouhodobou strategii, aby dali sektoru jasný signál, kam se bude stavebnictví ubírat. Veřejnost pak pro myšlenku energetické úspornosti v budovách přesvědčí především kvalita bydlení, návratnost dodatečných investic a významné zhodnocení ceny nemovitosti do budoucna. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že s rozvojem stavení v pasivním standardu roste počet schopných realizačních firem a také klesají náklady. Jako příklad lze uvést Rakousko, kde se v současnosti navýšení nákladů oproti běžné výstavbě pohybuje jen v rozmezí 3-7 %. Nutno dodat, že i toto navýšení je dostatečně vykompenzováno nesrovnatelně vyšší kvalitou bydlení, úsporami energií i zhodnocením domu,“ říká zástupce generálního partnera konference i soutěže Building Efficiency Awards Libor Urbášek ze společnosti Saint-Gobain, divize Isover.

O soutěži BEFFA
Building Efficiency Awards 2012 (BEFFA) je nová česko-slovenská soutěž moderních stavebních projektů s výjimečnou energetickou, konstrukční a architektonickou hodnotou. Utkat v soutěži se můžou rodinné, bytové i nebytové domy, stavební rekonstrukce domů i bytů, anebo studentské projekty. Podmínkou je, aby šlo o současné stavby či projekty zrealizované či zkolaudované mezi 1. lednem 2010 a 30. červnem 2012 (neplatí pro studentské projekty). Přihlášku do soutěže může podat kdokoli, kdo má ke stavbě relevantní vztah – projektant, architekt, investor, vlastník, ale i uživatel objektu anebo konkrétní student či vysoká škola. Musí tak ale učinit do 30. června 2012. Přihlášení je zdarma a přihlášku je možné vyplnit na stránkách www.beffa.eu. Odborným garantem soutěže je Stavební fakulta VUT v Brně, generálním partnerem je společnost Saint-Gobain a její firmy Isover, Rigips a Weber. Záštitu nad pořádáním soutěže poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a také ČKAIT.

Ondřej Klein, PR manager Building Efficiency Awards
English Synopsis
Support for reducing energy consumption is an important priority

Construction has a great chance to get support, far greater than is the case for transport. There are very successful PPP projects with industry participation.

 
 
Reklama