Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Metodika energetického auditu vyžaduje revizi

Autor vyvolává diskusi a navrhuje změny v pravidlech energetického auditu. Upozorňuje na kritéria pro vyhodnocování variant a na malé požadavky na variantnost řešení. Přečtěte si polemiku autora a recenzentky, která považuje metodiku za dostatečnou a problém vidí ve zpracování auditů.

Spotřeba tepla na vytápění budov představuje významnou položku v celkové spotřebě energie naší společnosti. Obecně je přijímán názor, že potenciál úspor na vytápění budov je asi 60 %. Do toho jsou však započteny i budovy, které již byly energeticky vědomě (často velmi špatně) zrekonstruovány a také budovy, které jsou z principu své stavební koncepce smysluplně nezateplitelné. O to větší tlak musí být vyvíjen na plné vyčerpání potenciálu úspor při energeticky vědomé rekonstrukci jednoduchých bytových domů (hlavně panelových domů) a při stavbě nových domů. Pokud totiž potenciál úspor při energeticky vědomé rekonstrukci či stavbě využiji jen částečně např. použitím slabých tepelných izolací či špatných oken, část potenciálu úspor umrtvím, protože zopakovat energeticky vědomou rekonstrukci se nevyplatí. Ekonomicky rentabilní potenciál úspor lze tedy považovat za jisté bohatství naší společnosti, kterým je neradno mrhat.

O pasivních domech se stále více hovoří a velmi opatrně přibývá i jejich realizací. Hned od počátku, kdy jsem se s konceptem pasivního domu seznámil, jsem jej považoval jako produkt správně provedené ekonomické optimalizace. Ne nadarmo se o pasivním domu říká, že je to nejlepší forma penzijního připojištění. A tak se obratem nabízí otázka. Ročně provádíme tisíce energetických auditů budov a neznám případ, že by výsledkem doporučení auditu byl dům v pasivním standardu. Připouštím jen, že dům v pasivním standardu byl auditem vyhodnocen, ale na popud zadavatele auditu, nikoliv z iniciativy auditora. Co tedy na energetickém auditu nefunguje?

Předně se podívejme do novelizované vyhlášky č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu. Zde se v paragrafech 6-8 dočteme, že je třeba navrhnout alespoň dvě varianty řešení oproti původnímu stavu a vyhodnotit je vzhledem k ekonomice i životnímu prostředí. V paragrafu 9 se pak dozvíme, že kritéria hodnocení jsou dány smluvně, neexistují pro ně tedy závazné předpisy. Uvážíme-li, že energetický audit je v drtivé většině případů chápán jako jedna z nutných formalit např. pro udělení podpory či stavebního povolení veřejné budovy, vzniká automaticky tlak udělat energetický audit co nejjednodušším způsobem tak, aby pouze odborně zdokladoval splnění požadavků zadání. Nejde tedy vůbec o nějakou optimalizaci. Ještě se někdo diví, proč energetický audit funguje tak, jak funguje?

Jistě nemá smysl institut energetického auditu rušit a energetické auditory posílat na úřad práce. Spíše je třeba zapřemýšlet, jak změnit závazná pravidla energetického auditu.

Prvně je třeba zvážit, podle jakých kritérií by měly být vyhodnocovány jednotlivé zkoumané varianty. Obvykle se k vyhodnocení užívá tří kritérií: 1) peníze, 2) peníze, 3) peníze. Pro zohlednění ekologie je třeba doufat, že brzy nastane doba, kdy externality budou důsledně zpoplatněny a tudíž ekologie bude automaticky započtena v jednom z výše uvedených kritérií. Často se používá pro vyhodnocení variant kritérium minima prosté návratnosti investice. To může být reálně mezi 5 a 15 lety. Životnost mnohých stavebních realizací je však často i přes 50 let a pak bývá kritérium minima prosté návratnosti velmi zavádějící, protože při takové životnosti je maximum výnosu investice při podstatně lepších parametrech zateplení než odpovídá minimu prosté návratnosti. Měli bychom se tedy poohlédnout po vhodnějším kritériu.

Předně je vhodné, abychom mohli peníze vynaložené při investici sčítat s penězi na provozní náklady. Musíme tedy ty druhé diskontovat. Pak však narazíme na vážný problém neznámého nárůstu cen energií do poměrně daleké budoucnosti. Pokud bychom avšak předpokládali, že diskont se bude zhruba kompenzovat s nárůstem cen energií a vzali jakousi spodní hranici životnosti 30 let, pak se jeví za rozumné brát za optimalizační kritérium minimum investičních + provozních nákladů za 30 let při současných cenách. To by, dle mého, mělo být závazné kritérium pro všechna pasivní opatření (opatření spojená s tepelnou ochranou a s dlouhou životností) při energeticky vědomé rekonstrukci či stavbě domů. Pro zařízení s nižší předpokládanou životností bychom brali kritérium minimum investičních + provozních nákladů za dobu předpokládaní životnosti zařízaní při současných cenách.

Druhým problémem metodiky energetického auditu jsou velmi chabé požadavky na variantnost řešení. Běžně se energetický audit provádí způsobem, že se vytvoří varianta právě odpovídající dolní hranici požadavku a k ní se napočítá varianta ještě o něco horší. Tak lehce získáme audit na investičně nejlevnější řešení, to je však na hony vzdálené optimálnímu řešení z hlediska ekonomie i ekologie. Abychom nedopustili takový paskvil, a přinutili auditora najít řešení blízké optimu, je třeba vyhodnotit mnohem více variant než jsou dvě. Představme si, že hledáme optimum např. v rámci tří parametrů: tloušťky tepelné izolace fasády, tloušťky tepelné izolace střechy a oken. Zvolme např. 5 různých tlouštěk tepelné izolace fasády, 4 různé tloušťky tepelné izolace střechy a 3 různé druhy oken. Pak máme 60 možností realizace, z nichž můžeme vybrat tu nejlepší. Ovšem pozor, odpovídá-li optimální varianta krajní hodnotě některého z parametrů (například odpovídá nejvyšší zvolené tloušťce izolace fasády), pak je třeba spočítat ještě další varianty odpovídající dalším hodnotám parametrů, až dosáhneme toho, že optimum neleží v žádném hraničním bodě vyšetřované oblasti. Zdánlivě je to hodně práce, ale jistě není problém, vymyslet na výpočty mnoha variant šikovný program. Pro vyšetření zmíněných 60 variant je třeba zadat pouze 5 dvojic (tepelný odpor, cena za 1m2) pro fasádu, 4 dvojice (tepelný odpor, cena za 1m2) pro střechu a 3 dvojice (tepelný odpor, cena za 1m2) pro okna. Zbytek udělá počítač.

Je toho zjevně málo a není to nic složitého, co je třeba změnit na metodice energetického auditu, aby začal fungovat, jak má, tedy aby poskytoval optimální řešení z hlediska investičních a provozních nákladů. Je docela možné, že nám pak začnou vznikat pasivní domy jako na běžícím pásu a budeme moci říkat, že je to díky energetickým auditorům, kteří dobře odvádějí svou práci. A na pasivní domy, ať už nově postavené nebo vzniklé energeticky vědomou rekonstrukcí třeba panelových domů, začneme hledět jako na něco samozřejmého.

Moc bych ocenil, kdyby se mi ozval energetický auditor, se kterým bychom mohli můj návrh vyzkoušet a vyhodnotit význam navrhovaných změn.

Recenze Ing. Renata Straková - energetický auditor

Účelem energetického auditu (dále jen EA) je navrhnout a vyhodnotit investorovi celou řadu opatření, která mu pomohou snížit provozní náklady, prodloužit životnost budovy a optimalizovat investiční náklady. V současnosti je EA prakticky jediný technicko ekonomický dokument, který vyhodnocuje budovu i z pohledu jejího skutečného provozu. Hodnotí se datová základna spotřeby jednotlivých forem energií s náklady za uplynulá 3 období.

Nesouhlasím s autorem, že by měla být revize metodiky. Metodika v souhrnu je dostatečná, ale v celé řadě dokumentů není kvalitně zpracovaná. Změny typu více variantní řešení kombinací různých tl. TI, či citlivostní ekonomické analýzy by měly být nadstavbou, předmětem dalšího stupně zaměřené na detaily, jako je například studie realizovatelnosti.

Úlohou EA je stanovit okrajové podmínky, nástroje máme. Norma ČSN 73 0540 nám úroveň požadavků pro jednotlivé konstrukce jasně definuje. Důraz by měl být kladen na vyváženost celé obálky a jejich realizovatelnost . Smysl má porovnávat proveditelnou a správně vyváženou kombinaci splňující požadavek na Uem celé obálky. Nelze postupovat čistě matematickou optimalizací, zvětšování tloušťky izolace. Silnější tl. TI přináší celou řadu dalších vynucených investic, které ale s energetickou úsporou nesouvisí, nicméně je nutné je realizovat a vynaložit na ně finanční prostředky.

Po zateplení budovy je nutné v dokumentu EA upozornit na celou řadu dalších kroků, které vedou k dosažení skutečné finanční úspory. Uvedu ty nejběžnější. Důležité je hydraulické seřízení otopné soustavy s vyčíslením investičních nákladů (investor s nimi musí počítat) , upozornění na případné doplnění regulační techniky (ne vždy je systém řešen správně). U dodávek z CZT upozornit na nutnost změny sjednaného množství tepla po realizaci stavebních opatření (optimalizace odběrového diagramu). Pokud výše uvedená zásahy uživatel nerealizuje, ve většině případech stoupá jednotková cena a předpokládaná návratnost je někde jinde a investor zklamán. Toto jsou jen namátkou opatření, které mi v řadě EA chybí.

Často se v praxi setkávám s názorem investorů, že zateplení realizují pouze za účelem snížení nákladů na vytápění, získání dotace a očekávají návratnost vložených prostředků. To by znamenalo, že tam, kde mají nízké provozní náklady na GJ či kWh nepotřebují regenerovat již nevyhovující obvodový plášť? Je důležité si uvědomit, že vlastníci budov svými finančními prostředky vloženými do kvalitní regenerace stavební části primárně zhodnocují budovu a dalším efektem, pokud systém otopné soustavy je plně funkční a pracuje správně, mohou očekávat provozní úspory.

V této souvislosti si myslím, že důležitější než řešit revizi metodiky zpracování EA je zapracovat energetickou náročnost do hodnoty ceny nemovitosti. Zavedením postupů a metodiky, kdy cenu nemovitosti ovlivní mimo stávající hodnocení i její provozní náklady. Věřím, že vznikne skutečná poptávka na trhu po nízkoenergetických a pasivních stavbách a to nejen u nové výstavby rodinných domů ale i u stávajících budov.

S vlnou dotačních titulů vznikl fenomén energetického auditu jako formálního dokumentu pro získání dotačního titulu, který je zaměřen pouze na stavební část a často pouze porovnáním dvou řešení. Stále platí, zákon 406/2000Sb. v posledním platném znění, EA je jen jeden dokument a má postihnou a vyhodnotit všechny formy energie, které jsou v objektu.

Ráda se s autorem podělím o technické nástrahy se kterými se setkáváme při zpracování EA u konkrétních staveb a jak by se jeho modelové zpracování dalo aplikovat v kontextu uplatnění všech dalších opatření.

English Synopsis
Methodology of energy audit requires revision

Author raises discussion and proposed changes in the rules of the energy audit. Draws attention to the criteria for evaluating alternatives and to small requirements for variability solutions. Read controversy of the author and reviewer who considers the methodology as sufficient and sees a problem in processing audits.

 
 
Reklama