Splachov�n� WC p�edstavuje podstatnou ��st denn� spot�eby vody, proto je jedn�m z hlavn�ch c�l� �sporn�ch opat�en�. Dvojit� splachov�n� a stop tla��tka jsou dnes ji� zn�m�m a ��inn�m �e�en�m. Novinkou je spojen� recyklace vody z umyvadla a splachov�n� p��mo v m�st�.

Mluv�-li se o mo�nostech energetick�ho vyu��v�n� s�ly v�tru, je zpravidla �e� o v�trn�ch elektr�rn�ch. V�roba elektrick� energie v�ak nen� jedin�m mo�n�m �e�en�m, jak "nepolapiteln�" v�tr zam�stnat, jak vyu��t jeho s�ly. Nab�z� se toti� i dal�� mo�nost...

Zachyt�v�n� a odd�lov�n� �lut�ch a de��ov�ch vod a jejich n�sledn� vyu�it� v zem�d�lstv� (�lut� vody) a v dom�cnostech (de��ov� vody) je re�ln�. P�i pou�it� sestavy v�robk� n�dr�e na de��ovou vodu, n�dr�e na stabilizaci mo�i a domovn� �ist�rny odpadn�ch vod do�lo k 85% �spo�e pitn� vody.

Ze 30 restaurac� v regionu Vysok� M�to v�ak separuje sv� bioodpady pouze t�in�ct provozoven. Zbytek s odpadem nakl�d� n�jak�m jin�m zp�sobem. Domn�v�m se, �e bu� odpad odch�z� p�es kuchy�sk� drti�e do kanalizace, nebo z�st�v� sou��st� komun�ln�ho odpadu.

Stavebn�ci jsou ve velk�ch s�dlech nuceni vyu��vat akumulaci a vsakov�n� sr�kov�ch vod. Spr�vn�m n�vrhem nivelity travnat�ch ploch se m��e zachytit ve�ker� de��ov� voda. Legislativn� po�adavek na p�ednostn� vsakov�n� neznamen� povinnost uplatnit vsakovac� za��zen� u v�ech nov�ch staveb.

V �l�nku je uveden z�kladn� popis ��dic�ch syst�m� a vstupn�/v�stupn�ch modul� a jejich d�len�. Stru�n� jsou uvedeny p��klady vybran�ch syst�m� pro r�zn� aplikace. Sou��st� �l�nku je i popis komunika�n�ch protokol�, kter� se pro pou��vaj� pro komunikaci jednotliv�ch perif�ri� ��dic�ch syst�m�.

V�po�et vzduchotechnick�ho za��zen� pomoc� sm�rov�ho m���tka je pouze jednou z n�kolika mo�nost�. P�i dodr�en� spr�vn�ch podm�nek v�ak v�sledky budou toto�n�.D�le�itou sou��st� projektu je volba vhodn� distribuce vzduchu, a to tak, aby rychlost nad hladinou a v p�smu pobytu osob nep�ekro�ila 0,2 m/s.

Ochrana proti z�mrazu je u vzduchotechnick� jednotky jedna z nejd�le�it�j��ch bezpe�nostn�ch funkc�. Pokud je spr�vn� naprojektovan�, instalovan� z hlediska topen��sk�ho i m��en� a regulace, o�iven� a pravideln� kontrolovan�, zabr�n� v�znamn�m �kod�m na za��zen�.

Aby mohly b�t dosa�eny glob�ln� c�le ochrany klimatu, mus� b�t v r�mci EU sn��eny emise CO₂ do roku 2050 o 80 - 95 %. V oblasti budov je na rozd�l od v�t�iny ostatn�ch oblast� mo�n� p�i p�ijateln� n�ro�nosti a p�i vyu�it� v sou�asnosti dostupn�ch technologi� dos�hnout 100 % sn��en�. Rychl� udr�iteln� jedn�n� je z�vazkem stejn� jako p��le�itost� - v region�ln�m i v celost�tn�m r�mci.

P��sp�vek popisuje v�sledky v�zkumu zam��en�ho na studium re�ln�ho tepeln� vlhkostn�ho chov�n� r�zn�ch druh� p�robetonov�ch v�robk� ur�en�ch pro zd�n� konstrukce, a to p�edev��m z pohledu z�vislosti tepeln�izola�n�ch vlastnost� na teplot� a vlhkostn�m obsahu materi�lu.

V posledn�ch n�kolika letech se stala tepeln� �erpadla v �esk� republice velmi popul�rn�. Jen v roce 2010 jich u n�s bylo instalov�no p�ibli�n� 6 500 s celkov�m v�konem 82 MW. Zku�enosti s touto technologi� jsou ale mnohem del��. V pr�myslu se tepeln� �erpadla vyu��vala ji� p�ed rokem 1989 a p�esn� p�ed dvaceti lety bylo instalov�no pravd�podobn� prvn� tepeln� �erpadlo v rodinn�m dom� v tehdej��m �eskoslovensku.